2. Ustanovení odstavce 1 nebudou v žádném případě vykládána tak, že ukládají některému ze smluvních států povinnost:

a) provést správní opatření, která by porušovala právní předpisy a správní praxi jednoho nebo druhého smluvního státu;

b) sdělit informace, které by nemohly být získány na základě právních předpisů nebo v normálním správním řízení jednoho nebo druhého smluvního státu;

c) sdělit informace, které by odhalily jakékoliv obchodní, podnikové, průmyslové, komerční nebo profesní tajemství nebo obchodní postup, nebo informace, jejichž sdělení by bylo v rozporu s veřejným pořádkem.