NÁHRADY VÝDAJŮ POSKYTOVANÝCH V SOUVISLOSTI S VÝKONEM SLUŽBY

NÁHRADY VÝDAJŮ

PODROBNOSTI O POSKYTOVÁNÍ NÁHRAD

NÁHRADY SOUVISEJÍCÍ SE VZNIKEM A ZMĚNAMI SLUŽEBNÍHO POMĚRU, PŘI PREVENTIVNÍ REHABILITACI A PŘI STĚHOVÁNÍ

NÁHRADY ZA POUŽÍVÁNÍ SILNIČNÍCH MOTOROVÝCH VOZIDEL PŘI SLUŽEBNÍCH CESTÁCH

NÁHRADY PŘI ZAHRANIČNÍCH SLUŽEBNÍCH CESTÁCH
Společná ustanovení pro náhrady

NÁHRADA ZA POUŽÍVÁNÍ VLASTNÍCH PŘEDMĚTŮ POTŘEBNÝCH PRO VÝKON SLUŽBY

(1) Náhradami výdajů poskytovaných v souvislosti s výkonem služby (dále jen „náhrada“) se rozumí náhrady výdajů při vyslání celníka na služební cestu nebo studijní pobyt, do školy nebo kursu, při přijetí do služebního poměru a změnách služebního poměru, při stěhování, při preventivní rehabilitaci.

(2) Rodinou celníka se pro účely poskytování náhrad rozumí

a) manžel nebo manželka, vlastní děti, osvojenci, děti svěřené do pěstounské péče nebo do výchovy, pokud mají trvalý pobyt na území České republiky, nebo nemá-li je,

b) vlastní rodiče, osvojitelé, pokud mají trvalý pobyt na území České republiky, nebo nemá-li je,

c) další osoby, které trvale žijí s celníkem a společně uhrazují náklady na své potřeby, pokud mají trvalý pobyt na území České republiky.

(3) Místem služebního působiště celníka se pro účely poskytování náhrad rozumí území obce určené rozhodnutím služebního funkcionáře, pokud služební funkcionář blíže nevymezí místo, kde celník pravidelně vykonává službu.

(4) Služební cestou se rozumí doba od nástupu celníka na cestu k výkonu služby nebo služebních úkolů do jiného místa, než je místo jeho služebního působiště, včetně výkonu služby nebo služebních úkolů v tomto místě, do návratu celníka z této cesty.

(5) Místem bydliště celníka se rozumí místo, kde je celník přihlášen k trvalému pobytu.

(6) Zahraniční služební cestou se rozumí služební cesta podle odstavce 4 mimo území České republiky.

(7) Služební funkcionář, který vysílá celníka na služební cestu, určí celníkovi dobu a místo nástupu služební cesty, dobu a místo ukončení služební cesty, místo plnění služebních povinností, způsob dopravy na služební cestě, popřípadě další podrobnosti. Nebrání-li tomu důležitý zájem služby, přihlédne služební funkcionář k oprávněným zájmům celníka.

(1) Celníkovi vyslanému na služební cestu náleží

c) stravné,

a) náhrada prokázaných jízdních výdajů,

b) náhrada prokázaných výdajů za ubytování,

e) náhrada prokázaných jízdních výdajů za cesty k návštěvě rodiny do místa trvalého nebo předem dohodnutého pobytu rodiny, trvá-li služební cesta více než sedm po sobě následujících kalendářních dnů, a to za každý týden.

d) náhrada prokázaných nutných vedlejších výdajů,

(2) V případě mimořádného povolání celníka z místa bydliště do místa služebního působiště, při kterém mu vzniknou zvýšené výdaje, náleží celníkovi náhrada prokázaných jízdních výdajů, prokázaných nutných vedlejších výdajů a stravné podle § 35 za dobu přepravy z místa bydliště do místa služebního působiště.

(3) Je-li celník vyslán na služební cestu z místa služebního působiště do obce bydliště nebo do obce, ze které se denně vrací do obce bydliště, náleží mu stravné pouze za dobu výkonu služby. Náhrada výdajů za ubytování se neposkytuje.

(4) Celníkovi náleží náhrada prokázaných jízdních výdajů za prostředky hromadné dopravy za cesty konané v obci služebního působiště, je-li cesta konána za účelem plnění služebních povinností. Ustanovení předchozí věty se nevztahuje na cesty z místa bydliště do místa služebního působiště a zpět.

(1) Při služební cestě náleží celníkovi náhrada jízdních výdajů za použití veřejných dopravních prostředků, jež vynaložil v souladu s § 33 odst. 8, ve výši, kterou prokáže služebnímu funkcionáři.

