bod 1:6 · 29/1998 Sb.

1. Podmínky platné pro všechny třídy

1.1 Všeobecně, rozsah platnosti, pojmy

1.1.1 Tyto podmínky platí pro kotlové vozy pro kapalné, plynné a práškovité, jakož i zrnité látky.
Pozn. Ve smyslu podmínek tohoto přípojku se považují za látky, které jsou přepravovány v kapalném stavu:
- kapalné látky za normální teploty a normálního tlaku,
- pevné látky, které při zvýšené teplotě nebo zahřáté jsou podávány k přepravě v roztaveném stavu.

1.1.2 V části 1 jsou uvedeny podmínky platné pro kotlové vozy určené pro přepravu látek všech tříd. Části 2 až 9 obsahují zvláštní podmínky, doplňky nebo odchylky od podmínek části 1.

1.1.3 Kotlový vůz se skládá z nástavby s jednou nebo více nádobami a jejich vybavením a ze spodku vozu, který je opatřen svým vlastním vybavením (pojezd, pružnice, tahadlové a narážecí ústrojí, brzda a nápisy).

1.1.4 V následujících podmínkách se rozumí pod pojmy:

1.1.4.1 - nádoba: plášť a dna nádoby, které obklopují látku (včetně otvorů a jejich vík);
- vybavení pro obsluhu nádoby: plnicí a vyprazdňovací zařízení, odvzdušňovací zařízení, pojistná, topná a tepelněizolační zařízení, jakož i měřící přístroje;
- konstrukční vybavení: výztužné, upevňovací a ochranné prvky vně nebo uvnitř nádoby.

1.1.4.2 - výpočtový přetlak: fiktivní přetlak nejméně rovný zkušebnímu přetlaku, který může více nebo méně překročit provozní přetlak podle stupně nebezpečnosti přepravované látky. Slouží pouze ke stanovení tloušťky stěny nádoby, přičemž vnější a vnitřní zesilovací zařízení zůstanou nepovšimnuta;
- zkušební přetlak: nejvyšší účinný přetlak, který je v nádobě při tlakové zkoušce nádoby;
- plnicí přetlak: nejvyšší skutečně vyvinutý přetlak v nádobě při tlakovém plnění;
- vyprazdňovací přetlak: nejvyšší skutečně vyvinutý přetlak v nádobě při tlakovém vyprazdňování;
- nejvyšší provozní přetlak je nejvyšší z těchto tří následujících hodnot:
pokud zvláštní podmínky jednotlivých tříd nestanoví jinak, nesmí číselná hodnota provozního přetlaku být menší než tenze par plněného zboží při 50 °C (absolutní tlak).
U nádob s pojistnými ventily (s průtržnou membránou nebo bez ní) je však nejvyšší provozní přetlak roven předepsanému otevíracímu přetlaku těchto pojistných ventilů.

a) nejvyšší účinný přetlak, který je v nádobě při plnění povolen (nejvyšší povolený plnicí přetlak);

b) nejvyšší účinný přetlak, který je v nádobě při vyprazdňování povolen (nejvyšší povolený vyprazdňovací přetlak);

c) efektivní přetlak vytvořený plněným zbožím v nádobě (včetně případně vyskytujících se plynů) při nejvyšší provozní teplotě;

1.1.4.3 - zkouška těsnosti: zkouška, při které se nádoba vystaví účinnému vnitřnímu přetlaku podle metody schválené příslušným úřadem, který se rovná nejvyššímu provoznímu přetlaku, musí však činit nejméně 20 kPa (0,2 bar).
U nádob s odvzdušňovacími zařízeními a jištěním proti úniku obsahu nádoby při jejím převržení je přetlak při zkoušce těsnosti roven statickému přetlaku plněného zboží.

1.2 Stavba (konstrukce)

1.2.1 Nádoby musí být navrženy a stavěny podle podmínek technických pravidel schválených příslušným úřadem¹) a musí být v nich zohledněny, při volbě materiálu a při stanovení tloušťky stěny, nejvyšší a nejnižší plnicí a provozní teploty; následující nejmenší požadavky však musí být dodrženy:

1.2.1.1 Nádoby musí být zhotoveny z vhodných kovových materiálů, které musí být odolné proti křehkému lomu a trhlinkové korozi způsobené pnutím za teplot mezi -20 °C a +50 °C, pokud není v jednotlivých třídách předepsán jiný teplotní rozsah. Pro výrobu vybavení pro obsluhu a konstrukčních vybavení však smí být použity vhodné nekovové materiály.

