D. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu G R.
Zkoušený roztok. 40 mg se rozpustí ve směsi objemových dílů amoniaku 26% R a methanolu R (1 + 9) a zředí se jí na 10 ml.
Porovnávací roztok (a). 40 mg sertakonazoliumnitratu CRL se rozpustí ve směsi objemových dílů amoniaku 26% R a methanolu R (1 + 9) a zředí se jí na 10 ml.
Porovnávací roztok (b). 20 mg mikonazoliumnitratu CRL se rozpustí v porovnávacím roztoku (a) a zředí se jím na 5 ml.
Na vrstvu se nanese odděleně po 5 μ1 každého roztoku. Vyvíjí se směsí objemových dílů amoniaku 26% R, toluenu R a dioxanu R (1 + 40 + 60) po dráze 15 cm. Vrstva se suší 15 min v proudu vzduchu a pak se vloží na 30 min do komory nasycené parami jodu. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku odpovídá polohou, zbarvením a velikostí skvrně na chromatogramu porovnávacího roztoku (a). Zkoušku lze hodnotit, jestliže na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) jsou patrny dvě zřetelně oddělené skvrny.