ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ PRO VYBÍRÁNÍ DANĚ Z PŘÍJMŮ
Zvláštní ustanovení pro vybírání daně z příjmů fyzických osob

(1) Poplatník, který ve zdaňovacím období pobíral zdanitelnou mzdu pouze od jednoho nebo od více plátců daně postupně včetně mezd zúčtovaných nebo vyplacených poplatníkovi těmito plátci dodatečně v době, kdy poplatník pro ně již nevykonával závislou činnost nebo funkci a podepsal u těchto plátců prohlášení k dani podle § 38k odst. 4 a 5, může požádat písemně o provedení ročního zúčtování záloh posledního z uvedených plátců daně, a to nejpozději do 15. února po uplynutí zdaňovacího období. Roční zúčtování záloh neprovede plátce u poplatníka, který podá nebo je povinen podat daňové přiznání k dani.

(2) Neuplatňoval-li poplatník ve zdaňovacím období nárok na nezdanitelné částky ze základu daně u žádného plátce daně, provede na žádost poplatníka roční zúčtování záloh poslední plátce daně ve zdaňovacím období, za které se roční zúčtování záloh provádí, u něhož poplatník podepsal prohlášení k dani podle § 38k odst. 4. Nemůže-li poplatník požádat posledního plátce daně ve zdaňovacím období, za které se roční zúčtování záloh provádí, o provedení ročního zúčtování záloh z důvodu zániku plátce bez právního nástupce, požádá o provedení ročního zúčtování záloh správce daně místně příslušného podle svého bydliště nejpozději do 15. února po uplynutí zdaňovacího období.

(3) Plátce daně provede roční zúčtování záloh jen na základě dokladů od všech předchozích plátců o vyplacené mzdě, sraženém nebo zaměstnancem uhrazeném pojistném, o nezdanitelných částkách ze základu daně a o srážených zálohách. Poplatník je povinen uvedené doklady za uplynulé zdaňovací období předložit plátci daně nejpozději do 15. února následujícího roku. Nepředloží-li poplatník do 15. února tyto doklady, roční zúčtování záloh plátce daně neprovede.

(4) Výpočet daně a roční zúčtování záloh provede plátce daně nejpozději do 31. března z úhrnu mezd zúčtovaných nebo vyplacených poplatníkovi všemi plátci postupně, a to včetně mezd zúčtovaných nebo vyplacených poplatníkovi těmito plátci dodatečně v době, kdy poplatník pro ně již nevykonával závislou činnost nebo funkci. Rozdíl zálohově sražené daně a vypočtené daně ve prospěch poplatníka vrátí plátce daně poplatníkovi jako přeplatek nejpozději při zúčtování mzdy za březen, je-li částka vyšší než 50 Kč. O vrácený přeplatek sníží plátce daně nejbližší odvody záloh správci daně, nejdéle do konce zdaňovacího období, pokud nepožádá o vrácení přeplatku podle zvláštního předpisu⁴⁰) místně příslušného správce daně. Případný nedoplatek z ročního zúčtování záloh se poplatníkovi nesráží.

(1) Daňové přiznání je povinen podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 10 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené, o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána podle § 16 odst. 2. Daňové přiznání je povinen podat i ten, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, nepřesáhly 10 000 Kč, ale vykazuje daňovou ztrátu.

(2) Daňové přiznání není povinen podat poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků podle § 6 pouze od jednoho a nebo postupně od více plátců včetně doplatků mezd od těchto plátců (§ 38ch odst. 4). Podmínkou je, že poplatník podepsal u všech těchto plátců daně na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k odst. 4 a vyjma příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je vybírána daň zvláštní sazbou daně, nemá jiné příjmy vyšší než 4000 Kč. Rovněž není povinen podat daňové přiznání poplatník, jemuž plynou pouze příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků ze zahraničí, které jsou podle § 38f vyjmuty ze zdanění.

(3) V daňovém přiznání poplatník uvede veškeré příjmy, které jsou předmětem daně, kromě příjmů od daně osvobozených, příjmů, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou daně, a příjmů, které poplatník uvede v samostatném daňovém přiznání. Jsou-li součástí zdanitelných příjmů též příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků, doloží je poplatník daně dokladem vystaveným podle § 38j odst. 3.