1.2.1.2 Pro svařované nádoby smí být použit jen takový materiál, který má zaručenou svařitelnost a u kterého může být zaručena dostatečná hodnota vrubové houževnatosti při okolní teplotě -20 °C, zejména ve svarech a svarem ovlivněných oblastech.
Pro svařované nádoby z oceli nesmí být použita ve vodě kalená ocel. Při použití jemnozrnné oceli smí být použito jen materiálu, u kterého podle specifikace materiálu nebude překročena jak zaručená hodnota meze průtažnosti Re rovná 460 N/mm², tak hodnota pro horní mez zaručené pevnosti v tahu 725 N/mm².

1.2.1.3 Svarové spoje musí být provedeny podle pravidel techniky a poskytovat plnou bezpečnost.
O provedení a kontrole svarů, viz také odst. 1.2.8.4. Nádoby, jejichž nejmenší tloušťky stěn byly stanoveny podle odst. 1.2.8.3 a 1.2.8.4, se musí zkoušet podle metod popsaných v definici svařovacího koeficientu 0,8.

1.2.1.4 Konstrukční materiál nádob nebo jejich ochranná vyložení přicházející do styku s obsahem nesmí obsahovat žádné látky, které s obsahem nebezpečně reagují, vytvářet nebezpečné látky nebo výrazně zeslabovat konstrukční materiál.

1.2.1.5 Ochranné vyložení musí být provedeno tak, aby jeho těsnost zůstala zachována při jakýchkoli deformacích, k nimž může docházet za normálních přepravních podmínek (odst. 1.2.8.1).

1.2.1.6 Dochází-li při styku přepravované látky a materiálu použitého pro stavbu nádoby k postupnému zeslabování tloušťky stěny, musí být tloušťka stěn při výrobě zvýšena na odpovídající hodnotu. Na tuto přirážku na zeslabení nesmí být brán zřetel při výpočtu tloušťky stěny.

1.2.2 Nádoby, vybavení pro jejich obsluhu a jejich konstrukční vybavení musí být provedeny tak, aby odolaly bez ztráty obsahu (s výjimkou množství plynů, které uniká z případných odplyňovacích otvorů)
- statickému a dynamickému namáhání při normálních přepravních podmínkách;
- minimálním namáháním tak, jak jsou předepsána v odst. 1.2.6 a 1.2.8.
U vozů, u nichž nádoba tvoří samonosnou část vozu, musí být nádoba vyrobena tak, aby odolávala namáháním, která z toho vyplývají, vedle namáhání jiného původu.

1.2.3 Přetlak rozhodující pro stanovení tloušťky stěny nádoby nesmí být menší než výpočtový přetlak, musí se však přitom také brát v úvahu namáhání uvedená v odst. 1.2.2.

1.2.4 Kromě zvláštních podmínek předepsaných v jednotlivých třídách musí být při výpočtu nádob vzat zřetel na tyto údaje:

1.2.4.1 - nádoby vyprazdňované vlastní hmotností látky, určené pro přepravu látek, které mají při 50 °C tenzi par nejvýše 110 kPa (1,1 bar) (absolutní tlak), musí být vypočítány podle přetlaku, který odpovídá dvojnásobku statického přetlaku přepravované látky, nejméně však dvojnásobku statického přetlaku vody;

1.2.4.2 - nádoby s tlakovým plněním nebo vyprazdňováním určené pro přepravu látek, které mají při 50 °C tenzi par nejvýše 110 kPa (1,1 bar) (absolutní tlak), musí být vypočítány podle přetlaku rovnajícího se 1,3-násobku plnícího nebo vyprazdňovacího přetlaku;

1.2.4.3 - nádoby s plnícím nebo vyprazdňovacím systémem jakéhokoli typu určené pro přepravu látek, které mají při 50 °C tenzi par vyšší než 110 kPa (1,1 bar), ale nejvýše 175 kPa (1,75 bar) (absolutní tlak) musí být vypočítány přetlakem nejméně 150 kPa (1,5 bar) nebo přetlakem, který odpovídá 1,3-násobku plnícího nebo vyprazdňovacího přetlaku, pokud je tento vyšší;

1.2.4.4 - nádoby s plnícím nebo vyprazdňovacím systémem jakéhokoli typu určené pro přepravu látek, které mají při 50 °C tenzi par vyšší než 175 kPa (1,75 bar) (absolutní tlak), musí být vypočítány podle přetlaku, který odpovídá 1,3-násobku plnícího nebo vyprazdňovacího přetlaku, nejméně však přetlaku rovnajícímu se 0,4 MPa (4 bar).

