B. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu H R.
Zkoušený roztok. 20 mg se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 5 ml.
Porovnávací roztok (a). 20 mg tobramycinu CRL se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 5 ml.
Porovnávací roztok (b). 4 mg neomyciniumsulfatu CRL a 4 mg kanamyciniumsulfatu CRL se rozpustí v 1 ml porovnávacího roztoku (a).
Na vrstvu se nanese odděleně po 5 μl každého roztoku a vyvíjí se směsí objemových dílů chloroformu R, amoniaku 26 %R a methanolu R (10 + 20 + 30) po dráze 15 cm. Vrstva se usuší proudem teplého vzduchu a postříká se směsí stejných objemových dílů roztoku 1,3-dihydroxynaftalenu R (2 g/l) v lihu 96% R a roztoku kyseliny sírové R (460 g/l). Zahřívá se 5 min až 10 min při 105 °C. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku odpovídá svou polohou, zbarvením a velikostí hlavní skvrně na chromatogramu porovnávacího roztoku (a). Zkoušku lze hodnotit, jestliže na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) jsou tři zřetelně oddělené hlavní skvrny.