(1) Případné spory týkající se výkladu nebo provádění této smlouvy budou řešeny ministry vnitra, a pokud se nedohodnou, budou řešeny vládami smluvních stran.

(2) Nebude-li možné spor vyřešit způsobem uvedeným v odstavci 1, bude na žádost jedné ze smluvních stran předložen k rozhodnutí rozhodčímu soudu.

(3) Rozhodčí soud bude zřízen ad hoc tak, že smluvní strany nejpozději do tří měsíců od oznámení úmyslu jedné z nich obrátit se na rozhodčí soud určí ze svých státních občanů po jednom rozhodci. Předsedou rozhodčího soudu je občan třetího státu, na kterém se rozhodci dohodnou.

(4) Nedojde-li k dohodě rozhodců o předsedovi rozhodčího soudu do šesti měsíců od oznámení úmyslu jedné smluvní strany obrátit se na rozhodčí soud a nebude-li dohodnuto jinak, obrátí se příslušná smluvní strana na generálního tajemníka Stálého rozhodčího soudu v Haagu, aby jmenoval předsedu rozhodčího soudu. V případě, že je generálním tajemníkem Stálého rozhodčího soudu státní občan jedné ze smluvních stran, postupuje se v souladu s opčními pravidly Stálého rozhodčího soudu.

(5) Řízení před rozhodčím soudem se řídí zásadami mezinárodního práva.

(6) Rozhodčí soud rozhoduje většinou hlasů. Jeho rozhodnutí jsou závazná pro obě smluvní strany. Smluvní strany hradí náklady na svého rozhodce. Ostatní náklady na činnost rozhodčího soudu hradí smluvní strany rovným dílem.