1.2.5 Kotlové vozyurčené pro určité nebezpečné látky musí být opatřeny zvláštní ochranou, která je předepsána v jednotlivých třídách.

1.2.6 Při zkušebním přetlaku musí být napětí σ (sigma) v nejsilněji namáhaném místě nádoby menší nebo rovno dále uvedeným mezním hodnotám podle konstrukčních materiálů. Přitom se musí brát zřetel na případné zeslabení způsobené svarovými švy.

1.2.6.1 U všech kovů a slitin musí napětí σ (sigma) při zkušebním přetlaku ležet pod menší z hodnot, která vyplyne z následující rovnice:
σ ≤ 0,75 R_e nebo σ ≤ 0,5 R_m
Přitom znamená:
R_e = mez průtažnosti nebo mez tažnosti 0,2% nebo u austenitických ocelí mez tažnosti 1,0%
R_m = nejmenší hodnota pevnosti v tahu
U svařovaných nádob z oceli nesmí být poměr R_e/R_m vští ne 0,85.
Použité hodnoty R_e a R_m jsou specifikované minimální hodnoty uvedené v materiálových normách. V případě, že pro kov nebo slitinu neexistuje materiálová norma, musí být použité hodnoty R_e a R_m odsouhlaseny příslušným úřadem nebo jím pověřeným místem.
Minimální hodnoty z materiálových norem smějí být při použití austenitických ocelí překročeny až o 15 %, pokud jsou tyto vyšší hodnoty potvrzeny v osvědčení o materiálu.
Pro určení poměru R_e/R_m se musí vzít za základ v každém případě hodnoty vykázané v osvědčení.

1.2.6.2 Protažení po lomu v % u oceli musí odpovídat nejméně číselné hodnotě
$\frac{10 000}{z j i š t ě n á p e v n o s t v t a h u v N / {m m}^{2}}$
a nesmí činit u jemnozrnných ocelí méně než 16% a u ostatních ocelí méně než 20%.
U hliníkových slitin nesmí být protažení po lomu menší než 12 %²).

1.2.7 Všechny části kotlového vozu určeného pro přepravu kapalných látek s bodem vzplanutí do 61 °C a zápalných plynů, musí být vodivě spojeny se spodkem vozu (pojezdem) a musí být možnost je elektricky uzemnit. Musí být zamezeno jakémukoli styku kovů, který by mohl přivodit elektrochemickou korozi.

1.2.8 Nádoby a jejich upevňovací zařízení musí odolávat namáháním uvedeným v odst. 1.2.8.1 a stěny nádob musí mít nejméně tloušťky stanovené v odst. 1.2.8.2 a 1.2.8.3.

1.2.8.1 Kotlové vozy musí být konstruovány tak, aby při nejvyšší hmotnosti náplně vydržely namáhání, která vznikají při železniční přepravě. Se zřetelem k těmto namáháním je naznačen vztah na zkoušky předepsané příslušnými železničními orgány.

1.2.8.2 Tloušťka stěny válcové části nádoby, jakož i den a vík musí odpovídat nejméně větší z hodnot, které vyjdou z výpočtů podle těchto vzorců:
$e = \frac{P_{T} \times D}{2 \times σ \times λ} m m$
$e = \frac{P_{C} \times D}{2 \times σ} m m$
v nichž znamená
P_T = zkušební přetlak v MPa
P_C = výpočtový přetlak v MPa dle odst. 1.2.4
D = vnitřní průměr nádoby v mm
σ = dovolené napětí v N/mm², stanovené v odst. 1.2.6.1
λ = koeficient rovný 1 nebo menší než 1, odpovídající kvalitě svarového švu.
V žádném případě však nesmí být tloušťka stěny menší než hodnoty stanovené v odst. 1.2.8.3.

