C. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy vhodného silikagelu s fluorescenčním indikátorem pro detekci při 254 nm.
Zkoušený roztok (a). 25 mg se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 5 ml (tento roztok se použije také k přípravě zkoušeného roztoku (b)). 2 ml tohoto roztoku se zředí dichlormethanem R na 10 ml.
Zkoušený roztok (b). 2 ml roztoku získaného při přípravě zkoušeného roztoku (a) se přenesou do 15ml skleněné zkumavky se skleněnou nebo polytetrafluoroethylenovou zátkou, přidá se 10 ml hydrogenuhličitanu draselného nasyceného v methanolu RS a ihned se do roztoku zavede proud dusíku R a probublává se 5 min. Pak se zkumavka uzavře a zahřívá se 2 h 30 min ve vodní lázni při 45 °C chráněna před světlem. Nechá se zchladnout.
Porovnávací roztok (a). 25 mg fludrokortisonacetatu CRL se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 5 ml (tento roztok se použije také k přípravě porovnávacího roztoku (b)). 2 ml tohoto roztoku se zředí dichlormethanem R na 10 ml.
Porovnávací roztok (b). 2 ml roztoku získaného při přípravě porovnávacího roztoku (a) se přenesou do 15ml skleněné zkumavky se skleněnou nebo polytetrafluoroethylenovou zátkou, přidá se 10 ml hydrogenuhličitanu draselného nasyceného v methanolu RS a ihned se do roztoku zavede proud dusíku R a probublává se 5 min. Pak se zkumavka uzavře a zahřívá se 2 h 30 min ve vodní lázni při 45 °C chráněna před světlem. Nechá se zchladnout.
Na vrstvu se odděleně nanese po 5 μl každého roztoku a vyvíjí se mobilní fází připravenou přidáním směsi objemových dílů vody R a methanolu, R (1,2 + 8) do směsi objemových dílů etheru R a dichlormethanu R (15 + 77) po dráze 15 cm. Vrstva se usuší na vzduchu a pozoruje se v ultrafialovém světle při 254 nm. Hlavní skvrna na chromatogramech zkoušených roztoků odpovídá polohou a velikostí hlavní skvrně na chromatogramu odpovídajícího porovnávacího roztoku. Vrstva se postříká kyselinou sírovou v lihu RS a zahřívá se 10 min nebo do objevení skvrn při 120 °C. Po ochlazení se vrstva pozoruje v denním světle a v ultrafialovém světle při 365 nm. Hlavní skvrna na chromatogramech zkoušených roztoků odpovídá na denním světle polohou a barvou, v ultrafialovém světle při 365 nm fluorescencí a velikostí hlavní skvrně na chromatogramu odpovídajícího porovnávacího roztoku. Hlavní skvrny na chromatogramech zkoušeného roztoku (b) a porovnávacího roztoku (b) mají hodnotu RF zřetelně nižší než hlavní skvrny na chromatogramech zkoušeného roztoku (a) a porovnávacího roztoku (a).