(1) Přírodní minerální vodu je možno upravit pouze:

(2) Přírodní minerální voda může být sycena či dosycována oxidem uhličitým, jímaným ze zdroje nebo z jiného než přírodního zdroje požadované kvality (odstavec 3). Oxid uhličitý může být též z přírodní minerální vody odstraňován, pokud toto zpracování nezmění skladbu základních složek této vody, které jí propůjčují její vlastnosti.

a) odstraněním nestabilních látek, například sloučenin železa a síry, filtrací či dekantací, s případným předchozím okysličením, jestliže toto zpracování nezmění skladbu základních složek vody, které jí propůjčují její vlastnosti,

b) odstraněním arzenu, sloučenin železa, manganu a síry pomocí vzduchu obohaceného ozónem, filtrací či dekantací, jestliže tato úprava nezmění skladbu základních složek vody, které jí propůjčují její vlastnosti, a toto zpracování bude v souladu se zvláštními předpisy,²)

c) odstraněním jiných nežádoucích složek, než jsou uvedeny pod písmeny a) a b), například berylia, niklu, pokud tato úprava nezmění skladbu základních složek vody, které jí propůjčují její vlastnosti.

(3) Oxid uhličitý z jiného než přírodního zdroje musí splňovat tyto podmínky:

a) minimální obsah oxidu uhličitého 99 % objemu,

b) chemická spotřeba kyslíku manganistanem (CHSK_Mn) nejvýše 30 mg/m³,

c) obsah oleje nejvýše 5 mg/kg sněhu,

d) obsah oxidu uhelnatého nejvýše 0,03 % objemu,

e) obsah oxidů dusíku nejvýše 5 mg/m³ jako dusitanové ionty.

(4) Aby nedošlo ke změně charakteristického složení přírodní minerální vody, nelze přírodní minerální vodu upravovat jinak, než je uvedeno v předchozích odstavcích, zejména ji nelze dezinfikovat, přidávat do ní bakteriostatické látky nebo ji jinak zpracovávat.