A. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu G R.
Zkoušený roztok. 28 mg se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 10 ml.
Porovnávací roztok (a). 20 mg erythromycinu CRL se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 10 ml.
Porovnávací roztok (b). 10 mg kyseliny stearové R se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 10 ml.
Na vrstvu se nanese odděleně po 5 μl každého roztoku. Vyvíjí se horní vrstvou směsi objemových dílů 2-propanolu R, roztoku octanu amonného R (150 g/l), jehož pH bylo předem upraveno amoniakem 17,5 R na 9,6, a ethylacetatu R (4 + 8 + 9) po dráze 15 cm. Vrstva se usuší na vzduchu a postříká se roztokem dichlorfluoresceinu R (0,2 g/l) a rhodaminu B R (0,1 g/l) v lihu 96% R. Vrstva se vystaví na několik sekund parám nad vodní lázní a pozoruje se v ultrafialovém světle při 365 nm. Na chromatogramu zkoušeného roztoku jsou dvě skvrny, z nichž jedna odpovídá polohou hlavní skvrně na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) a druhá hlavní skvrně na chromatogramu porovnávacího roztoku (b). Vrstva se postříká anisaldehydem RS1, zahřívá se 5 min při 110 °C a potom se pozoruje na denním světle. Barevná skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku odpovídá svou polohou, zbarvením a velikostí hlavní skvrně na chromatogramu porovnávacího roztoku (a).