B. 1,300 g se převede do 125ml kuželové baňky, přidá se 25,0 ml vody R a 25,0 ml hydroxidu di(ethylendiamin)měďnatého 1 mol/l RS. Obsah baňky se ihned probublá dusíkem R, baňka se uzavře a třepe se do úplného rozpuštění směsi. 7,0 ml se převede do vhodného kapilárního viskozimetru (2.2.9). Roztok se ustaluje při (25 ± 0,1) °C nejméně po dobu 5 min. Zaznamená se čas průtoku t₁ v sekundách mezi dvěma značkami na viskozimetru. Vypočítá se kinematická viskozita v, roztoku podle vzorce:
$t_1{k}_1,$
v němž značí:
k₁ - konstantu viskozimetru.
Hydroxid di(ethylendiamin)měďnatý 1 mol/l RS se zředí na vhodný objem stejným objemovým dílem vody R a měří se průtokový čas t₂ v sekundách za použití vhodného kapilárního viskozimetru. Vypočítá se kinematická viskozita v₂ rozpouštědla podle vzorce:
$t_2{k}_2,$
v němž značí:
k₂ - konstantu viskozimetru.
Stanoví se relativní viskozita η_rel zkoušené látky podle vzorce:
${\eta }_1/{\eta }_2.$
Stanoví se vnitřní viskozita [η]c interpolací pomocí tabulky vnitřní viskozity (viz článek Cellulosi pulvis). Vypočítá se stupeň polymerizace P pomocí vzorce:
$\frac{95\eta c}{m100-b/100},$
v němž značí:
m - navážku zkoušené látky v gramech,
b - ztrátu sušením v procentech.
Stupeň polymerizace je nejvýše 350.