1.2.8.3 Stěny, dna a víka nádob musí mít tloušťku nejméně 6 mm, pro práškovité nebo zrnité látky nejméně 5 mm, jsou-li z konstrukční oceli³) nebo rovnocennou tloušťku, jsou-li vyrobeny z jiného kovu. Rovnocennou tloušťkou se rozumí taková tloušťka, která je určena následujícím vzorcem⁴):
$e_{1} = \frac{21,4 \times e_{0}}{\sqrt[3]{{R m}_{1} \times A_{1}}}$

1.2.8.4 Způsobilost výrobce provádět svářecí práce musí být uznána příslušným úřadem. Svářecí práce musí být provedeny zkoušenými kvalifikovanými svářeči postupem, jehož vhodnost (včetně náležitých tepelných zpracování) byla prokázána technologickou zkouškou. Zkoušky bez porušení materiálu se musí provést ultrazvukem nebo prozářením a musí prokázat vyhovující odolnost svarů.
Při stanovení tloušťky stěn podle odst. 1.2.8.2 je třeba zvolit se zřetelem na svary tyto hodnoty pro koeficient lambda:
0,8: jsou-li svary zkontrolovány po obou stranách, pokud možno vizuálně a jsou-li podrobeny namátkové zkoušce bez porušení, se zvláštním zřetelem na křížové svary;
0,9: jsou-li všechny podélné svary po celé délce, obvodové svary v rozsahu 25 %, jakož i svary spojující větší části zkontrolovány metodou bez porušení, přičemž musí být zachyceny všechny křížové svary. Svary se musí zkontrolovat na obou stranách pokud možno vizuálně;
1,0: jsou-li všechny svary přezkoušeny bez porušení materiálu a pokud možno na obou stranách i vizuálně. Je třeba odebrat vzorek svařeného pracovního kusu.
Má-li příslušný úřad pochybnosti o jakosti svarů, mohou být nařízeny dodatečné zkoušky.

1.2.8.5 Musí být provedena opatření k ochraně nádob před deformací v důsledku vnitřního podtlaku.
Pokud není ve zvláštních podmínkách pro jednotlivé třídy nic jiného určeno, smějí mít tyto nádoby ventily k zabránění nedovoleného podtlaku uvnitř nádoby bez meziuložení průtržných membrán.

1.2.8.6 Tepelněizolační ochranná zařízení musí být provedena tak, aby nebránila snadnému přístupu k plnícím a vyprazdňovacím zařízením, jakož i k pojistným ventilům a neovlivnila jejich činnost.

1.3 Vybavení

1.3.1 Součásti vybavení musí být umístěny tak, aby byly během přepravy a při manipulaci chráněny proti odtržení nebo poškození. Musí poskytovat stejnou záruku bezpečnosti jako nádoby a musí
- se snášet s přepravovaným zbožím;
- vyhovovat ustanovením odst. 1.2.2.
Těsnost součástí vybavení pro obsluhu musí být zajištěna také při převržení kotlového vozu.
Těsnění musí být zhotovena z materiálu, který se snáší s přepravovaným zbožím; musí být nahrazena, jakmile je jejich účinnost snížena, např. stárnutím.
Těsnění zajišťující těsnost zařízení, uváděných v činnost při normálním užití kotlového vozu, musí být vyhotovena a uspořádána tak, že nemohou být žádným způsobem poškozena zařízením uvedeným v činnost, k němuž patří.

1.3.2 Každá nádoba se spodním vyprazdňováním nebo každý oddíl dělených nádob se spodním vyprazdňováním musí být opatřena(-y) dvěma za sebou umístěnými uzávěry, na sobě nezávislými, z nichž první je tvořen vnitřním uzavíracím zařízením spojeným s nádobou⁵) a druhý se musí skládat z ventilu nebo rovnocenného zařízení umístěného na každém konci vyprazdňovaného potrubí. Spodní vyprazdňování nádob pro práškovité nebo zrnité látky smí být zvenku opatřeno výpustným hrdlem s uzávěrem, pokud je vyrobeno z kovového materiálu schopného deformace. Kromě toho musí být otvory uzavíratelné čepičkami se šroubením, slepými přírubami nebo stejně účinnými zařízeními.
Vnitřní uzavírací zařízení může být ovládáno shora nebo zespodu. V obou případech musí být poloha vnitřního uzavíracího zařízení - zavřeno nebo otevřeno - pokud možno, kontrolovatelná ze země. Ovládací prvky vnitřního uzavíracího zařízení musí být konstruovány tak, aby bylo vyloučeno jakékoli náhodné otevření v důsledku nárazu nebo neúmyslné manipulace.
V případě poškození vnějšího ovládacího prvku musí zůstat vnitřní uzávěr účinný.
Aby se zabránilo jakékoli ztrátě obsahu v případě poškození vnějších vyprazdňovacích zařízení (trubkové nástavce, boční uzavírací zařízení), musí být vnitřní uzavírací zařízení a jeho uložení uzpůsobeno nebo chráněno tak, že nemůže být odtrženo vlivem vnějšího namáhání. Plnící a vyprazdňovací zařízení (včetně přírub a šroubových uzávěrů), jakož i případné ochranné čepičky musí být zajištěny proti náhodnému otevření.
Poloha a/nebo směr uzavírání ventilů musí být jednoznačně zřejmé.

