600 (1) Pod pojem třídy 6.1 patří látky a předměty vyjmenované v bodě 601 nebo látky a předměty, které spadají pod souhrnné označení uvedené v tomto bodě a které podléhají podmínkám obsaženým v bodech 600 (2) až 624. Tím se stávají látkami a předměty RID (PNZ).
Pozn. O množství látek uvedených v bodu 601, které nepodléhají oddílu “Přepravní podmínky“, viz bod 601a.

(2) Pojem třída 6.1 zahrnuje jedovaté látky, o nichž je ze zkušeností známo nebo o nichž lze na základě pokusů se zvířaty usuzovat, že jejich příjmem dýchacími cestami, pokožkou nebo zažívacími orgány při jednorázovém nebo krátkodobém působení v poměrně malém množství může dojít k poškození zdraví nebo ke smrti člověka.
Látky třídy 6.1 jsou rozděleny následovně:

A. Při vdechu velmi jedovaté látky s bodem vzplanutí pod 23 °C

B. Organické látky s bodem vzplanutí 23 °C nebo vyšším nebo nehořlavé organické látky

C. Organokovové sloučeniny a karbonyly

D. Anorganické látky, které s vodou (také s vlhkostí vzduchu), vodnými roztoky nebo kyselinami mohou vyvíjet jedovaté plyny a ostatní jedovaté látky, které reagují s vodou¹)

E. Jiné anorganické látky a soli kovů organických látek

F. Prostředky k potírání škůdců (pesticidy)

G. Látky určené pro laboratorní a pokusné účely, jakož i k výrobě léčiv, pokud nejsou uvedeny pod jinými číslicemi této třídy

H. Prázdné obaly

(3) Na základě jejich stupně jedovatosti se látky a předměty třídy 6.1, s výjimkou látek číslic 1 až 5, přiřadí v jednotlivých číslicích bodu 601 jedné z následujících skupin:
Látky, směsi a roztoky, které nejsou jmenovitě uvedeny, jakož i všechny prostředky k potírání škůdců číslic 71 až 73, se přiřadí k vhodné číslici a příslušné skupině podle následujících hledisek:
Jedovatost při vdechnutí par:
Směsi kapalných látek
Metody výpočtu pro jedovatosti směsí při požití a při absorpci pokožkou

a) velmi jedovaté látky;

b) jedovaté látky;

c) slabě jedovaté látky.

1. Při posuzování stupně jedovatosti se vychází ze zkušeností o případech otrav osob. Dále mají být zohledněny zvláštní vlastnosti posuzované látky, jako kapalný stav, vysoká těkavost, zvláštní pravděpodobnost příjmu pokožkou a zvláštní biologické účinky.

2. Pokud nejsou zkušenosti ve vztahu k lidem, nebezpečí jedovatosti se posoudí z vyhodnocených výsledků pokusů na zvířatech podle následující tabulky:

	Rozdělení do skupin v číslicích	Jedovatost při požití LD50 (mg/kg) 2)	Jedovatost při absorpci pokožkou LD50 (mg/kg)2)	Jedovatost při vdechnutí LC50 prach a mlha (mg/l)
velmi jedovaté	a)	≤ 5	≤ 40	≤ 0,5
jedovaté	b)	>5 - 50	>40 - 200	>0,5 - 2
slabě jedovaté	c)3)	pevné látky: >50 -200	>200 - 1000	>2 - 10
		kapalné látky: >50 - 500

LD₅₀ - hodnota pro akutní jedovatost při požití:
LD₅₀ - hodnota pro akutní jedovatost při absorpci pokožkou:
LC₅₀ - hodnota pro akutní jedovatost při vdechnutí:

2.1 Jestliže látka vykazuje při dvou nebo více různých způsobech příjmu různé hodnoty toxicity, pak se použije hodnota nejvyšší toxicity.

2.2 Látky, které splňují kritéria třídy 8 a vykazují jedovatost skupiny a) při vdechnutí prachu a mlhy (LC₅₀), se mohou zařadit do třídy 6.1 jen tehdy, pokud zároveň jedovatost při požití nebo při absorpci pokožkou odpovídá minimálně skupině a) nebo b). Jinak se látka, pokud je to potřeba, zařadí do třídy 8 [viz poznámka pod čarou¹) k bodu 800].

2.3 Je to takové množství látky, které po požití mladými, dospělými, samčími a samičími bílými krysami způsobí během 14 dnů s největší pravděpodobností smrt poloviny počtu skupiny zvířat. Počet zvířat, který je tomuto pokusu podroben, musí být dostatečně velký, aby byl získaný výsledek statisticky reprezentativní a odpovídal běžným zvyklostem farmakologie. Výsledek se vyjadřuje v mg na kg tělesné hmotnosti.

