NÁROKY SOUVISEJÍCÍ SE SKONČENÍM SLUŽEBNÍHO POMĚRU

ODCHODNÉ

PLATOVÉ VYROVNÁNÍ

PŘÍSPĚVEK ZA SLUŽBU

ÚMRTNÉ

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ K ODCHODNÉMU, PLATOVÉMU VYROVNÁNÍ, PŘÍSPĚVKU ZA SLUŽBU A ÚMRTNÉMU

(1) Dobou trvání služebního poměru rozhodnou pro vznik nároku na odchodné je, není-li dále stanoveno jinak, doba trvání služebního poměru celníka, příslušníka Policie České republiky, příslušníka BIS, příslušníka Vězeňské služby České republiky a vojáka z povolání, jakož i služba vojáka v další službě, jestliže byl hmotně zabezpečen jako voják z povolání.

c) služebního volna bez nároku na služební příjem, jestliže trvalo nepřetržitě alespoň 1 měsíc,

b) výkonu vazby a trestu odnětí svobody, s výjimkou případů, kdy podle zvláštního právního předpisu^24a) vznikl nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě nebo trestu odnětí svobody,

(2) Do doby trvání služebního poměru rozhodné pro vznik nároku na odchodné se nezapočítává doba

a) zproštění výkonu služby, jestliže celníkovi nenáležel rozdíl, o který byl jeho služební příjem zkrácen,

d) dočasné neschopnosti ke službě pro nemoc, zranění nebo jiný úraz, jestliže nevznikl nárok na služební příjem v nemoci nebo na nemocenské,

e) rodičovské dovolené, nejde-li o rodičovskou dovolenou poskytnutou celníkovi v rozsahu, v jakém je celničce udělována mateřská dovolená.

(1) Platové vyrovnání se poskytuje ve výši rozdílu mezi posledním čistým měsíčním služebním příjmem a čistým měsíčním výdělkem dosahovaným bývalým celníkem z výdělečné činnosti v občanském povolání nebo podporou v nezaměstnanosti nebo podporou při rekvalifikaci.²²)

(2) Má-li bývalý celník stanovenou kratší pracovní dobu nebo dobu služby, než jaká odpovídala délce jeho základní doby služby v týdnu stanovené bývalému celníkovi v posledním běžném měsíci trvání služebního poměru, poskytuje se platové vyrovnání podle posledního čistého měsíčního služebního příjmu upraveného poměrně k délce pracovní doby nebo doby služby v občanském povolání.

c) výdělečně činný bývalý celník nepobíral výdělek nebo opakující se dávky nemocenského pojištění.

b) bývalému celníkovi nebyla poskytována podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci v důsledku nesplnění povinností, stanovených zvláštním právním předpisem²⁶),

a) bývalý celník pobíral peněžité dávky nemocenské péče, na které vznikl nárok před skončením služebního poměru nebo v ochranné lhůtě po skončení služebního poměru,²⁵)

(3) Platové vyrovnání se neposkytuje po dobu, po kterou

b) odměna za práci konanou na základě dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr,

c) náhrada mzdy poskytovaná za dobu, ve které nebyla práce vykonávána, s výjimkou náhrady mzdy za nevyčerpanou dovolenou, nebo

(1) Pro účely zjištění čistého měsíčního výdělku z výdělečné činnosti bývalého celníka se za hrubý výdělek považuje

a) plat nebo mzda podle zvláštních právních předpisů,²⁷) pokud se zahrnují do hrubého výdělku, z něhož se zjišťuje průměrný výdělek pro pracovněprávní účely, v případě sjednání souběžných pracovních nebo obdobných poměrů součet těchto platů nebo mezd,

d) odměna, i když se nezahrnuje do hrubého výdělku, z něhož se zjišťuje průměrný výdělek pro pracovněprávní účely.

(2) Čistým měsíčním výdělkem z výdělečné činnosti bývalého celníka je

a) úhrn příjmů zúčtovaných mu zaměstnavatelem po odečtení pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, pojistného na veřejné zdravotní pojištění a zálohy na daň z příjmů fyzických osob, nebo

b) jedna dvanáctina ročního základu daně z příjmů fyzických osob^27a) sníženého o jednu dvanáctinu roční daně z příjmů fyzických osob v příslušném kalendářním roce na základě předloženého daňového přiznání, jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou.