(1) Samostatné daňové přiznání je povinen podat každý, kdo má příjmy podle § 8 odst. 5 nebo § 10 odst. 8 ze zdrojů v zahraničí, pokud tyto příjmy nezahrne do daňového přiznání podle § 38g. Ustanovení § 38g se nepoužijí v případech, kdy je podáno samostatné daňové přiznání.

(2) Pokud poplatník podá samostatné daňové přiznání, uvede v něm veškeré příjmy, z nichž se daň vybírá podle § 16 odst. 2. Má-li i jiné druhy příjmů, včetně příjmů plynoucích ze zdrojů v zahraničí, uvede je v daňovém přiznání podle § 38g.

(3) Pro samostatné daňové přiznání se použijí ustanovení zvláštního předpisu.^41a)

(4) Poslední známá daňová povinnost^41b) se posuzuje jen z příjmů podle § 8 odst. 5 nebo § 10 odst. 8, z nichž byla daň pravomocně stanovena na základě samostatného daňového přiznání.

(1) Plátce daně srazí zálohu na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků (dále jen „záloha“) ze zdanitelné mzdy. Zdanitelnou mzdou se rozumí úhrn příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků (dále jen „mzda“) zúčtovaný nebo vyplacený poplatníkovi za kalendářní měsíc nebo za zdaňovací období, vyjma příjmů zdanitelných srážkou podle zvláštní sazby daně, snížený o

a) částky, které jsou od daně osvobozeny,

b) částky sražené nebo zaměstnancem uhrazené na pojistné na sociální zabezpečení, na příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a na pojistné na všeobecné zdravotní pojištění (dále jen „pojistné“), které je podle zvláštních předpisů²¹) povinen platit zaměstnanec,

c) prokázané nezdanitelné částky základu daně; základ daně pro výpočet zálohy za kalendářní měsíc se sníží o 1/12 nezdanitelné částky ze základu daně.

(2) Záloha ze zdanitelné mzdy zúčtované nebo vyplacené za kalendářní měsíc činí:

Zdanitelná mzda		Záloha	Ze zdanitelné mzdy přesahující
od Kč	do Kč
0	7 620	15 %
7 620	15 250	1 143 Kč + 20 %	7 620 Kč
15 250	22 850	2 669 Kč + 25 %	15 250 Kč
22 850	68 550	4 569 Kč + 32 %	22 850 Kč
68 550	a více	19 193 Kč + 40 %	68 550 Kč.

(3) Záloha ze zdanitelné mzdy plynoucí od plátce, u kterého poplatník podepsal na příslušné zdaňovací období prohlášení podle § 38k odst. 4, se sráží podle odstavce 2. Záloha ze zdanitelné mzdy plynoucí od plátce, u kterého poplatník nepodepsal na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k odst. 4, se sráží podle odstavce 2, a to nejméně ve výši 20 % ze zdanitelné mzdy bez přihlédnutí k odstavci 1 písm. c), pokud nejde o příjmy zdaněné zvláštní sazbou daně podle § 6 odst. 4 nebo podle § 36 odst. 1 písm. a).

(4) K prokázané nezdanitelné částce ze základu daně na manželku [§ 15 odst. 1 písm. c)] a k nezdanitelné částce ze základu daně, o níž se snižuje základ daně u poživatele starobního důchodu (§ 15 odst. 2), jakož i k hodnotě darů (§ 15 odst. 8) přihlédne plátce až při ročním zúčtování záloh za zdaňovací období.

(5) Záloha se srazí při výplatě nebo připsání mzdy poplatníkovi k dobru bez ohledu na to, za kterou dobu se mzda vyplácí. Provádí-li plátce vyúčtování mezd měsíčně, srazí zálohu při vyúčtování mzdy za uplynulý měsíc. Mzdy plynoucí do konce ledna za uplynulé zdaňovací období se zahrnují do základu pro výpočet zálohy v tomto období.

