b) Látky s více nebezpečnými vlastnostmi, jako roztoky a směsi s více komponenty, pro které platí podmínky RID (PNZ), se zařadí na základě jejich nebezpečných vlastností do číslice, popř. písmene příslušné třídy. Při tomto zařazení na základě nebezpečných vlastností se postupuje takto:
1.1 Fyzikální, chemické a fyziologické vlastnosti musí být určeny měřením nebo výpočtem a zařazení se provede podle kritérií jednotlivých tříd.
1.2 Je-li toto určení možné jen s nepoměrně vysokými náklady (např. u určitých odpadů), zařadí se roztoky a směsi do třídy komponentů s převažujícím nebezpečím.
2. Pokud látka vykazuje více nebezpečných vlastností nebo roztok nebo směs obsahuje více komponentů dále uvedených tříd nebo skupin látek, zařadí se tato látka, roztok nebo směs do třídy nebo skupiny látek s převažujícím nebezpečím.
2.1 Pokud nepřevažuje žádné nebezpečí, probíhá zařazení v tomto pořadí:
– látky a předměty třídy 1
– látky a předměty třídy 2
– samovolně se rozkládající látky, látky podobné samovolně se rozkládajícím látkám a výbušné látky v nevýbušném stavu (navlhčené nebo flegmatisované výbušné látky) třídy 4.1
– pyroforní látky třídy 4.2
– látky třídy 5.2
– látky třídy 6.1, které na základě kritérií bodu 600 (3) jsou při vdechnutí velmi jedovaté, [vyjmuty jsou takové látky, roztoky a směsi (přípravky, odpady), které splňují podmínky pro zařazení do třídy 8 a jejich jedovatost při vdechnutí prachu a mlhy (LC50) odpovídá skupině a), ale jedovatost při zasažení nebo při vstřebání kůží odpovídá skupině c) nebo vykazují menší jedovatost. Tyto látky, roztoky a směsi (jako přípravky a odpady) se musí zařadit do třídy 8.]
– látky způsobilé vyvolat nákazu třídy 6.2.
2.2 Pokud existují nebezpečné vlastnosti více tříd nebo skupin látek neuvedených v odst. 2.1, zařadí se látky, roztoky nebo směsi do třídy nebo skupiny látek s převažujícím nebezpečím.
2.3 Nepřevažuje-li žádné nebezpečí, zařadí se látka, roztok nebo směs takto:
2.3.1 Zařazení do třídy musí být provedeno se zřetelem na různé nebezpečné vlastnosti, popř. různé komponenty podle následující tabulky. U tříd 3, 4.1, 4.2, 4.3, 5.1, 6.1, 8 a 9 je třeba vzít zřetel na nebezpečnost označenou skupinami a), b) nebo c) jednotlivých číslic [viz bod 300 (3), 400 (3), 430 (3), 470 (3), 500 (3), 600 (3), 800 (3) a 900 (2)].
Pozn. Příklady pro použití tabulky:
Směs se skládá ze zápalné kapalné látky zařazené do třídy 3, skupiny c), jedovaté látky zařazené do třídy 6.1, skupiny b) a kapalné žíravé látky, zařazené do třídy 8, skupiny a).
Postup:
průsečík řádky 3c) se sloupcem 6.1b) dává 6.1b); průsečík řádky 6.1b) se sloupcem 8a) dává 8a). Tato směs se tedy zařadí do třídy 8, skupiny a).
2.3.2 Zařazení k souhrnnému označení j.n. číslice podle odstavce 2.3.1 zjištěné třídy, se zřetelem na nebezpečné vlastnosti jednotlivých komponentů roztoku nebo směsi. Zařazení k všeobecnému souhrnnému označení j.n. je dovoleno jen tehdy, není-li možné zařazení do specifikovaného souhrnného označení j.n.
Pozn. Příklady pro zařazení směsí a roztoků do tříd a číslic:
Roztok fenolu třídy 6.1, číslice 14b) v benzenu třídy 3, číslice 3b) se zařadí do třídy 3, skupiny b); na základě jedovatosti fenolu se tento roztok zařadí do 1992 látka zápalná kapalná, jedovatá, j.n. třídy 3, číslice 19b).
Pevná směs arseničnanu sodného třídy 6.1, číslice 51b) a hydroxidu sodného třídy 8, číslice 41b) se zařadí do 3290 látka jedovatá, anorganická, pevná, žíravá, j.n. třídy 6.1, číslice 67b).
Roztok naftalenu surového nebo rafinovaného třídy 4.1, číslice 6c) v benzenu třídy 3, číslice 3b) se zařadí do 3295 uhlovodíky, kapalné, j.n. třídy 3, číslice 3b).
Směs uhlovodíků třídy 3, číslice 31c) a polychlorovaných bifenylů (PCB) třídy 9, číslice 2b) se zařadí do 2315 bifenyly polychlorované (PCB) třídy 9, číslice 2b).
Směs propyleniminu třídy 3, číslice 12 a polychlorovaných bifenilů (PCB) třídy 9, číslice 2b) se zařadí do 1921 propylenimin, stabilizovaný třídy 3, číslice 12.