11/1999 Sb. — Nařízení vlády o zóně havarijního plánování

§ 1

Návrh na stanovení zóny havarijního plánování

(1) Návrh na stanovení zóny havarijního plánování¹) předkládá Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost (dále jen „Úřad“) držitel povolení k umístění, výstavbě nebo provozu jaderného zařízení²) nebo pracoviště s velmi významným zdrojem ionizujícího záření³) (dále jen „držitel povolení“), pokud u něj nelze vyloučit radiační havárii⁴) s pravděpodobností vzniku větší nebo rovnou 10^-7/rok.

(2) Návrh na stanovení zóny havarijního plánování obsahuje:

a) výčet možných radiačních havárií, jež mají při provozu jaderného zařízení nebo pracoviště s velmi významným zdrojem ionizujícího záření pravděpodobnost vzniku větší nebo rovnou 10^-7/rok,

b) popis předpokládaného vývoje a průběhu jednotlivých radiačních havárií uvažovaných podle písmene a). Tento popis se doloží výpočtem, na jehož základě lze provést určení pravděpodobného místa na jaderném zařízení nebo na pracovišti s velmi významným zdrojem ionizujícího záření, v němž by při dané radiační havárii došlo k předpokládanému nepřípustnému uvolnění radionuklidů nebo ionizujícího záření, určení časového průběhu radiační havárie, časového průběhu uvolňování radionuklidů a ionizujícího záření, výčtu uvolňovaných radionuklidů a odhadu jejich aktivity včetně zahrnutí vlivu meteorologických podmínek na šíření radionuklidů v okolí daného zařízení,

c) výčet možných následků radiačních havárií provedený v návaznosti na výpočet podle písmene b), včetně posouzení možnosti nepřípustného ozáření osob a následků tohoto ozáření, posouzení možnosti překročení směrných hodnot pro neodkladná ochranná opatření,⁵)

d) geografické vymezení návrhu velikosti zóny havarijního plánování.

§ 2

Podíl držitele povolení na zajištění činnosti celostátní radiační monitorovací sítě v zóně havarijního plánování

(1) Držitel povolení se podílí na zajištění činnosti celostátní radiační monitorovací sítě⁶) v zóně havarijního plánování v těchto případech:

a) za obvyklé radiační situace, to je po celou dobu provozu jaderného zařízení nebo pracoviště s velmi významným zdrojem ionizujícího záření s výjimkou doby, kdy existuje podezření držitele povolení na vznik nebo při vzniku radiační havárie na jím provozovaném jaderném zařízení nebo pracovišti s velmi významným zdrojem ionizujícího záření,

b) za havarijní radiační situace, to je v době, kdy u držitele povolení existuje podezření na vznik a při vzniku radiační havárie na jím provozovaném jaderném zařízení nebo pracovišti s velmi významným zdrojem ionizujícího záření,

c) v rámci havarijního cvičení celostátní radiační monitorovací sítě pro ověřování havarijní připravenosti zóny havarijního plánování.

(2) Držitel povolení vykonává v případech podle odstavce 1 následující činnosti:

a) za obvyklé radiační situace zajišťuje v zóně havarijního plánování kontrolu dodržování požadavků na zajištění radiační ochrany obyvatelstva a životního prostředí stanovených zvláštním právním předpisem.⁷) Kontrola se provádí měřením veličin stanovených včetně rozsahu a způsobu měření v tabulce č. 1 přílohy. Výsledky měření se předávají Úřadu jedenkrát za čtvrtletí, a to nejpozději do konce měsíce následujícího čtvrtletí, a souhrnně za kalendářní rok ve formě zprávy nejpozději do 31. 3. následujícího roku,

b) za havarijní radiační situace zajišťuje měření uniklých radionuklidů a ionizujícího záření v té části zóny havarijního plánování, která je v důsledku meteorologické situace ohrožena uniklými radionuklidy, v rozsahu a způsobem podle tabulky č. 2 přílohy, pokud Úřad podle § 3 odst. 2 písm. n) zákona nestanoví jinak. Výsledky měření se předávají Úřadu způsobem stanoveným vnitřním havarijním plánem⁸) a doplňují se o údaje o aktuální meteorologické situaci v místě vzniku radiační havárie a o určení místa, doby trvání, fyzikálněchemické formy, radiochemického složení, cesty a prognózy úniku radionuklidů, jakmile jsou tyto informace známy. Ostatní měření zajišťovaná držitelem povolení tím nejsou dotčena,

c) v rámci havarijního cvičení celostátní radiační monitorovací sítě spolupracuje na zajišťování havarijní připravenosti zóny havarijního plánování. Úřad může účast držitele povolení na tomto cvičení vyžádat, nejvýše však jedenkrát za kalendářní rok.

