C. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy vhodného silikagelu s fluorescenčním indikátorem pro detekci při 254 nm. Roztoky se připraví těsně před použitím a chrání se před světlem. Vrstva se pozoruje v ultrafialovém světle ihned po vyvíjení.
Zkoušený roztok (a). 10 mg se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 10 ml.
Zkoušený roztok (b). V dělicí nálevce se rozpustí 10 mg zkoušené látky v 1,5 ml kyseliny octové ledové R, přidá se 0,5 ml roztoku oxidu chromového R (20 g/l) a nechá se 30 min stát. Pak se přidá 5 ml vody R a 2 ml dichlormethanu R a intenzivně se 2 min protřepává. Nechá se rozdělit a použije se spodní vrstva.
Porovnávací roztok (a). 10 mg triamcinolonacetonidu CRL se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 10 ml.
Porovnávací roztok (b). V dělicí nálevce se rozpustí 10 mg triamcinolonacetonidu CRL v 1,5 ml kyseliny octové ledové R, přidá se 0,5 ml roztoku oxidu chromového R (20 g/l) a nechá se 60 min stát. Pak se přidá 5 ml vody R a 2 ml dichlormethanu R a intenzivně se 2 min protřepává. Nechá se rozdělit a použije se spodní vrstva.
Na vrstvu se nanese odděleně po 5 μl každého roztoku a vyvíjí se mobilní fází připravenou přidáním směsi objemových dílů vody R a methanolu R (1,2 + 8) ke směsi objemových dílů etheru R a dichlormethanu R (15 + 77) po dráze 15 cm. Vrstva se usuší na vzduchu a ihned se pozoruje v ultrafialovém světle při 254 nm. Hlavní skvrna každého z chromatogramů zkoušených roztoků se polohou a velikostí shoduje s hlavní skvrnou na chromatogramu odpovídajícího roztoku. Hlavní skvrny na chromatogramech zkoušeného roztoku (b) a porovnávacího roztoku (b) mají R_F zřetelně vyšší než hlavní skvrny na chromatogramech zkoušeného roztoku (a) a porovnávacího roztoku (a).