(6) Plátce daně, který vyplácí ve zdaňovacím období zdanitelnou mzdu najednou za více kalendářních měsíců téhož zdaňovacího období, vypočte zálohu tak, jako by byla vyplacena v jednotlivých měsících, je-li tento způsob výpočtu zálohy pro poplatníka výhodnější. Při použití tohoto způsobu nelze použít zdanění podle § 6 odst. 4.

(7) Záloha podle předchozích odstavců se vypočte ze zdanitelné mzdy (odstavce 1 a 6) zaokrouhlené do 100 Kč na celé koruny nahoru a nad 100 Kč na celé stokoruny nahoru.

(8) Pobírá-li poplatník mzdu současně nebo postupně od více plátců za stejný kalendářní měsíc (§ 38k odst. 3), srazí plátci daně, u nichž poplatník neuplatňuje nárok na nezdanitelné částky ze základu daně, zálohy ze mzdy, snížené pouze o částky, které jsou od daně osvobozeny, a o pojistné.

(9) Nepožádá-li poplatník o roční zúčtování záloh, je sraženými zálohami ze mzdy jeho daňová povinnost splněna, pokud není povinen podat přiznání podle § 38g.

(10) Provádí-li plátce daně zúčtování mezd měsíčně nebo pravidelně v delších časových obdobích, odvede úhrn sražených záloh do pěti dnů po výplatě, poukázání nebo připsání mzdy ve prospěch poplatníka, nejpozději však do pěti dnů po dni, kdy o závazku účtuje v souladu s platnými účetními předpisy. Ostatní plátci daně odvedou úhrn sražených záloh do pěti dnů po uplynutí kalendářního měsíce, v němž povinnost srazit zálohy vznikla.

(11) Plátce nemá povinnost srážet zálohy na daň podle předchozích odstavců v případě, že mzda jde k tíži stálé provozovny poplatníka uvedeného v § 2 odst. 2 a v § 17 odst. 3 umístěné v zahraničí.

(12) Správce daně může stanovit lhůtu pro odvod zálohy jinak. Správce daně může na žádost plátce zrušit povinnost srážet zálohy na daň podle předchozích odstavců z příjmů ze závislé činnosti vykonávané v zahraničí.

(1) Poplatníkovi, kterému byla sražena daň vyšší, než je stanoveno, vrátí plátce daně přeplatek, pokud neuplynuly tři roky od konce zdaňovacího období, v němž přeplatek vznikl. Pokud plátce daně srazil poplatníkovi zálohy v běžném zdaňovacím období vyšší, než měl, vrátí poplatníkovi vzniklý přeplatek na zálohách v následujícím měsíci, nejpozději do 15. února následujícího roku. O vrácený přeplatek daně nebo zálohy sníží plátce daně nejbližší odvod záloh správci daně.

(2) Plátce daně, který nesrazil u poplatníka daň ve stanovené výši, může ji dodatečně srazit, pokud neuplynulo od doby, kdy byla daň nesprávně sražena, 12 měsíců. Plátce daně, který nesrazil u poplatníka zálohu ve stanovené výši, může ji dodatečně za uplynulé zdaňovací období srazit nejpozději do 31. března následujícího roku. Daň včetně daně vyplývající z ročního zúčtování daňových záloh (§ 38ch), která nebyla sražena vinou poplatníka, může být spolu s příslušenstvím daně plátcem daně sražena do tří let od konce zdaňovacího období, v němž k nesprávné srážce došlo. Nemůže-li plátce daně nedoplatek srazit z poplatníkovy mzdy z důvodu, že mu již mzdu nevyplácí, nebo proto, že nelze poplatníkovi podle obecně závazných předpisů srážku provést, vybere nedoplatek správce daně příslušný podle bydliště poplatníka, kterému zašle plátce daně doklady o jeho výši k dalšímu řízení do 30 dnů ode dne, kdy zjistí, že nedoplatek nelze srazit z poplatníkovy mzdy, pokud výše nedoplatku přesáhne 100 Kč. Správce daně vyrozumí poplatníka o výši nedoplatku na dani rozhodnutím.