2.4 Je to takové množství látky, které při nepřetržitém styku s holou pokožkou bílých králíků po dobu 24 hodin způsobí s největší pravděpodobností v průběhu 14 dnů smrt poloviny počtu skupiny zvířat. Počet zvířat, který je tomuto pokusu podroben, musí být dostatečně velký, aby byl získaný výsledek statisticky reprezentativní a odpovídal běžným zvyklostem farmakologie. Výsledek se vyjadřuje v mg na kg tělesné hmotnosti.

2.5 Je to taková koncentrace páry, mlhy nebo prachu, která při nepřetržitém vdechování mladými dospělými samčími a samičími bílými krysami po dobu jedné hodiny způsobí s největší pravděpodobností v průběhu 14 dnů smrt poloviny skupiny zvířat. Pevná látka musí být podrobena zkouškám, jestliže existuje nebezpečí, že minimálně 10 % vlastní celkové hmotnosti je složeno z prachu, který může být vdechnut, např. jestliže aerodynamický průměr této frakční částice dosahuje nejvýše 10 μm. Kapalná látka musí být podrobena zkouškám, jestliže existuje nebezpečí, že při vzniku netěsnosti obalu, který je použit pro přepravu, se může vytvořit mlha. Jak u pevných, tak i u kapalnýchlátek se musí více jak 90 hm.-% vzorku připraveného ke zkoušce skládat z částic, které lze vdechnout, jak je výše popsáno. Výsledek se vyjadřuje v mg na litr vzduchu u prachu a mlhy a v ml na m³ vzduchu (ppm) u páry.

2.6 Tato kritéria pro jedovatost při vdechnutí prachu a mlhy, spočívají na hodnotách LC₅₀ při době pokusu jedné hodiny a tyto hodnoty musí být také použity, pokud jsou k dispozici. Jsou-li však k dispozici jen hodnoty LC₅₀ 4-hodinového pokusu, mohou být tyto rovněž použity. Odpovídající hodnoty mohou být násobeny čtyřmi a výsledek může pak nahradit výše uvedená kritéria a může být porovnán s hodnotami uvedenými v tabulce. Jinými slovy: čtyřnásobná hodnota LC₅₀ (4 hodiny) se považuje za ekvivalentní hodnotě LC₅₀ (doba pokusu 1 hodina).

3. Kapalné látky, které vylučují jedovaté páry, je třeba přiřadit do následujících skupin; písmeno “v“ představuje nasycenou koncentraci páry (prchavost) (v ml/m³ vzduchu) při 20 °C a standardním atmosférickém tlaku:

	Rozdělení do skupin v číslicích
velmi jedovaté	a)	jestliže v ≥ 10 LC50 a LC50 ≤ 1000 ml/m3
jedovaté	b)	jestliže v ≥ LC50 a LC50 ≤ 3000 ml/m3 a kritéria pro a) nejsou splněna
slabě jedovaté	c)	jestliže v ≥ 1/5 LC50 a LC50 ≤ 5000 ml/m3 a kritéria pro a) a b) nejsou splněna.

Tato kritéria spočívají na hodnotách LC₅₀ při době pokusu 1 hodina a tyto hodnoty musí, jsou-li k dispozici, být také použity.
Jsou-li však k dispozici jen hodnoty LC₅₀ ze 4-hodinového pokusu, mohou být odpovídající hodnoty násobeny dvěma a výsledek může pak nahradit výše uvedená kritéria. Jinými slovy: dvojnásobná hodnota LC₅₀ (doba pokusu 4 hodiny) se považuje za ekvivalentní hodnotě LC₅₀ (doba pokusu 1 hodina).

V tomto vyobrazení jsou kritéria graficky znázorněna pro usnadnění zařazení. Z důvodů jen přibližné přesnosti grafického znázornění musí být látky, které spadají do bezprostřední blízkosti dělicí čáry různých skupin obalů, přezkoušeny jen pomocí číselných kritérií.

