B. Zkouška ke stanovení tekutosti

1310 Ke stanovení tekutosti kapalných a hustých (pastovitých) látek a směsí třídy 3, jakož i pastovitého stavu látek třídy 4.1 se použije následující postup:
Obrázek 3

a) Zkušební přístroj
Běžný penetrometr podle normy ISO 2137:1985 s vodicí tyčí o hmotnosti 47,5 g ± 0,05 g;
Děrovaný kotouč z duralu s kónickými otvory a hmotností 102,5 g ± 0,05 g (viz obr. 3);
Penetrační nádoba o vnitřním průměru 72 mm až 80 mm k jímání vzorku.

b) Postup zkoušky
Vzorek se naplní do penetrační nádobky nejméně půl hodiny před začátkem měření. Nádobka se těsně uzavře a v klidu uloží až do začátku měření. Vzorek se v těsně uzavřené penetrační nádobce ohřeje na 35 °C ± 0,5 °C a teprve bezprostředně před měřením (nejvýše 2 minuty) se přemístí na stolek penetrometru. Nyní se na povrch kapaliny nasadí hrot S děrovaného kotouče a změří hloubka průniku v závislosti na čase.

c) Vyhodnocení výsledků zkoušky
Látka nepodléhá podmínkám třídy 3, ale třídy 4.1 RID (PNZ), jestliže po nasazení hrotu S na povrch vzorku je odečtená hodnota penetrace
i) při době zatížení 5 s ± 0,1 s menší než 15 mm ± 0,3 mm, nebo
ii) při době zatížení 5 s ± 0,1 s větší než 15 mm ± 0,3 mm, avšak dodatečná penetrace po dalších 55 s ± 0,5 s je menší než 5,0 mm ± 0,5 mm.
Pozn. U vzorků s omezenou tekutostí je často nemožné dosáhnout v penetrační nádobce vodorovné plochy a zajistit tak při nasazení hrotu S zajištění jednoznačných počátečních podmínek měření. Navíc může u mnohých vzorků nastat při nasazení hrotu děrovaného kotouče elastická deformace povrchu a v prvních vteřinách dojít k naměření mylných vyšších hodnot penetrace. V těchto případech může být účelné pro vyhodnocení zkoušky použít výsledků podle b).

1311 -1319