(1) Při služební cestě náleží celníkovi za každý kalendářní den služební cesty stravné ve výši stanovené zvláštním právním předpisem pro zaměstnance v pracovním poměru.¹²)

(2) Použije-li celník se souhlasem služebního funkcionáře při služební cestě silniční motorové vozidlo, s výjimkou služebního silničního motorového vozidla, náleží mu za každý 1 km jízdy sazba základní náhrady a náhrada výdajů za spotřebovanou pohonnou hmotu ve výši stanovené zvláštním právním předpisem pro zaměstnance v pracovním poměru.^11a)

(2) Zabezpečí-li služební funkcionář celníkovi na služební cestě bezplatné stravování, stravné se mu neposkytuje. Zabezpečí-li služební funkcionář celníkovi bezplatné stravování jen částečně, krátí se mu náležející stravné o 20 % za snídani, o 40 % za oběd a o 40 % za večeři. Stravné zkrácené podle předchozí věty se zaokrouhluje na celé koruny do výše 50 haléřů směrem dolů a od 50 haléřů včetně směrem nahoru.

(3) Celníkovi vyslanému na služební cestu, která trvá 5 a více hodin a jejíž doba nástupu je určena po 19. hodině kalendářního dne a doba ukončení před 5. hodinou následujícího kalendářního dne, náleží stravné podle odstavce 1 stanovené pro časové pásmo 5 až 12 hodin.

(3) Náhrada výdajů za spotřebovanou pohonnou hmotu se vypočte z ceny pohonné hmoty a ze spotřeby pohonné hmoty silničního motorového vozidla.

(4) Celníkovi vyslanému na služební cestu, při níž je mu znemožněno stravovat se obvyklým způsobem a která trvá méně než 5 hodin, může přiznat služební funkcionář stravné až do výše dolní hranice stanovené sazby stanovené podle odstavce 1 pro časové pásmo 5 až 12 hodin.

(4) Při výpočtu náhrady výdajů za spotřebovanou pohonnou hmotu se vychází z ceny pohonné hmoty prokázané celníkem.

(5) Jestliže celník cenu pohonné hmoty neprokáže, vypočte se mu tato náhrada výdajů z průměrné ceny pohonné hmoty stanovené zvláštním právním předpisem pro zaměstnance v pracovním poměru.^11b)

(5) Je-li vyslán celník na služební cestu, která trvá déle než jeden kalendářní den, do místa jeho trvalého pobytu nebo jeho rodiny anebo do místa, ze kterého se denně vrací do místa svého trvalého pobytu nebo do místa trvalého pobytu členů své rodiny, náleží mu stravné pouze za dobu výkonu služby.

(6) Spotřeba pohonné hmoty silničního motorového vozidla se vypočte aritmetickým průměrem z údajů o spotřebě paliva uvedených v technickém průkazu tohoto vozidla. Pokud je technický průkaz neobsahuje, náleží celníkovi náhrada výdajů za pohonnou hmotu jen v případě, že spotřebu pohonné hmoty prokáže technickým průkazem jiného silničního motorového vozidla shodného typu se shodným objemem válců motoru.

(7) Použije-li celník se souhlasem služebního funkcionáře při služební cestě silniční motorové vozidlo, s výjimkou služebního silničního motorového vozidla, lze s ním předem dohodnout též poskytnutí náhrady výdajů za použití silničního motorového vozidla ve výši odpovídající ceně jízdenky hromadného dopravního prostředku dálkové přepravy.

(1) Při služební cestě náleží celníkovi náhrada výdajů za ubytování, jež vynaložil v souladu s § 33 odst. 8, ve výši, kterou prokáže služebnímu funkcionáři.

(2) Je-li vyslán celník z místa služebního působiště na služební cestu, která trvá déle než jeden kalendářní den, do místa jeho trvalého pobytu^11c) nebo do místa trvalého pobytu členů jeho rodiny anebo do místa, ze kterého se denně vrací do místa svého trvalého pobytu nebo své rodiny, náhrada výdajů za ubytování se mu neposkytuje.

(1) Celníkovi, který z důvodu
vykonává službu v jiném místě služebního působiště, náleží náhrada výdajů jako při služební cestě. Náhrady cestovních výdajů se poskytují nejdéle do doby přestěhování celníka do místa služebního působiště; stravné se poskytuje nejdéle po dobu 6 let.

