I. Složka 1 (koncentrát fibrinogenu)
Zkoušky totožnosti
Zkoušky na čistotu
Hodnota pH (2.2.3). 6,5 až 8,0.
Rozpustnost. Lyofilizované koncentráty se do 20 min rozpustí v předepsaném objemu rozpouštědla a při předepsané teplotě. Vznikne téměř bezbarvý, jasný nebo slabě zakalený roztok.
Stabilita roztoku. Do 120 min od rozpuštění nebo roztátí se nevytvoří gel.
Voda, semimikrostanovení (2.5.12). Nejvýše 3,0 %; provede se u lyofilizovaných přípravků.
Sterilita (2.6.1). Vyhovuje zkoušce na sterilitu.
Stanovení obsahu a účinnosti
Fibrinogen (srazitelná bílkovina). Použije se metoda A nebo metoda B. Stanovený obsah srazitelné bílkoviny v miligramech je 70 % až 130 % deklarovaného množství.
Faktor XIII. Pro stanovení účinnosti (funkční faktor XIII) se připraví vhodná ředění rekonstituované složky 1 a referenční lidské plazmy smícháním s roztokem obsahujícím chlorid sodný R (9 g/l) a lidský albumin (4 g/l). Ke každému ředění se přidá takové množství roztoku hovězího fibrinogenu, který nemá aktivitu faktoru XIII (AF XIII), a přebytek vápníku a trombinu, aby došlo ke koagulaci fibrinogenu. Nechá se stát 1 h při 37 °C. Do každé zkumavky se přidá vhodné množství roztoku kyseliny chloroctové R (10 g/l), protřepe se každých 10 min a za 30 min se zaznamená pro každý vzorek nejvyšší ředicí faktor (D), při němž koagulát ještě není rozpuštěn. Účinnost faktoru XIII v jednotkách na mililitr se vypočítá ze vzorce:
Stanovená účinnost vyjádřená v jednotkách je nejméně 60 % a nejvýše 140 % udávané účinnosti.
A. Srazitelná bílkovina (stanovení dusíku mineralizací s kyselinou sírovou). K 0,2 ml rekonstituovaného zkoušeného přípravku se přidají 2 ml vhodného tlumivého roztoku (pH 6,6 až 6,8) obsahujícího dostatečné množství trombinu R (přibližně 3 m.j./ml) a vápníku (0,05 mol/l). Nechá se 20 min stát při 37 °C, sraženina se oddělí odstřeďováním (5000 gn, 20 min), důkladně se promyje roztokem chloridu sodného R (9 g/l) a stanoví se bílkovina jako dusík po mineralizací s kyselinou sírovou (2.5.9). Obsah bílkoviny se vypočítá násobením výsledku faktorem 6,0.
A. U zkoušeného přípravku se provedou precipitační zkoušky s vhodným rozsahem druhově specifických sér. Doporučuje se provést tyto zkoušky se specifickými séry proti plazmatickým bílkovinám všech druhů domácích zvířat obvykle používaných v příslušné zemi k přípravě látek biologického původu. Zkoušený přípravek obsahuje bílkoviny lidského původu a dává negativní reakce se specifickými séry proti plazmatickým bílkovinám jiných druhů.
B. Zkouška srážlivosti. Rekonstituovaný zkoušený přípravek se zředí roztokem chloridu sodného R (9 g/l) tak, aby obsah fibrinogenu byl v rozmezí 0,1 mg/ml až 1 mg/ml. 0,2 ml zředěného přípravku se nechá stát 60 s při 37 °C a potom se přidají 0,2 ml vhodného roztoku trombinu R (přibližně 20 m.j./ml, který obsahuje nejméně 1 mmol vápníku/l). Vhodnou metodou se stanoví doba srážení. Postup se opakuje alespoň s třemi různými ředěními (ve výše uvedeném rozsahu) vhodného porovnávacího fibrinogenu (např. referenční lidská plazma). Referenční lidská plazma se kalibruje postupem podle této zkoušky proti smíšené čerstvé plazmě od více než 100 dárců. Ze vztahů naměřených časů srážení pro ředění porovnávacího přípravku a obsahu fíbrinogenu se na logaritmický papír sestrojí kalibrační křivka. Z této křivky se odečte obsah fibrinogenu ve zkoušeném přípravku.
B. Stanovení fibrinogenu přispívá k ověření totožnosti složky 1.
C. Stanovení faktoru XIII přispívá k ověření totožnosti složky 1.