3. Každá strana může přijmout opatření, která podle svého vnitrostátního práva považuje za potřebná k označení trestního charakteru také všech nebo některých činů zmíněných v odstavci 1 v některém nebo všech následujících případech, pokud pachatel:

a. měl předpokládat, že majetek tvoří výnos,

b. jednal za účelem dosažení zisku,

c. jednal za účelem pomoci v pokračování další kriminální činnosti.