A. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu G R.
Zkoušený roztok. 5 mg se rozpustí v 1 ml směsi stejných objemových dílů kyseliny chlorovodíkové R a vody R. Zahřívá se 5 h v utěsněné zkumavce při 135 C. Odpaří se do sucha na vodní lázni a pokračuje se v zahřívání do vymizení pachu po kyselině chlorovodíkové. Zbytek se rozpustí v 0,5 ml vody R.
Porovnávací roztok (a). 20 mg leucinu R se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 10 ml.
Porovnávací roztok (b). 20 mg threoninu R se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 10 ml.
Porovnávací roztok (c). 20 mg fenylalaninu R se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 10 ml.
Porovnávací roztok (d). 20 mg serinu R se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 10 ml.
Další postup zkoušky se provede za chránění před světlem.
Na vrstvu se nanese odděleně 5 μl každého roztoku do 10 mm proužku. V chromatografické komoře se deska umístí tak, aby nepřišla do styku s mobilní fází skládající se ze směsi 25 dílů vody R a 75 dílů fenolu R. Deska se nejméně 12 h impregnuje parami mobilní fáze. Vyvíjí se toutéž mobilní fází po dráze 12 cm. Vrstva se usuší při 100 °C až 105 °C, postříká se ninhydrinem RS1 a zahřívá se 5 min při 110 °C. Na chromatogramu zkoušeného roztoku jsou skvrny odpovídající skvrnám na chromatogramech porovnávacích roztoků (a) a (b), nejsou tam skvrny odpovídající skvrnám na chromatogramech porovnávacích roztoků (c) a (d), navíc je přítomna skvrna s velmi nízkou hodnotou R_F (kyselina 2,4-diaminomáselná).