VÝPOČETNÍ METODA

1 Úvod
Vypočtené hodnoty tenze par mohou být použity:
- k rozhodnutí, která z experimentálních metod je vhodná (pro danou látku)
- k provedení odhadu nebo stanovení mezních hodnot v případech, kde experimentální metoda nemůže být aplikována z technických důvodů (včetně případů, kdy tlak par je neměřitelně nízký)
- jako pomoc při identifikaci případů, kdy neexistence experimentálních měření je odůvoditelná neboť tenze par je při pokojové teplotě pravděpodobně nižší než 10-5 Pa.

2 Princip metody
Tenze par kapalin a tuhých látek může být stanovena výpočtem podle modifikovanáho Watsonova korelačního vztahu (a). Požaduje se pouze jeden experimentální údaj a to normální teplota varu. Metoda je vhodná pro tlaky zahrnující oblast od 105 do 10-5 Pa. Podrobná informace o metodě je k dispozici v literatuře (b).

3 Postup výpočtu
1nPvp HvbZbRTb 1- 3-2TTbm TTb-2m 3- 2TTbm-1 1n TTb

kde
T = teplota, pro kterou je tenze par vypočítávána
Tb = teplota varu při normálním tlaku
Tvp = vypočtená tenze par při teplotě T
ΔHvb = výparné teplo
ΔZb = komresibilitní součinitel (užije se hodnota 0,97)
m = empirický faktor, jehož hodnota závisí
na skupenském stavu při teplotě T, pro níž je
prováděn výpočet

Dále:
ΔHvbTb= KF8,75+R1nTb
kde KF je empirický součinitel související s polaritou zkoušené látky. Pro různé skupiny látek jsou hodnoty KF uvedeny v literatuře (b).
Velmi často jsou k dispozici údaje, kde je teplota varu udána při sníženém tlaku. V takovém případě je uváděn v literatuře (b) pro výpočet tenze par vztah:
1nPvb 1nP1+ HvlZbRT1 1- 3-2TT1)mT1T-2m 3- 2TT1m-1 1n TT1
kde T1 je teplota varu při sníženém tlaku P1.

4 Uvádění výsledků
Je-li použita výpočtová metoda, zpráva musí obsahovat podrobné údaje o způsobu výpočtu.

5 Literatura

(a) K. M. Watson, Ind. Eng. Chem., 1943, sv. 35, str. 398

(b) W. J. Lyman, W. F. Reehl, D. H. Rosenblatt: Handbook of Chemical Estimation Methods, McGraw - Hill 1982.