C. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy vhodného silikagelu.
Zkoušený roztok. 0,5 g práškované drogy (710) se smíchá s 10 ml methanolu R a zahřívá se 5 min ve vodní lázni při 60 °C za častého protřepávání. Po ochlazení se zfiltruje.
Porovnávací roztok. 2,5 mg apigeninu R a 2,5 mg apigenin-7-glukosidu R se rozpustí v 10 ml methanolu R.
Na vrstvu se nanese odděleně do pruhů po 10 μl každého roztoku. Vyvíjí se směsí objemových dílů kyseliny octové ledové R, vody R a 1-butanolu R (17 + 17 + 66) po dráze 10 cm. Vrstva se suší 5 min při 100 °C až 105 °C, ještě horká se postříká roztokem difenylboryloxyethylaminu R (10 g/l) v methanolu R (asi 10 ml pro desku 200 mm x 200 mm) a pak stejným objemem roztoku makrogolu 400 R (50 g/l) v methanolu R. Po 30 min se pozoruje v ultrafialovém světle při 365 nm. Na chromatogramu porovnávacího roztoku je v horní třetině skvrna se žlutozelenou fluorescencí (apigenin) a ve střední části skvrna s nažloutlou fluorescencí (apigenin-7-glukosid). Na chromatogramu zkoušeného roztoku jsou skvrny odpovídající polohou a fluorescencí skvrnám na chromatogramu porovnávacího roztoku (apigenin a apigenin-7-glukosid); nad skvrnou apigenin-7-glukosidu je skvrna s nahnědlou fluorescencí (luteolin); těsně pod skvrnou apigenin-7-glukosidu je skvrna s lehce nahnědlou fluorescencí (apiin); těsně pod skvrnou apiinu je skvrna s jasně modrou fluorescencí a pod ní opět skvrna s jasně modrou fluorescencí; na chromatogramu mohou být i další méně výrazné skvrny.