(1) Zákrok na živém zvířeti, jeho pozorování nebo manipulace s ním za účelem pokusu a činnost bezprostředně související (dále jen „využití zvířete“) se provádějí pouze v rozsahu a za podmínek stanovených ve schváleném projektu pokusů, a pokud to nevylučují zvláštní předpisy.¹)

(2) Za využití zvířete se nepovažují veterinární preventivní a léčebné úkony a s nimi spojené diagnostické úkony, porážení zvířat nebo jejich označování a chov v záchranných chovech podle zákona a zvláštních předpisů.⁶)

(3) Není-li to v rozporu s účelem pokusu, navykají se před jeho zahájením zvířata na nové prostředí. Doba navykání u vybraných druhů je uvedena v příloze č. 2 tabulce 2; u ostatních druhů zvířat je tato doba nejméně pět dní s výjimkou ryb, kde doba navykání činí nejméně tři dny.

(4) K pokusu nelze použít zvířata s klinicky zjevnými příznaky onemocnění, pokud to není součástí schváleného projektu pokusů.

(5) Znecitlivění nebo jiné metody tlumící bolest se řídí prospěchem zvířete se zřetelem na jeho druh a na účel pokusu.

(6) Prostředky, které způsobují pouze ochrnutí svalů, se nepovažují za prostředky vhodné pro znecitlivění.

(7) Pokusy na jedincích volně žijících druhů zvířat odchycených v přírodě lze provádět pouze tehdy, nelze-li účelu pokusu dosáhnout na jiném zvířeti. Na ohrožených druzích, které stanoví zvláštní předpisy,¹) lze provádět pokusy pouze tehdy, jde-li o pokusy vedoucí k zachování druhu.