(2) Celníkovi, který z důvodu přijetí do služebního poměru¹⁶) nebo přeložení do jiného místa služebního působiště na vlastní žádost^16a) žije odloučeně od rodiny, lze poskytnout náhradu cestovních výdajů až do výše a rozsahu, který je určen pro služební cestu, a to nejdéle po dobu tří let od přijetí do služebního poměru nebo přeložení.

c) zařazení do činné zálohy¹⁵), s výjimkou zařazení do činné zálohy z důvodu přidělení nebo vyslání k výkonu služby v zahraničí, nebo

b) pověření výkonem funkce nebo zastupování ve funkci¹⁴),

a) přeložení v důležitém zájmu služby¹³),

d) ustanovení do funkce po vynětí ze zálohy

(3) Celníkovi, kterému bylo podle odstavce 2 přiznáno stravné nižší, než je stravné podle § 46 stanovené pro časové pásmo nad 18 hodin, náleží při uskutečnění cesty k návštěvě rodiny stravné do skončení výkonu služby před odjezdem a od počátku výkonu služby po příjezdu z této cesty, a to ve výši

a) 41 % přiznaného stravného, trvá-li tato doba 5 až 12 hodin,

b) 64 % přiznaného stravného, trvá-li tato doba déle než 12 hodin, nejvýše však 18 hodin, nebo

c) 100 % přiznaného stravného, trvá-li tato doba déle než 18 hodin.

(4) Stravné se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.

(5) Celníkovi, který je převeden na jinou funkci^16b), náleží náhrada cestovních výdajů podle odstavců 1 a 4 v rozsahu, v jakém mu byla poskytována bezprostředně před převedením na jinou funkci. Náhrada výdajů náleží celníkovi jen v případě, že ještě neuplynula doba, na niž je mu přiznána.

(1) Celníkovi, který splňuje podmínky pro poskytování náhrad podle ustanovení § 38 této vyhlášky, přizná služební funkcionář náhradu prokázaných výdajů za přepravu bytového zařízení a svršků celníka a jeho rodiny.

(1) Celníkovi, kterému je poskytnuta preventivní rehabilitace, jež je prováděna v jiném místě, než je jeho místo služebního působiště nebo místo jeho trvalého pobytu, náleží

a) náhrada jízdních výdajů podle § 34a nebo § 45,

b) náhrada výdajů za ubytování podle § 34b a

c) stravné podle § 35 nebo § 43.

(2) Celníkovi, kterému je poskytnuta preventivní rehabilitace formou lázeňské léčby spojené s částí dovolené, náleží náhrada jízdních výdajů podle odstavce 1 písm. a) za cestu do obce, v níž je preventivní rehabilitace vykonávána, a zpět, jestliže není hrazena podle zvláštních právních předpisů¹⁷).

(2) Dále může služební funkcionář přiznat náhradu prokázaných jízdních výdajů celníka a jeho rodiny z obce dosavadního pobytu do obce nového pobytu a náhradu nezbytně nutných prokázaných výdajů spojených s malováním a úpravou bytu, která však může činit nejvýše 10 000 Kč.

(1) Na poskytování náhrad při zahraničních služebních cestách se vztahují ustanovení § 34 až 39, pokud není dále stanoveno jinak.

(2) Dobou rozhodnou pro vznik nároku celníka na náhradu cestovních výdajů v cizí měně je doba přechodu státní hranice České republiky nebo doba odletu a příletu letadla při letecké přepravě.

(1) Při zahraniční služební cestě náleží celníkovi za podmínek dále stanovených stravné v cizí měně stanovené zvláštním právním předpisem pro zaměstnance v pracovním poměru.^17a) Výše stravného v cizí měně se stanoví ze základní sazby stravného stanoveného pro stát, ve kterém celník stráví v kalendářním dni nejvíce času.

(2) Stravné v cizí měně ve výši základní sazby stravného v cizí měně náleží celníkovi, pokud doba jeho zahraniční služební cesty strávené mimo území České republiky trvá v kalendářním dni déle než 12 hodin. Trvá-li tato doba 12 a méně hodin, náleží celníkovi stravné v cizí měně ve výši, která se určí násobkem dvanáctiny poloviční výše základní sazby stravného v cizí měně a počtu celých hodin zahraniční služební cesty strávených mimo území České republiky.

(3) Trvá-li zahraniční služební cesta celníka mimo území České republiky méně než 1 hodinu, stravné v cizí měně mu nenáleží.

(4) Při zahraniční služební cestě náleží celníkovi stravné v české měně podle § 35 za dobu zahraniční služební cesty strávené na území České republiky.

(5) Nenáleží-li celníkovi za dobu zahraniční služební cesty strávené mimo území České republiky stravné v cizí měně podle odstavce 4, připočte se tato doba k době trvání zahraniční služební cesty na území České republiky podle předchozího odstavce.

(1) Při zahraniční služební cestě přísluší celníkovi za dobu služební cesty na území České republiky stravné v české měně v rozsahu a za podmínek stanovených v § 35.

(2) Při zahraniční služební cestě je rozhodnou dobou pro vznik nároku na náhrady poskytované v cizí měně přechod české státní hranice a při letecké přepravě odlet a přílet letadla podle letového řádu.

(1) V dohodě o vzájemné výměně celníků může služební funkcionář se zahraničním subjektem, ke kterému je celník vysílán, sjednat poskytování bezplatného ubytování, stravného, kapesného a náhradu za jízdní výdaje za cesty související s výkonem služby.

