ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 30
Článek 30
(1) Spory týkající se výkladu a provádění této smlouvy budou urovnány vládami obou smluvních států.
(2) Nedá-li se spor tímto způsobem urovnat, bude na žádost jednoho ze smluvních států předložen k rozhodnutí rozhodčímu soudu.
(3) Rozhodčí soud se ustavuje ad hoc tím způsobem, že každý smluvní stát určí jednoho rozhodce a oba rozhodci se dohodnou na příslušníku třetího státu jako předsedovi rozhodčího soudu, kterého potvrdí vlády obou smluvních států. Rozhodci se určí do dvou měsíců, předseda bude potvrzen do tří měsíců poté, kdy jeden smluvní stát sdělil druhému smluvnímu státu, že chce spor předložit rozhodčímu soudu.
(4) Nedodrží-li se jedna ze lhůt uvedených v odstavci 3, může každý smluvní stát požádat předsedu Mezinárodního soudního dvora, aby provedl potřebná jmenování rozhodců nebo předsedy. Má-li předseda Mezinárodního soudního dvora státní příslušnost jednoho z obou smluvních států nebo brání-li mu v činnosti jiné důvody, provede jmenování místopředseda. Má-li i místopředseda státní příslušnost jednoho ze smluvních států nebo brání-li i jemu v činnosti jiné důvody, provede jmenování další v hodnosti následující člen Mezinárodního soudního dvora, který nemá státní příslušnost jednoho z obou smluvních států.
(5) Rozhodčí soud rozhoduje většinou hlasů na základě smluv platných mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo a obecného mezinárodního práva. Jeho rozhodnutí jsou závazná. Každý smluvní stát uhradí náklady na svého rozhodce, jakož i náklady na své zastoupení v řízení před rozhodčím soudem. Náklady na předsedu a také další výdaje ponesou oba smluvní státy rovným dílem. Rozhodčí soud může úhradu nákladů upravit jinak.
§ 31
Článek 31
(1) Tato smlouva podléhá ratifikaci; ratifikační listiny budou vyměněny v Praze v době co nejkratší.
(2) Tato smlouva vstoupí v platnost první den třetího kalendářního měsíce následujícího po výměně ratifikačních listin.
§ 32
<var>Článek 32</var>
Tato smlouva se uzavírá na dobu neurčitou. Části I a V nelze vypovědět. Ostatní ustanovení lze písemně vypovědět po uplynutí deseti let od vstupu Smlouvy v platnost. Výpověď se stává účinnou uplynutím dvou let ode dne jejího doručení.
§ 33
<var>Článek 33</var>
Dnem vstupu této smlouvy v platnost pozbývá platnosti:
Na důkaz toho zmocněnci obou smluvních států tuto smlouvu podepsali a opatřili ji svými pečetěmi.
Dáno v Bonnu dne 3. listopadu 1994 ve dvou prvopisech, každý v jazyce českém a německém, přičemž obě znění mají stejnou platnost.
a) Smlouva mezi republikou Československou a Německou Říší o hraničních vodních tocích a o výměně části území v pruském dílu československo-německé hranice z 31. ledna 1930;
b) Smlouva mezi republikou Československou a Německou Říší o hraničních tocích v saském a bavorském úseku hranic a o výměně části území na hranicích ze dne 27. září 1935;
c) Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Německou demokratickou republikou o společných státních hranicích ze dne 3. prosince 1980 s výjimkou hraniční dokumentace uvedené v její příloze.