A. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy vhodného silikagelu s fluorescenčním indikátorem pro detekci při 254 nm.
Zkoušený roztok. 0,20 g se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 10 ml.
Porovnávací roztok (a). 20 mg thyminu R, 20 mg zidovudinu nečistoty A CRL a 20 mg trifenylmethanolu R se rozpustí v methanolu R přidá se 1,0 ml zkoušeného roztoku a zředí se methanolem R na 100 ml.
Porovnávací roztok (b). 5,0 ml porovnávacího roztoku (a) se zředí methanolem R na 10 ml.
Na vrstvu se nanese odděleně po 10 μl každého roztoku a vyvíjí se směsí objemových dílů methanolu R a dichlormethanu R (10 + 90) po dráze 12 cm. Vrstva se usuší na vzduchu a pozoruje se v ultrafialovém světle při 254 nm. Na chromatogramu zkoušeného roztoku žádná skvrna odpovídající zidovudinu nečistotě A není intenzivnější než odpovídající skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (0,5 %) a žádná skvrna, kromě hlavní skvrny, skvrny odpovídající zidovudinu nečistotě A a thyminu (který je stanoven za použití kapalinové chromatografie), není intenzivnější než skvrna odpovídající zidovudinu na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (0,5 %). Vrstva se postříká roztokem vanilinu R (10 g/l) v kyselině sírové R. Na chromatogramu zkoušeného roztoku žádná skvrna odpovídající trifenylmethanolu není intenzivnější než odpovídající skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (0,5 %). Zkoušku lze hodnotit, jestliže na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) jsou patrny čtyři zřetelně od sebe oddělené skvrny odpovídající thyminu, zidovudinu nečistotě A, zidovudinu a trifenylmethanolu v pořadí dle stoupající hodnoty R_F.