1.3.3 Nádoba nebo každý její oddíl musí být opatřeny dostatečně velkým otvorem, aby se umožnila jejich vnitřní prohlídka.

1.3.4 Nádoby určené k přepravě látek, u nichž se musí všechny otvory nacházet nad hladinou kapaliny, mohou být opatřeny ve spodní části pláště nádoby čistícím otvorem (pro vsunutí ruky). Tento otvor musí být možno uzavřít těsně zavíratelnou přírubou, jejíž konstrukce musí být povolena příslušným úřadem nebo jím pověřeným místem.

1.3.5 Nádoby určené k přepravě kapalných látek s tenzí par při 50 °C nepřesahující 110 kPa (1,1 bar) (absolutní tlak), musí být opatřeny buď odvzdušňovacím zařízením a ochranou proti úniku obsahu nádoby při převržení, nebo musí odpovídat podmínkám uvedeným v odst. 1.3.6 nebo 1.3.7.

1.3.6 Nádoby určené k přepravě kapalných látek s tenzí par při 50 °C vyšší než 110 kPa až do 175 kPa (1,1 bar až do 1,75 bar) (absolutní tlak) musí mít buď pojistný ventil, seřízený nejméně na 150 kPa (1,5 bar) (přetlak), který se zcela otevře nejpozději při přetlaku rovném zkušebnímu přetlaku, nebo musí odpovídat podmínkám odst. 1.3.7.

1.3.7 Nádoby určené k přepravě kapalných látek s tenzí par při 50 °C vyšší než 175 kPa až do 300 kPa (1,75 bar až do 3 bar) (absolutní tlak) musí mít buď pojistný ventil, který je seřízen nejméně na 300 kPa (3 bar) (přetlak) a otevírá se zcela při přetlaku rovném zkušebnímu přetlaku, nebo musí být vzduchotěsně uzavřeny⁶).

1.3.8 Jsou-li nádoby, které jsou určeny k přepravě zápalných kapalných látek s bodem vzplanutí nejvýše 61 °C a zápalných plynů, z hliníku, pak nesmějí být žádné pohyblivé části, které by mohly přijít do styku s hliníkovými nádobami určenými pro tyto látky buď třením nebo nárazy, např. víko, části uzávěrů atd., zhotoveny z nechráněné, korozi podléhající oceli.

1.4 Schválení konstrukčního typu

1.4.1 Pro každý nový konstrukční typ kotlového vozu musí příslušný úřad nebo jím určené místo vystavit osvědčení o tom, že jím vyzkoušený konstrukční typ kotlového vozu, včetně zařízení pro upevnění nádoby, je vhodný pro předvídané použití a že jsou dodrženy podmínky pro konstrukci podle odst. 1.2, podmínky pro vybavení podle odst. 1.3 a zvláštní podmínky platné pro příslušnou třídu přepravovaných látek. Ve zprávě o zkoušce musí být uvedeny výsledky zkoušek, látky a/nebo skupiny látek, pro které je kotlový vůz schválen, jakož i číslo schválení konstrukčního typu.
Látky jedné skupiny látek musí být podobné povahy a být snášenlivé s vlastnostmi nádoby. Povolené látky nebo skupiny látek musí být ve zprávě o zkoušce uvedeny svými chemickými názvy nebo odpovídajícím souhrnným označením podle vyjmenování látek, jakož i s udáním třídy a číslice.

1.4.2 Jsou-li kotlové vozy vyrobeny bez změn dle konstrukčního typu, platí toto schválení pro takto vyrobené kotlové vozy.