(3) Za čistý měsíční výdělek podle odstavce 2 písm. a) se považuje též

c) podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci vyplacená za jednotlivé kalendářní měsíce doby nezaměstnanosti uchazeči o zaměstnání na základě potvrzení příslušného úřadu práce^27a).

a) dávka nemocenského pojištění,

b) náhrada za ztrátu na služebním příjmu nebo na výdělku poskytovaná podle předpisů o odpovědnosti za škodu na zdraví,^27b) nebo

(4) Jde-li o bývalého celníka, který je v pracovním nebo obdobném poměru a současně osobou samostatně výdělečně činnou, je jeho čistým měsíčním výdělkem jedna dvanáctina ročního základu daně z příjmů fyzických osob sníženého o jednu dvanáctinu roční daně z příjmů fyzických osob.

(1) Platové vyrovnání se vyplácí způsobem a v termínech stanovených pro výplatu služebního příjmu.

(2) Platové vyrovnání se vyplácí jako záloha, jejíž výše se určí na podkladě potvrzení o předpokládaném čistém měsíčním výdělku. Výše zálohy může činit až polovinu rozdílu mezi posledním čistým měsíčním služebním příjmem rozhodným pro poskytování platového vyrovnání a předloženým potvrzením o předpokládaném čistém měsíčním výdělku. Zálohy platového vyrovnání se zúčtují zpravidla po uplynutí šesti kalendářních měsíců podle čistého měsíčního výdělku z výdělečné činnosti dosaženého v zúčtovacím období. Případný přeplatek je příjemce platového vyrovnání povinen vrátit.

(3) Osobám samostatně výdělečně činným se záloha na platové vyrovnání neposkytuje. Platové vyrovnání se zúčtuje po předložení daňového přiznání, zpravidla po uplynutí kalendářního roku.

(1) Dobou rozhodnou pro nárok na příspěvek za službu je doba trvání služebního poměru uvedená v § 72 odst. 1, přičemž se do této doby nezapočítává doba uvedená v § 72 odst. 2.

b) pracovní neschopnosti, po kterou nenáleželo nemocenské,

(2) Do doby rozhodné pro nárok na příspěvek za službu se započítávají též doby pracovního poměru příslušníka Sboru ozbrojené ochrany železnic, Sboru požární ochrany a celníka, jestliže byly započitatelné podle zvláštních právních předpisů^27c) jako doby služebního poměru, s výjimkou doby

a) výkonu vazby a trestu odnětí svobody, s výjimkou případů, kdy podle zvláštního právního předpisu^24a) vznikl nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě nebo trestu odnětí svobody,

c) pracovního volna bez náhrady mzdy delšího než 1 měsíc.

(1) Příspěvek za službu se vyplácí způsobem a v termínech stanovených pro výplatu služebního příjmu.

(2) Je-li po skončení služebního poměru bývalé celničce vyplácena peněžitá pomoc v mateřství nebo celníkovi peněžitá pomoc, poskytuje se jim příspěvek za službu dnem následujícím po dni zastavení výplaty této dávky.

(1) Posledním hrubým měsíčním služebním příjmem je příjem stanovený celníkovi podle zvláštních předpisů²⁷) pevnou měsíční částkou, podléhá-li dani z příjmů, který mu náležel za poslední kalendářní měsíc trvání jeho služebního poměru ve funkci, do které byl naposledy ustanoven nebo jmenován, a to bez započtení dalšího platu, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, a zvýšený o průměrný měsíční úhrn dalších platů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn náležejících mu v kalendářním roce předcházejícím dni skončení jeho služebního poměru, pokud podléhají dani z příjmů. Skončí-li služební poměr posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

(2) U celníka, kterému v kalendářním měsíci, v němž skončil jeho služební poměr, služební příjem nenáležel nebo kterému náležela pouze jeho část, se posledním hrubým měsíčním služebním příjmem rozumí služební příjem, jaký by mu náležel, kdyby po celý kalendářní měsíc konal službu ve funkci, do které byl naposledy ustanoven nebo jmenován. Ke snížení hrubého měsíčního služebního příjmu v důsledku uložení kázeňského trestu podle § 33 zákona nebo zproštění výkonu služby podle § 27 zákona se nepřihlíží.

(3) Posledním čistým služebním příjmem pro stanovení výše platového vyrovnání je poslední hrubý měsíční služební příjem po odečtení zálohy na daň z příjmů fyzických osob, pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění.

d) příplatek za zastupování,

e) hodnostní příplatek,

f) zvláštní příplatek.

a) platový tarif,

b) osobní příplatek,

c) příplatek za vedení,

(4) Za složky platu stanovené pevnou měsíční částkou podle odstavce 1 se pro účely posledního hrubého měsíčního služebního příjmu považují

e) plat za službu přesčas.

(5) Za proměnlivé složky služebního příjmu podle odstavce 1 se považují

c) příplatek za dělenou směnu,

b) příplatek za službu konanou v sobotu a v neděli,

a) příplatek za službu konanou v noci,

d) plat za službu konanou ve svátek,