C. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy vhodného silikagelu s fluorescenčním indikátorem pro detekci při 254 nm.
Zkoušený roztok. 10 mg se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 10 ml.
Porovnávací roztok (a). 10 mg felodipinu CRL se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 10 ml.
Porovnávací roztok (b). 5 mg nifedipinu CRL se rozpustí v porovnávacím roztoku (a) a zředí se jím na 5 ml.
Na vrstvu se nanese oddělené po 5 μl každého roztoku. Vyvíjí se směsí objemových dílů ethylacetatu R a cyklohexanu R (40 + 60) po dráze 15 cm. Vrstva se usuší na vzduchu a pozoruje se v ultrafialovém světle při 254 nm. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku se shoduje polohou, fluorescencí a velikostí se skvrnou na chromatogramu porovnávacího roztoku (a). Zkoušku lze hodnotit, jestliže na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) jsou patrny dvě zřetelně oddělené skvrny.