1.5 Převzetí a periodické zkoušky kotlových vozů

1.5.1 Nádoby a části jejich vybavení musí být podrobeny buď společně, nebo odděleně první zkoušce před uvedením do provozu. Tato zkouška zahrnuje:
• zkoušku ověření shodnosti se schváleným konstrukčním typem,
• stavební zkoušku⁷),
• prohlídku vnějšího a vnitřního stavu,
• hydraulickou tlakovou zkoušku⁸) se zkušebním přetlakem vyznačeným na štítku nádoby, jakož i
• funkční zkoušku jednotlivých částí vybavení.
Hydraulická tlaková zkouška se musí provést před umístěním tepelněizolační ochrany, která je případně zapotřebí. Byly-li nádoby a části jejich vybavení zkoušeny odděleně, musí být podrobeny společně zkoušce těsnosti podle odst. 1.1.4.3.

1.5.2 Nádoby a části jejich vybavení musí být podrobeny periodickým zkouškám v předem určených lhůtách. Periodické zkoušky zahrnují prohlídku vnějšího a vnitřního stavu a všeobecně i hydraulickou tlakovou zkoušku⁸). Pláště pro tepelnou izolaci nebo jiné izolace se odstraní jen potud, pokud je to nezbytné ke spolehlivému posouzení nádoby.
U nádob určených k přepravě práškovitých nebo zrnitých látek může být se souhlasem úředně uznaného znalce od provádění periodických hydraulických tlakových zkoušek upuštěno a tyto mohou být nahrazeny zkouškami těsnosti podle odst. 1.1.4.3.
Nejdelší lhůty pro provádění periodických zkoušek činí 8 let.
Nevyčištěné prázdné kotlové vozy se smějí přepravovat i po uplynutí těchto lhůt, aby mohly být dopraveny ke zkoušce.

1.5.3 Nejpozději každé 4 roky se musí navíc provádět zkouška těsnosti nádoby, včetně vybavení podle odst. 1.1.4.3, jakož i funkční zkouška veškerých částí vybavení. Nevyčištěné prázdné kotlové vozy, bateriové vozy a vozy s odnímatelnými cisternami se smějí přepravovat i po uplynutí těchto lhůt, aby mohly být dopraveny ke zkoušce.

1.5.4 Mohla-li být bezpečnost nádoby nebo jejího vybavení ovlivněna opravou, přestavbou nebo nehodou, musí být provedena mimořádná zkouška.

1.5.5 Zkoušky podle odst. 1.5.1 až 1.5.4 musí být provedeny úředně uznaným znalcem. O zkouškách musí být vystavena osvědčení. V těchto osvědčeních se musí uvést odkaz na seznam látek povolených přepravovat v nádobě podle odst. 1.4.

1.6 Označení

1.6.1 Na každé nádobě musí být pro kontrolní účely na snadno přístupném místě trvale připevněn štítek z nerezavějícího kovu. Na tomto štítku musí být vyraženy nebo jiným podobným způsobem umístěny nejméně dále uvedené údaje. Tyto údaje smějí být umístěny bezprostředně na stěny nádob, jestliže jsou tyto tak zesíleny, že odolnost nádob nebude tím narušena:
- číslo schválení
- výrobce nebo značka výrobce
- výrobní číslo
- rok výroby
- zkušební přetlak⁹)
- objem - u dělených nádob objem každého oddílu nádoby⁹)
- výpočtová teplota (je nutná jen u výpočtových teplot vyšších než +50 °C nebo nižších než -20 °C)⁹)
- datum (měsíc, rok) první a poslední provedené periodické zkoušky podle odst. 1.5.1 a 1.5.2
- razítko znalce, který provedl zkoušku
- materiál nádoby a případně materiál ochranného vyložení.
Na nádobách plněných nebo vyprazdňovaných tlakem musí být kromě toho uveden nejvyšší provozní přetlak⁹).

1.6.2 Na obou stranách kotlového vozu (na vlastní nádobě nebo na tabuli) musí být uvedeny tyto údaje:
- jméno zařaditele
- objem
- vlastní hmotnost kotlového vozu
- ložné hmotnosti podle vlastností vozu, jakož i kategorií pojížděných tratí
- údaj o látkách povolených k přepravě¹⁰)
- u každé zkoušky po 1.1.1993: datum (měsíc, rok) příští zkoušky podle odst. 1.5.2, 1.5.3 nebo příslušných odstavců zvláštních podmínek pro látky povolené k přepravě.
Kotlové vozy musí být kromě toho opatřeny předepsanými nálepkami k označení nebezpečí.