(3) Dodatečně sraženou daň nebo zálohu plátce daně odvede správci daně v nejbližším termínu pro odvod záloh.

(4) Dodatečně předepsanou daň a zálohy je plátce daně povinen odvést správci daně do pěti dnů po doručení platebního výměru.

(1) Plátci daně jsou povinni vést pro poplatníky, z jejichž mezd sráží zálohy, mzdové listy, rekapitulaci o sražených zálohách a dani srážené podle zvláštní sazby daně za každý kalendářní měsíc i za celé zdaňovací období.

(2) Mzdový list musí pro účely daně obsahovat

a) poplatníkovo jméno a příjmení, též dřívější,

b) rodné číslo,

c) bydliště,

d) jména a rodná čísla osob, které poplatník uplatňuje pro snížení základu daně, výši jednotlivých nezdanitelných částek s uvedením důvodu jejich uznání,

e) za každý kalendářní měsíc
Údaje v bodech 4 až 7 se uvedou podle způsobu výpočtu zálohy na daň nebo výpočtu daně zvláštní sazbou daně z příjmů ze závislé činnosti.

1. úhrn zúčtovaných mezd bez ohledu, zda jsou vypláceny v penězích nebo v naturáliích,

2. částky osvobozené od daně z úhrnu zúčtovaných mezd uvedeného v bodě 1,

3. pojistné,

4. základ pro výpočet zálohy na daň nebo daně podle zvláštní sazby,

5. nezdanitelné částky základu daně,

6. zdanitelnou mzdu,

7. zálohu na daň nebo daň podle zvláštní sazby daně.

f) součet údajů za zdaňovací období uvedených v písmenu e) bodech 1 až 7 vyjma nezdanitelných částek ze základu daně a zdanitelné mzdy.

(3) Na žádost poplatníka je plátce daně povinen za období, za které byla vyplácena mzda, vystavit nejpozději do deseti dnů od podání žádosti doklad o souhrnných údajích uvedených ve mzdovém listě, které jsou rozhodné pro výpočet zdanitelné mzdy, daně a záloh. Kopii vystaveného dokladu plátce uschová.

(1) Poplatník je povinen prokázat plátci daně skutečnosti rozhodné pro uznání nezdanitelných částek ze základu daně při výpočtu záloh nejpozději do konce kalendářního měsíce, v němž tyto okolnosti nastaly. K předloženým dokladům přihlédne plátce daně počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, v němž budou tyto skutečnosti plátci daně prokázány, podepíše-li poplatník současně prohlášení podle odstavce 4 anebo tyto skutečnosti v již podepsaném prohlášení současně uvede. K předloženým dokladům potvrzujícím skutečnost, že poplatník nebo vyživované dítě je studentem nebo žákem soustavně se připravujícím na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, však plátce daně přihlédne již počínaje kalendářním měsícem, v němž budou tyto skutečnosti plátci daně prokázány. Při nástupu do zaměstnání je lhůta dodržena, prokáže-li poplatník tyto skutečnosti do 30 dnů ode dne nástupu do zaměstnání.

(2) Narodí-li se však poplatníkovi dítě, plátce daně k této skutečnosti přihlédne již v kalendářním měsíci, v němž se narodilo, prokáže-li poplatník jeho narození plátci daně do 30 dnů po narození dítěte.

(3) Pobírá-li poplatník za stejný kalendářní měsíc mzdu současně nebo postupně od více plátců daně, přihlédne k nezdanitelným částkám ze základu daně pouze jeden plátce daně, u kterého uplatní poplatník nárok podle odstavce 1 a podepíše prohlášení podle odstavce 4.

(4) Plátce daně srazí zálohu podle § 38h odst. 2 a přihlédne k nezdanitelným částkám ze základu daně, podepíše-li poplatník do 30 dnů po vstupu do zaměstnání a každoročně nejpozději do 15. února na příslušné zdaňovací období prohlášení o tom,

a) jaké skutečnosti jsou u něho dány pro přiznání nezdanitelných částek ze základu daně, popř. kdy a jak se změnily,

b) že za stejné zdaňovací období i za stejný kalendářní měsíc zdaňovacího období neuplatňuje současně nárok na nezdanitelné částky ze základu daně ani ze základu pro výpočet zálohy na daň u jiného plátce daně, že současně na stejné období kalendářního roku nepodepsal u jiného plátce prohlášení k dani a že nárok na nezdanitelné částky ze základu daně ani ze základu pro výpočet zálohy na daň na tytéž osoby za stejný kalendářní měsíc ve zdaňovacím období současně neuplatňuje jiný poplatník,

c) zda je poživatelem starobního důchodu.

