200 (1) Z látek a předmětů, které patří pod pojem třídy 2, podléhají pod tento pojem ty látky a předměty, jež jsou vyjmenovány v bodu 201 nebo spadají pod souhrnné označení uvedené v tomto bodu a podléhají tak podmínkám uvedeným v bodech 200 (2) až 250, jsou tím látkami a předměty RID (PNZ).
Pozn. O množstvích pro látky uvedené v bodu 201, jakož i pro předměty, které nepodléhají oddílu „Přepravní podmínky“, viz bod 201a.

(2) Plyny jsou látky, které
Pozn. 1052 Fluorovodík je látkou třídy 8 (viz bod 801, číslice 6).

a) při 50 °C mají tenzi par vyšší než 300 kPa (3 bar), nebo

b) při 20 °C a standardním tlaku 101,3 kPa jsou zcela plynné.

(3) Třída 2 obsahuje čisté plyny, směsi plynů, směsi jednoho nebo více plynů s jednou nebo více jinými látkami, jakož i předměty, které takovéto látky obsahují.
Pozn. 1. Čistý plyn smí obsahovat jiné složky, které pocházejí z výrobního procesu nebo, které jsou přidávány, aby zabezpečovaly stabilitu výrobku, za předpokladu, že koncentrace těchto složek nemění zatřídění nebo přepravní podmínky jako stupeň plnění, plnící tlak nebo zkušební přetlak.

2. Označení j.n. v bodu 201 zahrnují, jak čisté plyny, tak také směsi.

3. Pro zařazení roztoků nebo směsí (jako preparáty, přípravky a odpady), viz také bod 3 (3), jakož i odstavce (6) a (7) tohoto bodu.

(4) Látky a předměty třídy 2 jsou rozděleny následovně:

1. Stlačené plyny: Plyny s kritickou teplotou nižší než 20 °C

2. Zkapalněné plyny: Plyny s kritickou teplotou 20 °C nebo vyšší

3. Hluboce zchlazené zkapalněné plyny: Plyny, které kvůli své nízké teplotě jsou během přepravy částečně kapalné

4. Pod tlakem rozpuštěné plyny: Plyny, které jsou během přepravy rozpuštěny v rozpouštědle

5. Obaly na aerosoly

6. Ostatní předměty, které obsahují plyn pod tlakem

7. Plyny, které nejsou pod tlakem, které podléhají zvláštním podmínkám (vzorky plynů)

8. Prázdné nádoby

(5) Látky a předměty, které jsou zařazeny pod různé číslice bodu 201, jsou podle svých nebezpečných vlastností přiřazeny jedné z následujících skupin¹):

A	dusivé
O	oxidující
F	zápalné
T	jedovaté
TF	jedovaté, zápalné
TC	jedovaté, žíravé
TO	jedovaté, oxidující
TFC	jedovaté, zápalné, žíravé
TOC	jedovaté, oxidující, žíravé

Pozn. Žíravé plyny se považují za jedovaté a proto se zařazují do skupiny TC, TFC nebo TOC [viz odstavec (7)].
Jestliže plyny nebo směsi plynů mají nebezpečné vlastnosti, které lze přiřadit více jak jedné skupině, mají skupiny označené písmenem T přednost před všemi ostatními skupinami. Skupiny označené písmenem F mají přednost před skupinami označenými písmeny A nebo O.

(6) Jestliže jedna v číslici a skupině jmenovitě uvedená směs třídy 2 připadá podle kritérií uvedených v odstavcích (4) a (7) pod jinou číslici a/nebo jinou skupinu, tak je třeba tuto směs vhodně zařadit dle těchto kritérií a zařadit vhodnému označení j.n.

