PODROBNOSTI O ŘÍZENÍ VE VĚCECH SLUŽEBNÍHO POMĚRU

OBECNÁ USTANOVENÍ

JINÝ ORGÁN ŠETŘÍCÍ KÁZEŇSKÝ PŘESTUPEK

ŘÍZENÍ A ROZHODNUTÍ O ODVOLÁNÍ

PORADNÍ KOMISE

(1) Služební funkcionář postupuje před svým rozhodnutím ve věcech služebního poměru celníků tak, aby byl přesně a úplně zjištěn skutečný stav věci; za tím účelem si opatří potřebné podklady pro rozhodnutí.

(2) Služební funkcionář celníkovi umožní, aby se před vydáním rozhodnutí vyjádřil k jeho podkladům, popř. navrhl jejich doplnění.

(1) Jiným orgánem, který šetří jednání celníka mající znaky kázeňského přestupku, přestupku nebo trestného činu, se rozumí zejména orgán činný v trestním řízení²⁸) a správní úřad.

(2) Jiným orgánem není orgán zmocněný služebním funkcionářem, který je příslušný uložit celníkovi kázeňský trest.

(1) Odvolání se považuje za podané včas i tehdy, bylo-li v zákonné lhůtě podáno na poštu a adresováno služebnímu funkcionáři.

(2) Podal-li celník odvolání u nepříslušného služebního funkcionáře, postoupí tento funkcionář odvolání bez zbytečného odkladu příslušnému funkcionáři.

(3) Bylo-li odvolání podáno opožděně, přezkoumá odvolací orgán, zda není odůvodněn postup podle § 135 nebo § 136 zákona.

(4) Dokud o odvolání nebylo rozhodnuto, může je odvolatel vzít zpět. Bylo-li odvolání vzato zpět, odvolací orgán řízení o odvolání zastaví a odvolatele o tom písemně vyrozumí.

(1) Z odvolání musí být zřejmé, kdo ho podává, které rozhodnutí se jím napadá, který služební funkcionář napadané rozhodnutí vydal, v čem spatřuje odvolatel nesprávnost napadeného rozhodnutí, popř. jaké důkazy navrhuje na podporu svých tvrzení.

(2) Nemá-li odvolání náležitosti uvedené v předchozím odstavci, vyzve služební funkcionář, který napadené rozhodnutí vydal, odvolatele, aby nedostatky v určené lhůtě odstranil. Jestliže odvolatel této výzvě nevyhoví, učiní o tom služební funkcionář záznam a odvolání spolu se záznamem postoupí odvolacímu orgánu.

(1) Služební funkcionář, který napadené rozhodnutí vydal, odvolání bez zbytečného odkladu posoudí a je-li to nutné, dosavadní řízení doplní, popř. zjištěné vady odstraní. O odvolání může sám rozhodnout, jen jestliže odvolání v plném rozsahu vyhoví.

(2) Nerozhodne-li služební funkcionář, který napadené rozhodnutí vydal, o odvolání, předloží je spolu s výsledky doplněného řízení, spisovým materiálem a svým stanoviskem k odvolání s řádným odůvodněním k odvolacímu orgánu nejdéle do 15 dnů ode dne, kdy mu odvolání došlo.

(1) Odvolací orgán je povinen opatřit si potřebné podklady pro rozhodnutí; přitom odvolateli musí být dána možnost se k těmto podkladům vyjádřit.

(2) Odvolací orgán přezkoumá napadené rozhodnutí v celém rozsahu.

(3) Odvolací orgán rozhoduje na základě přesného a úplného zjištění skutečného stavu věci. Při rozhodování o odvolání přihlédne k návrhu senátu poradní komise, není jím však vázán.

(1) Poradní komise (dále jen „komise“) je poradní orgán odvolacího orgánu. Komisi jmenuje služební funkcionář, který je oprávněn o odvolání rozhodnout.

(2) Odvolání projednává senát složený nejméně ze tří členů komise. Je-li senát složený z vyššího počtu členů komise, musí jít vždy o lichý počet. Členy a předsedu senátu jmenuje předseda komise tak, aby byla zajištěna jeho maximální odbornost, nestrannost a objektivita v rozhodování o odvolání.

(3) Z účasti na jednání v senátu je vyloučen člen komise, u něhož lze s ohledem na jeho vztah k projednávané věci nebo k odvolateli mít pochybnosti o jeho nepodjatosti.

(4) Předseda komise a předseda senátu jsou oprávněni požadovat od služebních funkcionářů dokumentaci, popř. její doplnění potřebnou k posouzení odvolání. Dále jsou oprávněni prověřovat a došetřovat skutečnosti důležité pro rozhodnutí o odvolání. Vyžadují-li tyto skutečnosti odborné stanovisko, vyžádá si ho předseda komise u příslušného odborného místa.

(5) Veškeré administrativní činnosti komise a senátu zabezpečuje odvolací orgán.

(1) Předseda komise oznámí odvolateli složení senátu, který věc projedná. Má-li odvolatel pochybnosti o nepodjatosti předsedy nebo některého člena senátu, oznámí to neprodleně předsedovi komise, který ve věci rozhodne usnesením. Týkají-li se tyto pochybnosti předsedy komise jako předsedy nebo člena senátu, oznámí to odvolatel odvolacímu orgánu, který rozhodne usnesením, zda předseda komise je z jednání v senátu vyloučen.

(2) Proti usnesení o vyloučení předsedy nebo člena komise z jednání v senátu a proti usnesení, kterým se návrh odvolatele na vyloučení zamítá, se nelze odvolat.

(1) Místo a dobu jednání senátu určí jeho předseda tak, aby odvolání bylo projednáno ve stanovené lhůtě.

(2) Senát jedná pouze za účasti všech svých členů.

(3) Jednání senátu je neveřejné. Je-li to potřebné, může být na jednání předvolán odvolatel nebo jiná osoba, pokud mohou poskytnout informace důležité pro posouzení věci.

(4) Senát projednává odvolání na základě celého spisového materiálu a přezkoumá skutkovou a právní správnost napadeného rozhodnutí.

(5) Senát po projednání odvolání vydá usnesení, ve kterém navrhne odvolacímu orgánu rozhodnutí ve věci (dále jen „návrh“).

(6) O jednání senátu se pořizuje zápis, který podepisují všichni členové senátu.

(7) Po skončeném jednání senátu předá jeho předseda všechen spisový materiál, zápis o jednání a usnesení o návrhu na rozhodnutí ve věci předsedovi komise, který vše předá odvolacímu orgánu.

a) název celního orgánu, který o odvolání rozhoduje,

b) jména členů a předsedy senátu,

c) místo a datum zasedání senátu,

d) jméno odvolatale a jeho poslední funkční zařazení,

e) podstatné údaje o napadeném rozhodnutí,

f) návrh senátu na rozhodnutí ve věci a jeho odůvodnění,

g) výsledek hlasování členů senátu o návrhu a důvody přehlasovaného člena senátu, pro které pro návrh nehlasoval,

h) podpis předsedy senátu.