4. Směsi kapalných látek, které jsou při vdechnutí jedovaté, je třeba přiřadit ke skupinám za přihlédnutí k následně uvedeným údajům:

4.1 Je-li hodnota LC₅₀ pro každou jedovatou látku, která je dílem směsi, známa, lze potvrdit skupinu následovně:

a) výpočet hodnoty LC₅₀ ve směsi:
${LC}_{50}směs=\frac{1}{\sum _{i=1}^n\frac{f_1}{{LC}_{50i}}}$
přičemž fi = molový zlomek i-té části směsi,
LC_{50 i} = střední smrtelná koncentrace i-té části v ml/m³.

b) výpočet prchavosti každé části směsi:
$V_i=P_i\times \frac{{10}^6}{\mathrm{101,3}}ml/m^3$
přičemž
P_i = parciální tlak i-té části v kPa při 20 °C a normálním atmosférickém tlaku.

c) výpočet poměru prchavosti k hodnotě LC50:
$R=\sum _{i=1}^n\frac{V_1}{{LC}_{50i}}$

d) vypočítané hodnoty pro LC₅₀ (směs) a R slouží pak k potvrzení skupiny směsi:
skupina a) R ≥ 10 a LC₅₀ (směs) ≤ 1000 ml/m³;
skupina b) R ≥ 1 a LC₅₀ (směs) ≤ 3000 ml/m³a jestliže směs nesplňuje kritéria skupiny a);
skupina c) R ≥ 1/5 a LC₅₀ (směs) ≤ 5000 ml/m³a jestliže směs nesplňuje kritéria skupiny a) nebo b).

4.2 Není-li hodnota LC₅₀ jedovatých komponentů známa, lze směs přiřadit jedné ze skupin na základě následně popsaných zjednodušených zkoušek prahové toxicity. V takovém případě musí být potvrzena a pro přepravu směsi použita nejpřísnější skupina.

4.3 Směs se přiřadí do skupiny a) pouze tehdy, jestliže splňuje obě následující kritéria:
i) Vzorek kapalné směsi se rozpráší a tím se zředí se vzduchem tak, že vznikne zkušební ovzduší o 1000 ml/m³rozprášené směsi ve vzduchu. 10 bílých krys (5 samečků a 5 samiček) se nechá v tomto zkušebním ovzduší po dobu 1 hodiny a následně se 14 dní pozorují. Jestliže 5 nebo více pokusných zvířat v průběhu sledovaného období zemře, lze se domnívat, že směs má hodnotu LC50 rovnou nebo menší než 1000 ml/m³.
ii) Vzorek páry v rovnováze s kapalnou směsí se zředí devítinásobným objemem vzduchu, čímž se vytvoří zkušební ovzduší. 10 bílých krys (5 samečků a 5 samiček) se nechá v tomto zkušebním ovzduší po dobu 1 hodiny a následně se 14 dní pozorují. Jestliže 5 nebo více pokusných zvířat v průběhu sledovaného období zemře, lze se domnívat, že směs má prchavost, která je rovna nebo větší než desetinásobná hodnota LC₅₀ směsi.

4.4 Směs se přiřadí do skupiny b) pouze tehdy, jestliže splňuje obě následující kritéria, nikoliv však kritéria pro skupinu a):
i) Vzorek kapalné směsi se rozpráší a tím se zředí se vzduchem tak, že vznikne zkušební ovzduší o 3000 ml/m³ rozprášené směsi ve vzduchu. 10 bílých krys (5 samečků a 5 samiček) se nechá v tomto zkušebním ovzduší po dobu 1 hodiny a následně se 14 dní pozorují. Jestliže 5 nebo více pokusných zvířat v průběhu sledovaného období zemře, lze se domnívat, že směs má hodnotu LC₅₀ rovnou nebo menší než 3000 ml/m³.
ii) Vzorek páry se zředí s kapalnou směsí ve stejném poměru, čímž se vytvoří zkušební ovzduší. 10 bílých krys (5 samečků a 5 samiček) se nechá v tomto zkušebním ovzduší po dobu 1 hodiny a následně se 14 dní pozorují. Jestliže 5 nebo více pokusných zvířat v průběhu sledovaného období zemře, lze se domnívat, že směs má prchavost, která je rovna nebo větší než hodnota LC₅₀ směsi

4.5 Směs se přiřadí do skupiny c) pouze tehdy, jestliže splňuje obě následující kritéria, nikoliv však kritéria pro skupinu a) nebo b):
i) Vzorek kapalné směsi se rozpráší a tím se zředí se vzduchem tak, že vznikne zkušební ovzduší o 5000 ml/m³ rozprášené směsi ve vzduchu. 10 bílých krys (5 samečků a 5 samiček) se nechá v tomto zkušebním ovzduší po dobu 1 hodiny a následně se 14 dní pozorují. Jestliže 5 nebo více pokusných zvířat v průběhu sledovaného období zemře, lze se domnívat, že směs má hodnotu LC₅₀ rovnou nebo menší než 5000 ml/m³.
ii) Koncentrace par (prchavost) kapalné směsi se změří; je-li rovna nebo větší jak 1000 ml/m³, lze se domnívat, že směs má prchavost, která je rovna nebo větší jak 1/5 hodnoty LC₅₀ směsi

5. Pro zařazení směsí třídy 6.1 a pro potvrzení vhodné skupiny balení podle kritérií pro jedovatost při požití a při absorpci pokožkou (viz 2.3 a 2.4) je nutné vypočítat akutní hodnotu LD₅₀ směsi.