1.7 Provoz

1.7.1 Tloušťka stěn nádoby musí zůstat po celou dobu používání nádoby větší nebo rovná nejmenší hodnotě požadované v odstavci 1.2.8.

1.7.2 Nádoby smějí být plněny jen tím nebezpečným zbožím, pro jehož přepravu byly schváleny a které s materiálem nádoby, těsněními, částmi vybavení, jakož i ochrannými vyloženími, se kterými přicházejí do styku, nebezpečně nereagují, nevyvíjejí nebezpečné látky nebo materiál výrazně nezeslabují. Potraviny smějí být přepravovány v těchto nádobách jen tehdy, byla-li provedena potřebná opatření, aby se zabránilo škodám na zdraví.

1.7.3 Dále uvedené stupně plnění nádob určených k přepravě kapalných látek při teplotách okolí nesmějí být překročeny:

1.7.3.1 - u zápalných látek bez dalších nebezpečných vlastností (např. jedovaté, žíravé) v nádobách s odvzdušňovacím zařízením nebo s pojistnými ventily (též je-li před pojistným ventilem předřazena průtržná membrána):
$s t u p e ň p l n ě n í = \frac{100}{1 + α 50 - t_{F}} % o b j e m$

1.7.3.2 - u jedovatých nebo žíravých látek (zápalných nebo nezápalných) v nádobách s odvzdušňovacími zařízeními nebo s pojistnými ventily (též je-li před pojistným ventilem předřazena průtržná membrána):
$s t u p e ň p l n ě n í = \frac{98}{1 + α 50 - t_{F}} % o b j e m$

1.7.3.3 - u zápalných látek, zdraví škodlivých nebo slabě žíravých látek (zápalných nebo nezápalných) ve vzduchotěsně uzavřených nádobách bez pojistného zařízení:
$s t u p e ň p l n ě n í = \frac{97}{1 + α 50 - t_{F}} % o b j e m$

1.7.3.4 - u velmi jedovatých nebo jedovatých, silně žíravých nebo žíravých látek (zápalných nebo nezápalných) ve vzduchotěsně uzavřených nádobách bez pojistného zařízení:
$s t u p e ň p l n ě n í = \frac{95}{1 + α 50 - t_{F}} % o b j e m$

1.7.3.5 V těchto vzorcích znamená α střední koeficient objemové roztažnosti kapaliny mezi 15 °C a 50 °C, t.j. pro zvýšení teploty nejvýše o 35 °C.
$α s e v y p o č í t á p o d l e v z o r c e : α = \frac{d_{15} - d_{50}}{35 \times d_{50}}$
kde d₁₅ a d₅₀ značí hustoty kapaliny při 15 °C, popř. 50 °C a t_F střední teplotu kapaliny při plnění.

1.7.3.6 Ustanovení předchozích odstavců 1.7.3.1 až 1.7.3.4 neplatí pro nádoby, jejichž obsah se udržuje vyhřívacím zařízením za přepravy na teplotě nad 50 °C. V tomto případě musí být stupeň plnění na začátku přepravy vypočítán a teplota upravena tak, aby byla nádoba během přepravy naplněna nejvýše na 95 % a teplota plnění nebyla překročena.

1.7.3.7 V případě nakládky teplých produktů nesmí teplota na vnější straně nádoby nebo na tepelněizolačním ochranném zařízení během přepravy překročit 70 °C.

1.7.4 Během plnění a vyprazdňování kotlových vozů je třeba přijmout náležitá opatření, aby se zabránilo uvolnění nebezpečných množství plynů a par. Nádoby musí být uzavřeny tak, aby nemohlo dojít k nekontrolovatelnému uniku obsahu navenek. Výpusti nádob se spodním vyprazdňováním musí být uzavřeny čepičkami se šroubením, slepými přírubami nebo stejně účinnými zařízeními. Těsnost uzavíracích zařízení nádob, zvláště horní část ponorné trubky, musí být po naplnění zkontrolována odesílatelem.

1.7.5 Je-li více uzavíracích zařízení zabudováno za sebou, musí se nejprve uzavřít to, které je nejblíže k naplněnému zboží.

