ZJIŠŤOVÁNÍ PŘÍČIN LETECKÝCH NEHOD A INCIDENTŮ A HLÁŠENÍ UDÁLOSTÍ

(1) Ústav pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod (dále jen „Ústav“) je správní úřad se sídlem v Praze, jehož rozpočet je součástí rozpočtové kapitoly Ministerstva dopravy.

(2) V čele Ústavu je ředitel, kterého jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra dopravy. Ředitelem Ústavu může být jmenován bezúhonný občan České republiky; za bezúhonného se považuje občan, který nebyl odsouzen za trestný čin spáchaný úmyslně, pokud se na něj nehledí, jako by nebyl odsouzen. Ředitel Ústavu se považuje za služební orgán a je oprávněn dávat státnímu zaměstnanci příkazy k výkonu státní služby podle zákona o státní službě. Kromě ředitele Ústavu jsou zaměstnanci Ústavu i inspektoři.

(3) Ředitel Ústavu a inspektoři Ústavu nesmějí po dobu výkonu své funkce vykonávat jakoukoliv činnost související se schvalováním typu výrobku, letové způsobilosti letadlových částí a zařízení a leteckých pozemních zařízení, s udělováním licencí k provozování obchodní letecké dopravy, s řízením letového provozu nebo provozu letiště a nesmějí vykonávat funkci poradce či člena ve statutárních orgánech subjektů, jejichž zájmy by mohly být v rozporu s činností Ústavu.

(1) Ústav

a) zjišťuje příčiny leteckých nehod a incidentů,

b) plní úkoly příslušného orgánu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího hlášení událostí v civilním letectví³⁷), včetně úkolů kontaktního místa a zveřejňování bezpečnostní zprávy.

(2) Inspektoři Ústavu jsou povinni

a) zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděli v souvislosti s výkonem své funkce, a

b) prokázat se při výkonu své funkce průkazem inspektora Ústavu.

(3) V mimořádných nebo skutkově složitých případech mohou inspektoři Ústavu využít pomoci odborného konzultanta, který má znalost speciálního oboru (dále jen „konzultant“). O přibrání konzultanta provede inspektor Ústavu záznam do spisu. Se souhlasem inspektora Ústavu může konzultant v rozsahu nezbytném pro výkon své funkce nahlížet do spisu o letecké nehodě nebo incidentu a být přítomen výkonu oprávnění inspektorů Ústavu. Do výkonu oprávnění inspektorů Ústavu nesmí konzultant zasahovat. O všech skutečnostech, o nichž se konzultant v souvislosti s výkonem své funkce dozvěděl, je povinen zachovávat mlčenlivost. Této povinnosti jej může zprostit Ústav. Na vyloučení konzultanta se přiměřeně užijí zvláštní předpisy o znalcích a tlumočnících.

(4) Při zjišťování příčin leteckých nehod a odstraňování jejich následků Ústav spolupracuje se stálými orgány pro koordinaci složek integrovaného záchranného systému. Při provádění záchranných a likvidačních prací na místě letecké nehody spolupracují inspektoři Ústavu s velitelem zásahu zejména za účelem zachování důkazů nezbytných pro odborné zjištění příčiny letecké nehody.

(5) Při zjišťování příčin leteckých nehod a incidentů, které se týkají civilního a vojenského letectví, spolupracuje Ústav v potřebném rozsahu s Ministerstvem obrany. Při zjišťování příčin leteckých nehod a incidentů, které se týkají provozu civilních a policejních letadel, spolupracuje Ústav v potřebném rozsahu s Ministerstvem vnitra.

(6) Vzor průkazu inspektora Ústavu stanoví prováděcí právní předpis.

(1) Každý jiný než vážný incident, k němuž došlo na území České republiky, je provozovatel nebo pilot letadla, nebo poskytovatel leteckých služeb povinen bez zbytečného odkladu oznámit Ústavu.

(2) Při zjišťování příčin jiných než vážných incidentů jsou inspektoři Ústavu oprávněni zajišťovat části letadla pro účely jejich dalšího zkoumání a vyžadovat

a) volný přístup na místo jiného než vážného incidentu, k letadlu, jeho částem a obsahu,

b) okamžité vypracování seznamu důkazů,

c) volný přístup k letovým zapisovačům a veškerým ostatním záznamům a tyto využívat,

d) volný přístup k výsledkům výslechů leteckého personálu a pilotů sportovních létajících zařízení,

e) volný přístup k výsledkům testů sloužících ke zjištění přítomnosti alkoholu nebo jiné návykové látky u leteckého personálu a pilotů sportovních létajících zařízení,

f) vysvětlení od osob,

g) volný přístup k veškerým dalším informacím týkajícím se jiného než vážného incidentu.

(3) O každém jiném než vážném incidentu, jehož příčiny byly Ústavem zjišťovány, zpracuje inspektor Ústavu bez zbytečného odkladu zprávu, která, je-li to vhodné, obsahuje bezpečnostní doporučení. Ústav zprávu zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup do 12 měsíců ode dne, kdy k jinému než vážnému incidentu došlo; současně ji předá Ministerstvu dopravy, Úřadu, provozovatelům letadel nebo poskytovatelům leteckých služeb zúčastněným na jiném než vážném incidentu a dalším osobám, které by mohly s ohledem na provozní bezpečnost civilního letectví mít prospěch z jejích závěrů.

(1) Ústav může zjišťováním příčin leteckých nehod, při nichž nedošlo k usmrcení osob, a incidentů pověřit na žádost právnickou osobu, která je způsobilá zajistit řádný výkon těchto činností prostřednictvím odborně způsobilých fyzických osob a s pomocí odpovídajícího technického vybavení. Při výkonu činností, jimiž byla pověřena, je právnická osoba podřízena Ústavu.

(2) Právnická osoba pověřená podle odstavce 1 postupuje při zjišťování příčin leteckých nehod a vážných incidentů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího šetření nehod a incidentů v civilním letectví¹⁹). Na výkon činností právnickou osobou pověřenou podle odstavce 1 se ustanovení § 55a odst. 2 písm. a), § 55a odst. 3 a 4 a § 55b odst. 2 a 3 použijí obdobně. Fyzická osoba, jejímž prostřednictvím zajišťuje právnická osoba pověřená podle odstavce 1 zjišťování příčin leteckých nehod a incidentů, je povinna prokázat se při provádění této činnosti průkazem vydaným pověřenou právnickou osobou.

(3) Právnická osoba pověřená podle odstavce 1 je povinna Ústavu bezodkladně oznamovat

a) veškeré výsledky činností, jimiž byla pověřena, a

b) veškeré změny týkající se skutečností rozhodných pro udělení pověření.

(4) Ústav udělené pověření odejme, pokud jeho držitel

a) přestal splňovat podmínky pro udělení pověření,

b) závažným způsobem porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem, nebo

c) o odejmutí pověření požádal.

(5) Vzor průkazu fyzické osoby podle odstavce 2 stanoví prováděcí právní předpis.