(5) Plátce daně, u kterého poplatník podepsal prohlášení podle odstavce 4, provede výpočet daně a zúčtování záloh a současně přihlédne k nezdanitelným částkám ze základu daně na manželku a k nezdanitelné částce u poživatele starobního důchodu (§ 15 odst. 2) za bezprostředně uplynulé zdaňovací období, podepíše-li poplatník do 15. února za toto období písemné prohlášení o tom,

a) že nepobíral v uplynulém zdaňovacím období kromě mzdy od jednoho plátce nebo postupně od více plátců včetně mezd dodatečně vyplacených nebo zúčtovaných těmito plátci v době, kdy pro ně již nevykonával závislou činnost nebo funkci, příjmů zdanitelných srážkou podle zvláštní sazby daně a kromě příjmů, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozeny, jiné příjmy podléhající dani z příjmů fyzických osob vyšší než 4000 Kč,

b) zda pobíral v uplynulém zdaňovacím období postupně od dalších plátců daně včetně mezd dodatečně vyplacených nebo zúčtovaných těmito plátci v době, kdy pro ně již nevykonával závislou činnost nebo funkci, kromě příjmů zdanitelných srážkou podle zvláštní sazby daně a kromě příjmů, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozeny, příjmy podléhající dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků,

c) že manželka (manžel) žijící v domácnosti, na kterou uplatňuje nezdanitelné částky ze základu daně, neměla v uplynulém zdaňovacím období vlastní příjem přesahující ročně hranici 32 040 Kč,

d) jaká byla výše jeho starobního důchodu, pokud v uplynulém zdaňovacím období nepřesáhla 36 000 Kč.

(6) Poplatník může podepsat prohlášení podle odstavce 4 na stejné období kalendářního roku pouze u jednoho plátce.

(7) Neprokáže-li poplatník skutečnosti rozhodné pro uznání nezdanitelných částek ze základu daně nebo nepodepíše-li prohlášení podle odstavce 4 ve stanovené lhůtě, přihlédne plátce daně k těmto skutečnostem dodatečně při ročním zúčtování záloh, prokáže-li poplatník rozhodné skutečnosti pro uznání nezdanitelných částek ze základu daně nebo podepíše-li prohlášení podle odstavce 4 nejpozději do 15. února roku následujícího po uplynutí zdaňovacího období.

(8) Dojde-li během roku ke změně skutečností rozhodných pro výpočet záloh na daň a daně, je poplatník povinen oznámit je písemně (např. změnou v prohlášení) plátci daně nejpozději poslední den kalendářního měsíce, v němž změna nastala. Plátce daně zaeviduje změnu ve mzdovém listě.

(1) Nárok na uznání nezdanitelných částek ze základu daně prokazuje poplatník plátci daně

a) platným občanským průkazem, a to vlastním, druhého z manželů, popřípadě občanskými průkazy dětí starších 15 let, jde-li o prokázání existence manželky (manžela) a nezletilých dětí (vlastních, osvojených, dětí v péči, která nahrazuje péči rodičů, a dětí druhého z manželů a vnuků). Nejsou-li uvedené skutečnosti zřejmé z občanského průkazu, je nutné prokázat je jiným úředním dokladem. Uplatňuje-li poplatník nárok na uznání nezdanitelných částek na dítě, předloží plátci potvrzení od zaměstnavatele manželky (manžela), že nárok na nezdanitelné částky na dítě současně neuplatňuje manželka (manžel),

b) potvrzením školy a u žáků učilišť potvrzením učiliště, že

1. zletilé dítě žijící s poplatníkem v domácnosti se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem,