1.7.6 Během přepravy nesmějí na plných nebo prázdných nádobách ulpívat na vnějšku nádoby žádné nebezpečné zbytky plněného zboží.

1.7.7 Nevyčištěné prázdné nádoby musí být při přepravě tak uzavřeny a utěsněny jako v loženém stavu.

1.7.8 Spojovací potrubí mezi nádobami více nezávislých navzájem spojených kotlových vozů, (např. v uceleném vlaku) musí být při přepravě vyprázdněná.

1.7.9 Látky, které spolu mohou nebezpečně reagovat, nesmí být přepravovány v oddílech nádob bezprostředně ležících vedle sebe.
Za nebezpečné reakce se považují:
Látky, které spolu mohou nebezpečně reagovat, smí být přepravovány v bezprostředně vedle sebe ležících oddílech nádob, pokud tyto oddíly jsou od sebe odděleny dělící stěnou, která má stejnou nebo větší tloušťku než má nádoba. Smí být také přepravovány, pokud naplněné oddíly jsou od sebe odděleny prázdným meziprostorem nebo prázdným oddílem.

a) hoření a/nebo vývin značného tepla;

b) vývin zápalných a/nebo jedovatých plynů;

c) tvoření žíravých kapalných látek;

d) tvoření nestabilních látek;

e) nebezpečný vzrůst tlaku.

1.8 Přechodná ustanovení

1.8.1 Kotlové vozy vyrobené před započetím platnosti podmínek tohoto přípojku, které jim nevyhovují, avšak byly vyrobeny podle ustanovení RID (PNZ), mohou být dále používány až do 30. září 1986. Kotlové vozy určené k přepravě plynů třídy 2 se však mohou dále používat při dodržení lhůt periodických zkoušek do 30. září 1994.

1.8.2 Po uplynutí těchto lhůt je další používání povoleno, odpovídá-li vybavení nádob podmínkám tohoto přípojku. Tloušťka stěn nádob, s výjimkou stěn nádob pro látky číslice 3 třídy 2, musí vyhovět nejméně výpočtovému přetlaku 0,4 MPa (4 bar) u konstrukční oceli a 200 kPa (2 bar) u hliníku a hliníkových slitin.

1.8.3 Periodické zkoušky kotlových vozů ponechaných v provozu podle přechodných ustanovení musí být prováděny podle odstavce 1.5 a příslušných zvláštních podmínek jednotlivých tříd. Pokud podle dosavadních podmínek nebyl předepsán vyšší zkušební přetlak, stačí u nádob z hliníku a hliníkových slitin zkušební přetlak 200 kPa (2 bar).

1.8.4 Kotlové vozy splňující tyto přechodná ustanovení smějí být dále používány až do 30. září 1998 pro přepravu nebezpečného zboží, pro které byly schváleny. Tato přechodová doba neplatí pro kotlové vozy určené k přepravě látek třídy 2 a pro kotlové vozy, jejichž tloušťka stěn a vybavení vyhovují podmínkám tohoto přípojku.

1.8.5 Kotlové vozy, které byly vyrobeny před započetím platnosti podmínek tohoto přípojku od 1.1.1988, které jim nevyhovují, avšak byly vyrobeny podle ustanovení RID (PNZ) platných do té doby, smějí být dále používány. Toto platí také pro kotlové vozy, které nejsou označeny podle odst. 1.6.1 údajem o materiálu nádoby, což je předepsáno od 1. ledna 1988.

1.8.6 Kotlové vozy, které byly vyrobeny před započetím platnosti podmínek tohoto přípojku od 1.1.1993, které jim nevyhovují, avšak byly vyrobeny podle ustanovení RID (PNZ) platných do té doby, smějí být dále používány.

1.8.7 Kotlové vozy, které byly vyrobeny podle podmínek přípojku II C platných před 1.1.1995, které však neodpovídají podmínkám platným od 1.1.1995, smějí být dále používány.

1.8.8 Kotlové vozy pro přepravu zápalných kapalných látek s bodem vzplanutí přes 55 °C do 61 °C, které byly vyrobeny před započetím platnosti podmínek, které platí od 1. 1. 1997 pro odstavce 1.2.7, 1.3.8 a 3.3.3, které jim však neodpovídají, avšak jsou vyrobeny podle doposud platných ustanovení těchto odstavců, smějí být dále používány.