E. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu G R.
Zkoušený roztok. 0,5 g práškované drogy (355) se smíchá s 10,0 ml methanolu R a zahřívá se 5 min ve vodní lázni při 70 °C. Po ochlazení se zfiltruje.
Porovnávací roztok. 1,0 mg kyseliny kávové R, 2,5 mg hyperosidu R a 2,5 mg rutinu R se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 10,0 ml.
Na vrstvu se nanese odděleně do pruhů (20 mm x 3 mm) 30 μl zkoušeného roztoku a 10 μl porovnávacího roztoku. Vyvíjí se směsí objemových dílů vody R, kyseliny mravenčí bezvodé R, 2-butanonu R a ethylacetatu R (10 + 10 + 30 + 50) po dráze 15 cm. Vrstva se suší na vzduchu a pak několik minut při 100 °C až 105 °C. Ještě horká vrstva se postříká roztokem difenylboryl-oxyethylaminu R (10 g/l) v methanolu R Pozoruje se v ultrafialovém světle při 365 nm. Na chromatogramu zkoušeného roztoku jsou v poloze vymezené skvrnami kyseliny kávové a hyperosidu na chromatogramu porovnávacího roztoku patrné nejméně čtyři žlutozelené až oranžové skvrny; v poloze vymezené skvrnami hyperosidu a rutinu jsou na chromatogramu zkoušeného roztoku patrny jedna nebo dvě modré skvrny.