(2) Jízdní výdaje za cesty z místa služebního působiště nebo bydliště do sídla zahraničního subjektu a zpět hradí vysílající útvar.

(4) Služební funkcionář může se zahraničním subjektem dohodnout výši stravného poskytovaného zaměstnanci zahraničního subjektu vyslanému do České republiky až do výše dvojnásobku horní hranice stravného stanoveného při služebních cestách na území České republiky a kapesné do výše 40 % takto stanoveného stravného.

(3) Služební funkcionář může se zahraničním subjektem dohodnout výši stravného poskytovaného celníkovi v zahraničí maximálně do výše stanovené touto vyhláškou.

(1) Náhrady podle této vyhlášky lze paušalizovat. Při výpočtu paušální částky vychází celní správa z průměrných podmínek rozhodných pro poskytování náhrad celníkovi nebo skupině celníků. Změní-li se podmínky, za nichž byla paušální částka stanovena, je celní správa povinna tuto částku přezkoumat a upravit.

(2) Kde tato vyhláška požaduje, aby celník prokázal cestovní nebo stěhovací výdaje a celník je neprokáže, lze výjimečně přiznat náhrady ve výši uznané služebním funkcionářem s přihlédnutím k § 33 odst. 8; to neplatí o náhradě výdajů za spotřebovanou pohonnou hmotu a náhradě za ubytování.

(1) Celníkovi se poskytne záloha ve výši podle předpokládané doby trvání a podmínek služební cesty.

(2) Celník předloží písemné doklady potřebné pro vyúčtování služební cesty do deseti dnů po dni ukončení služební cesty. Ve stejné lhůtě též vrátí nevyúčtovanou zálohu.

(3) Celníkovi se poskytne při zahraniční služební cestě záloha v příslušné cizí měně ve výši, která odpovídá předpokládané době trvání a podmínkám této cesty. Služební funkcionář se může s celníkem dohodnout na poskytnutí zálohy i v jiné cizí měně, než je stanovena pro příslušný stát, pokud je k této měně v kursovním lístku České národní banky vyhlašován kurz devizového trhu nebo přepočítací poměr denominací jednotné evropské měny. Při určení výše stravného v dohodnuté měně se zjistí korunová hodnota stravného ve stanovené měně, která se přepočítá na dohodnutou měnu. Pro určení korunové hodnoty stravného a částky stravného v dohodnuté měně se použijí kurzy devizového trhu a přepočítací poměry denominací jednotné evropské měny vyhlášené v kursovním lístku České národní banky platném v den poskytnutí zálohy.

(4) Vyúčtování služební cesty a vyplacení náhrady výdajů celníkovi se provede do 10 dnů ode dne, kdy celník předloží služebnímu funkcionáři potřebné písemné doklady.

(5) Částku, o kterou převýší poskytnutá záloha celníkovi při zahraniční služební cestě jeho nárok, vrací celník ve měně, která mu byla poskytnuta, nebo ve měně, na kterou tuto měnu celník v zahraničí směnil, anebo v české měně. Byla-li poskytnuta záloha celníkovi nižší, než činil jeho nárok, doplatí se mu rozdíl vždy v české měně. Při vyúčtování zálohy použije služební funkcionář celníkem doložený kurz, kterým byla poskytnutá měna v zahraničí směněna na jinou měnu, a kurzy devizového trhu a přepočítací poměry uvedené v odstavci 3.

(6) Každou změnu skutečností, která je rozhodná pro poskytnutí náhrady cestovních nebo stěhovacích výdajů, oznámí celník služebnímu funkcionáři bez zbytečného odkladu.

(1) Celníkovi, který výjimečně použije se souhlasem služebního funkcionáře vlastní předměty potřebné pro výkon služby, náleží náhrada za používání vlastních předmětů.

(2) Souhlas služebního funkcionáře s použitím vlastních předmětů podle předchozího odstavce nelze udělit na používání silničního motorového vozidla, vyjma případů upravených touto vyhláškou, na používání předmětů běžně zabezpečovaných celní správou a předmětů, jejichž použitím by mohly být ohroženy důležité zájmy služby, majetek, život a zdraví.

(3) Výši náhrady v celých korunách stanoví služební funkcionář na základě účelně vynaložených nákladů, které celník vynaložil v souvislosti s použitím vlastního předmětu.

(4) Pokud se celník se služebním funkcionářem dohodne na paušální částce jako náhradě za použití vlastního předmětu pro výkon služby, nemůže celník požadovat úhradu těch nákladů, o něž byla dohodnutá paušální částka překročena.

(5) Náhrady za používání vlastních předmětů potřebných pro výkon služby se vyplácejí vždy po uplynutí kalendářního čtvrtletí.