C. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu G R.
Zkoušený roztok. 0,50 g čerstvě upráškované drogy (355) se 2 min až 3 min protřepává s 5,0 ml toluenu R a zfiltruje se.
Porovnávací roztok (a). 3 mg borneolu R se rozpustí v 10,0 ml toluenu R.
Porovnávací roztok (b). 5 μl thujonu R se rozpustí v 10,0 ml toluenu R.
Porovnávací roztok (c). 10 μl cineolu R se rozpustí v 10,0 ml toluenu R.
Na vrstvu se nanese odděleně do pruhů (20 mm x 3 mm) 30 μl zkoušeného roztoku a po 10 μl každého porovnávacího roztoku a vyvíjí se směsí objemových dílů ethylacetatu R a toluenu R(5 + 95) po dráze 15 cm. Vrstva se usuší na vzduchu, postříká se čerstvě připraveným roztokem kyseliny fosfomolybdenové R (100 g/l) v lihu 96% R, suší se 5 min až 10 min při 100 °C až 105 °C a pozoruje se v denním světle. Na chromatogramu zkoušeného roztoku jsou patrny skvrny odpovídající polohou a zbarvením skvrnám na chromatogramech porovnávacích roztoků (a), (b) a (c) a navíc mohou být přítomny ještě další skvrny.