(1) Pracovně lékařské pracoviště posuzuje onemocnění, u něhož vzniklo podezření, že se jedná o nemoc z povolání (dále jen „onemocnění“), z podnětu ošetřujícího lékaře⁵) nebo fyzické osoby (dále jen „osoba“) trpící onemocněním. Posouzení onemocnění provádí
za podmínek, za kterých vznikají nemoci z povolání, (dále jen „příslušné pracovně lékařské pracoviště“).

a) pracovně lékařské pracoviště se sídlem v územním obvodu střediska nemocí z povolání, v jehož územním obvodu se nachází pracoviště, na němž osoba trpící onemocněním vykonává práci v pracovněprávním nebo obdobném vztahu v době podání žádosti o uznání nemoci z povolání,

b) pracovně lékařské pracoviště se sídlem v územním obvodu střediska nemocí z povolání, v jehož územním obvodu je místo sídla nebo místo podnikání zaměstnavatele osoby trpící onemocněním, která vykonávala nebo vykonává práci v zahraničí,

c) pracovně lékařské pracoviště se sídlem v územním obvodu střediska nemocí z povolání, v jehož územním obvodu je místo sídla nebo místo podnikání zaměstnavatele, u kterého osoba trpící onemocněním, která trvale pobývá v zahraničí, naposledy vykonávala práci,

d) pracovně lékařské pracoviště se sídlem v územním obvodu střediska nemocí z povolání, v jehož územním obvodu je místo trvalého pobytu ostatních osob trpících onemocněním, které vykonávaly práci,