(7) Látky a předměty jmenovitě neuvedené v bodě 201 je třeba zařadit dle odstavce (4) a (5).
Vhodně dle jejich nebezpečných vlastností platí následující kritéria:
Dusivé plyny
Plyny, které nejsou zápalné, nejsou oxidující a nejsou jedovaté a které v ovzduší za normálních podmínek existující kyslík zřeďují nebo vypuzují.
Zápalné plyny
Plyny, které při 20 °C a standardním tlaku 101,3 kPa
Zápalnost musí být stanovena za pomoci pokusů nebo výpočtů dle metod schválených ISO (viz ISO norma 10156:1990).
Pokud pro použití těchto metod jsou k dispozici pouze nedostatečné údaje, mohou být použity zkoušky podle srovnatelných metod, pokud jsou uznány příslušným úřadem země původu. Není-li země původu členským státem COTIF, musí být tyto metody uznány příslušným úřadem prvního členského státu COTIF, který přijde do styku se zásilkou.
Oxidující plyny
Plyny, které mohou ve všeobecnosti způsobit nebo podpořit shoření jiných látek za pomoci přísunu kyslíku účinněji než vzduch. Schopnost oxidace musí být stanovena za pomoci pokusů nebo výpočtů podle metod schválených ISO (viz ISO norma 10156:1990).
Jedovaté plyny
Pozn. Plyny, které kvůli jejich žíravosti částečně nebo úplně odpovídají kritériím pro jedovatost, je třeba zařadit jako jedovaté. Kvůli možnému dodatkovému nebezpečí žíravosti, viz také kritéria pod nadpisem „Žíravé plyny“.
Plyny,
Pro zařazení směsí plynů (včetně par z látek jiných tříd) může být použit následující vzorec:
${LC}_{50}jedovatásměs=\frac{1}{\sum _{i=1}^n\frac{f_i}{T_i}}$
přičemž
f_i = molový zlomek i-té části směsi
T_i = číslo k označení jedovatosti i-té části směsi. Hodnota Ti odpovídá hodnotě LC₅₀ dle normy ISO 10298:1995. Pokud hodnota LC50 nenív normě ISO 10298:1995 uvedena, je třeba použít hodnotu LC₅₀, která je uvedena ve vědecké literatuře. Pokud hodnota LC₅₀ není známa, vypočítá se číslo k označení jedovatosti na základě nejnižší hodnoty LC₅₀ z látek s podobnými fyziologickými a chemickými vlastnostmi, nebo, je-li to jediná možnost, na základě pokusů.
Žíravé plyny
Plyny nebo směsi plynů, které kvůli svým žíravým účinkům zcela odpovídají kritériím pro jedovatost, je třeba zařadit jako jedovaté s dodatkovým nebezpečím žíravé.
Směs plynů, která je z důvodů žíravého účinku a jedovatosti považována za jedovatou, obsahuje dodatkové nebezpečí žíravého účinku, jestliže prostřednictvím ověřených hodnot ve vztahu na člověka je známo, že je směs škodlivá pro kůži, oči nebo sliznici, nebo je-li hodnota LC₅₀ žíravých částí směsi při výpočtu podle následujícího vzorce nejvýše 5000 ml/m³(ppm):
${LC}_{50}jedovatásměs=\frac{1}{\sum _{i=1}^n\frac{f_{Ci}}{T_{Ci}}}$
přičemž
f_Ci = molový zlomek i-té žíravé části směsi
T_Ci = číslo k označení jedovatosti i-té žíravé části směsi. Hodnota T_ci odpovídá hodnotě LC₅₀ dle normy ISO 10298:1995. Pokud hodnota LC₅₀ není v normě ISO 10298:1995 uvedena, je třeba použít hodnotu LC₅₀, která je uvedena ve vědecké literatuře. Pokud hodnota LC₅₀ není známa, vypočítá se číslo k označení jedovatosti na základě nejnižší hodnoty LC₅₀ z látek s podobnými fyziologickými a chemickými vlastnostmi, nebo, je-li to jediná možnost, na základě pokusů.

a) o nichž je známo, že mají takový jedovatý nebo žíravý účinek na člověka, že představují nebezpečí pro zdraví člověka; nebo

a) ve směsi o nejvýše 13 obj.-% plynu se vzduchem jsou zápalné, nebo

b) o kterých se předpokládá, že mají jedovatý nebo žíravý účinek na člověka, protože při zkoušce dle bodu 600 (3) vykazují hodnotu LC₅₀ pro akutní jedovatost nejvýše 5000 ml/m³ (ppm).

b) nezávisle od spodní meze výbušnosti dosahují oblasti výbušnosti se vzduchem nejméně 12-ti procentních bodů.

(8) Chemicky nestálé látky třídy 2 smějí být podány k přepravě jen tehdy, byla-li učiněna potřebná opatření k zabránění všech možností nebezpečné reakce za normálních přepravních podmínek, jako např. rozklad, disproporcionace nebo polymerizace. Za tímto účelem je zvláště třeba dbát na to, aby nádoby neobsahovaly látky, které tyto reakce povzbuzují