(1) Promlčecí doba neběží ode dne uplatnění nároku na náhradu škody do skončení předběžného projednání, nejdéle však po dobu 6 měsíců.

(2) Promlčecí doba podle odstavce 1 se v případech podle § 14 odst. 5 prodlužuje o dobu, kdy nelze nárok posoudit příslušným úřadem z důvodu vydání odsuzujícího rozsudku, kterým byla zohledněna dříve vykonaná vazba nebo dříve vykonaný trest odnětí svobody, nebo kterým byl uložen trest umožňující jejich započítání.

(3) Promlčecí doba neběží po dobu kárného nebo trestního řízení soudce nebo státního zástupce (§ 17 odst. 2).