5.1 Pokud směs obsahuje pouze jednu účinnou látku, jehož hodnota LD₅₀ je známa, lze při chybějících spolehlivých údajích pro akutní jedovatost při požití a při absorpci pokožkou u směsi, která má být přepravena, hodnotu LD₅₀ při požití a při absorpci pokožkou potvrdit následovně:
$Hodnota{LD}_{50}přípravku=\frac{{LD}_{50}-hodnotaúčinnélátky\times 100}{podílúčinnélátky(hm.-\%)}$

5.2 Pokud směs obsahuje více než jednu účinnou látku, mohou být použity tří metody pro výpočet hodnoty LD₅₀ při požití a při absorpci pokožkou. Upřednostnění metody tkví v tom, aby byly získány spolehlivé údaje pro akutní jedovatost při požití a při absorpci pokožkou u směsi, která má být skutečně přepravena. Pokud nejsou spolehlivé přesné údaje k dispozici, je třeba použít jedné z následujících metod:

a) zařazení přípravku v závislosti na nejnebezpečnější účinné látce směsi za předpokladu, že tato je k dispozici ve stejné koncentraci jako je celková koncentrace všech účinných látek;

b) použití vzorce:
$\frac{C_A}{T_A}+\frac{C_B}{T_B}+\frac{C_Z}{T_Z}=\frac{100}{T_M}$
když:
C = koncentrace v % části A, B, ..., Z směsi
T = hodnota LD₅₀ při požití části A, B, ..., Z
T_M = hodnota LD₅₀ při požití směsi
Pozn. Tento vzorec lze také použít pro jedovatost při absorpci pokožkou, za předpokladu, že tyto informace jsou k dispozici v té samé formě pro všechny části. Použití tohoto vzorce nezohledňuje případné jevy stupňování nebo ochrany.

(4) Jestliže by látky třídy 6.1 vlivem příměsí náležely do jiných skupin nebezpečnosti než do těch, ke kterým látky jmenovitě uvedené v bodu 601 patří, pak se tyto směsi nebo roztoky přiřadí těm číslicím nebo skupinám, ke kterým na základě své skutečné nebezpečnosti patří.
Pozn. Pro zařazení roztoků a směsí (jako přípravky a odpady), viz též bod 3 (3).

(5) Na základě kritérií odstavce (3) lze přesně stanovit, jestli jmenovitě uvedený roztok nebo jmenovitě uvedená směs, příp. roztok nebo směs, které obsahují jmenovitě uvedenou látku, je tak uzpůsobena, že tento roztok nebo tato směs nepodléhají podmínkám této třídy.

(6) Velmi jedovaté nebo jedovaté zápalné kapalné látky s bodem vzplanutí nižším než 23 °C, vyjma lá tek číslic 1 až 10, které při vdechnutí jsou velmi jedovaté - jsou látkami třídy 3 (viz bod 301, číslice 11 až 19).

(7) Slabě jedovaté zápalné kapalné látky, s bodem vzplanutí od 23 °C do 61 °C včetně, vyjma prostředků k potírání škůdců, jsou látkami třídy 3 (viz bod 301).

(8) Slabě jedovaté látky schopné samoohřevu, jsou látkami třídy 4.2 (viz bod 431).

(9) Slabě jedovaté látky, které ve styku s vodou vyvíjejí zápalné plyny, jsou látkami třídy 4.3 (viz bod 471).

(10) Slabě jedovaté látky působící zápalně (oxidačně) jsou látkami třídy 5.1 (viz bod 501).

(11) Slabě jedovaté slabě žíravé látky jsou látkami třídy 8 (viz bod 801).

(12) Chemicky nestabilní látky třídy 6.1 je dovoleno přepravovat jen tehdy, jestliže byla učiněna potřebná opatření k zabránění nebezpečné rozkladné nebo polymerizační reakci za přepravy. Za tím účelem musí být těž postaráno o to, aby nádoby neobsahovaly látky, které by takovou reakci podporovaly.

(13) Za pevné látky ve smyslu podmínek o balení bodu 606 (2), 607 (4) a 608 (3) se považují látky a směsi látek s bodem tání přes 45 °C.

(14) Dále stanovený bod vzplanutí se určuje podle podmínek přípojku III.