2. poplatník se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem,

c) rozhodnutím o přiznání plného nebo částečného invalidního důchodu a dokladem o výplatě důchodu, uplatňuje-li poplatník nárok na snížení daně z titulu nezdanitelné částky ze základu daně z důvodu, že pobírá plný invalidní nebo částečný invalidní důchod,

d) předložením průkazu ZTP-P, pokud je poplatník, jeho manželka (manžel) nebo vyživované dítě jeho držitelem,

e) rozhodnutím o přiznání starobního důchodu a dokladem o výplatě důchodu, je-li poplatník jeho příjemcem, pokud důchod nepřesahuje ročně hranici stanovenou v § 15 odst. 2,

f) potvrzením správce daně příslušného podle místa bydliště poplatníka o tom, že

1. vyživuje ve společné domácnosti zletilé dítě až do dovršení 26 let věku, které nepobírá plný invalidní důchod a nemůže se soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, anebo z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost,

2. pobírá jiný důchod, jehož jednou z podmínek je, že je plně invalidní, nebo jehož žádost o plný invalidní důchod byla zamítnuta z jiných důvodů než z důvodů, že je plně invalidní, a při souběhu nároku na starobní, plný invalidní důchod a částečný invalidní důchod,

g) potvrzením příjemce daru o jeho výši a účelu (§ 15 odst. 8).

(2) Doklady uvedené v odstavci 1 písm. a) a písm. c) až f) platí trvale, nebyla-li jejich platnost časově omezena. Platnost dokladu uvedeného v odstavci 1 písm. c) a e) je podmíněna tím, že poplatník předloží každoročně nejpozději do 15. února doklad o výplatě důchodu. Doklady uvedené v odstavci 1 písm. b) platí vždy pro školní rok, pro který byly vydány. Doklady platí za předpokladu, že u poplatníka a jím vyživovaných osob se nezměnily skutečnosti rozhodné pro uznání nezdanitelných částek ze základu daně.

(3) Úkony podle odstavce 1 písm. f) jsou osvobozeny od správních poplatků.

(1) Poplatník je povinen po uplynutí zdaňovacího období nebo jeho části, za které se daň vyměřuje, podat daňové přiznání, a to i v případě, že nevykáže základ daně nebo vykáže daňovou ztrátu. Tuto povinnost nemají poplatníci uvedení v § 18 odst. 3, pokud nemají příjmy, které jsou předmětem daně, nebo mají pouze příjmy od daně osvobozené (§ 19) a příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně podle § 36 odst. 2 kromě úrokových příjmů vymezených v § 36 odst. 6 písm. a), u kterých provedením srážky není daňová povinnost splněna. Dále se tato povinnost nevztahuje na veřejné obchodní společnosti.

(2) Investiční společnost vytvářející podílové fondy je dále povinna po uplynutí zdaňovacího období nebo jeho části podat jako nedílnou součást daňového přiznání i daňová přiznání za jednotlivé podílové fondy, a to i v případě, že podílový fond nevykáže základ daně. Pro účely stanovení celkové daně nelze kompenzovat základ daně nebo daňovou ztrátu za investiční společnost se základy daně nebo s rozdíly, o které výdaje (náklady) upravené podle § 23 převyšují příjmy upravené podle § 23, vykázanými jednotlivými podílovými fondy ani mezi jednotlivými fondy navzájem, a to v žádném zdaňovacím období.

(1) Pokud výdaje (náklady) upravené podle § 23 převyšují příjmy upravené podle § 23, je rozdíl daňovou ztrátou. U investiční společnosti vytvářející podílové fondy je daňovou ztrátou pouze rozdíl, o který výdaje (náklady) upravené podle § 23 převyšují příjmy upravené podle § 23, stanovený samostatně za investiční společnost (bez podílových fondů).

(2) Daňová ztráta se vyměřuje. Pro vyměření a dodatečné vyměření daňové ztráty se použijí obdobně ustanovení zvláštního předpisu^28b) o vyměření a dodatečném vyměření daně.

(3) Ustanovení předchozích odstavců platí i pro poplatníky uvedené v § 2, pokud není v § 5 stanoveno jinak.