V ROZLOŽITELNOST - BIOLOGICKÁ SPOTŘEBA KYSLÍKU
1 METODA
1. 1 ÚVOD
Cílem této metody je měření biochemické spotřeby kyslíku (BSK) tuhých nebo kapalných organických látek. Výsledky dosažitelné touto metodou platí v první řadě pro látky rozpustné ve vodě; v zásadě lze touto metodou zkoušet i těkavé a ve vodě obtížně rozpustné látky.
Metodu lze použít jen pro organické látky, které v koncentracích používaných při zkoušce nemají žádný inhibiční účinek na inokulum. Není-li daná látka při koncentracích používaných ve zkoušce rozpustná, je pro zajištění její dostatečné dispergace případně třeba použít zvláštní postupy, např. dispergaci ultrazvukem.
Při interpretaci nižších hodnot získaných jako výsledek zkoušky a při volbě vhodných koncentrací při zkoušení může být užitečná znalost údajů o toxicitě zkoušené látky.
1. 2 DEFINICE A JEDNOTKY
Biochemická spotřeba kyslíku (BSK) je definována jako množství rozpuštěného kyslíku, které je nutné k biochemické oxidaci určitého množství rozpuštěné látky za předepsaných podmínek.
Výsledky se udávají jako g spotřeby kyslíku (BSK) na 1 g zkoušené látky.
1. 3. REFERENČNÍ LÁTKY
Doporučuje se použít vhodnou referenční látku pro přezkoušení aktivity inokula.
1. 4. PRINCIP METODY
Určité množství zkoušené látky se rozpustí nebo disperguje ve vhodném živném médiu bohatém na kyslík, poté se naočkuje inokulem a za stálé předepsané teploty se ve tmě inkubuje. BSK se stanoví na základě rozdílu mezi obsahem rozpuštěného kyslíku před začátkem a na konci zkoušky. Zkouška musí trvat nejméně 5 dní, avšak ne více než 28 dní.
Souběžně s touto zkouškou je třeba provést slepý pokus bez zkoušené látky.
1. 5 KRITÉRIA KVALITY
Stanovení BSK není možné považovat za bezpečné stanovení biologické rozložitelnosti dané látky. Tuto zkoušku lze považovat pouze za první posouzení (vyhledávací, skríningovou).
1. 6 POPIS METODY
Připraví se roztok nebo disperze zkoušené látky o vhodné koncentraci. Poté se stanoví BSK pomocí některé vhodné národní nebo mezinárodní standardizované metody.
2 ÚDAJE A VYHODNOCENÍ
BSK zkoušené látky se vypočítá podle zvolené metody a vyjádří se v g spotřeby kyslíku na 1 g zkoušené látky.
3 ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA
Uvede se použitá metoda. Jako biochemická spotřeba kyslíku se uvede průměrná hodnota nejména tří platných výsledků měření. Je třeba uvést všechny informace a poznámky důležité pro interpretaci výsledků, zejména co se týká nečistot, skupenství, toxických účinků a složení zkoušené látky, které by mohly ovlivnit výsledek.
Pokud bylo použito aditivum pro inhibici biologické nitrifikace, je třeba to uvést.
4 LITERATURA
Seznam normovaných metod, např.:
NF T 90-103: Determination of the Biochemical Oxygen Demand
NBN 4O7: Biochemical Oxygen Demand
NEN 3235 5.4: Bepaling van het biochemisch zuurstofverbruik (BZV)
The Determination of Biochemical Oxygen Demand, Methods for the examination of Water and Associated Materials, HMSO, London.
ISO 5815: Determination of biochemical oxygen demand after n days.