§ 3

Podíl držitele povolení na vybavení obyvatelstva v zóně havarijního plánování antidoty

(1) Držitel povolení vybavuje obyvatelstvo v zóně havarijního plánování prostředky ke snížení ozáření z vnitřní kontaminace radioaktivními látkami (dále jen „antidota“) v následujícím rozsahu:
Součástí balení těchto antidot je vždy písemný návod k jejich užívání.

a) 2 dávky po 130 mg jodidu draselného pro každou osobu starší 12 let věku a pro každou osobu, která dosáhne 12 let v průběhu doby použitelnosti tablet,

b) 2 dávky po 65 mg jodidu draselného pro každou osobu do 12 let věku.

(2) Pro stanovení počtu osob, které se vybavují antidoty podle odstavce 1, se s využitím stávajících výsledků statistických šetření započítají
K takto stanovenému počtu se připočítá dalších 10 % jako rezerva.

a) všechny osoby, které mají v zóně havarijního plánování trvalý nebo přechodný pobyt, včetně dětí školního a předškolního věku,

b) všechny osoby, které v zóně havarijního plánování pracují, žáci škol, děti navštěvující předškolní zařízení a osoby navštěvující školská zařízení, pokud škola nebo zařízení leží v zóně havarijního plánování,

c) počty lůžek v lůžkových zdravotnických a sociálních zařízeních ležících v zóně havarijního plánování,

d) všechny osoby vykonávající v zóně havarijního plánování vojenskou nebo civilní službu,

e) další osoby, které se podílejí na likvidaci následků radiační havárie v souladu s vnějším havarijním plánem.

(3) Podklady pro stanovení počtu dávek předává držiteli povolení na jeho žádost okresní úřad, na jehož území se jaderné zařízení nebo pracoviště s velmi významným zdrojem ionizujícího záření nachází, (dále jen „koordinující okresní úřad“) do 6 měsíců od doručení žádosti. Koordinující okresní úřad ověřuje, zda podklady pro stanovení počtu dávek odpovídají skutečnosti, nejdéle každých 5 let. Zjistí-li, že potřeba antidot není pokryta, zajistí na jeho žádost držitel povolení dovybavení obyvatelstva antidoty z rezervy podle odstavce 2. Klesne-li tato rezerva pod 5 %, držitel povolení ji doplní do 6 měsíců od doručení žádosti koordinujícího okresního úřadu o její doplnění.

(4) Držitel povolení vybaví osoby uvedené v odstavci 2 antidoty a předá rezervu antidot podle odstavce 2 koordinujícímu okresnímu úřadu nejméně 1 měsíc

a) před uvedením jaderného zařízení podle § 2 písm. h) bodů 2, 3 a 4 zákona nebo pracoviště s velmi významným zdrojem ionizujícího záření do provozu,

b) před prvním zavezením jaderného paliva do reaktoru u jaderného zařízení podle § 2 písm. h) bodu 1 zákona.

(5) Dojde-li ke stanovení zóny havarijního plánování nebo její změně u jaderného zařízení nebo pracoviště s velmi významným zdrojem ionizujícího záření, které již bylo uvedeno do provozu nebo do jehož reaktoru již bylo zavezeno jaderné palivo, obyvatelstvo se vybaví antidoty v rozsahu podle odstavců 1 a 2 do 3 měsíců ode dne stanovení nebo změny zóny havarijního plánování.

(6) Při obměně antidot z důvodu uplynutí doby jejich použitelnosti předá koordinující okresní úřad držiteli povolení podklady pro stanovení počtu dávek nejméně 6 měsíců před uplynutím doby jejich použitelnosti. Distribuci nových antidot obyvatelstvu, stažení obměňovaných antidot a předání rezervy podle odstavce 2 koordinujícímu okresnímu úřadu zajistí držitel povolení nejméně 1 měsíc před uplynutím doby použitelnosti obměňovaných antidot. Koordinující okresní úřad předá antidota, u nichž uplynula doba použitelnosti, držiteli povolení do 3 měsíců od uplynutí této doby a držitel povolení zajistí jejich likvidaci podle zvláštního právního předpisu.⁹)

§ 4

Podíl držitele povolení na zajištění tiskové a informační kampaně k zajištění připravenosti obyvatelstva v zóně havarijního plánování pro případy radiačních havárií
Držitel povolení zajišťuje tiskovou a informační kampaň k připravenosti obyvatelstva pro případy radiačních havárií v následujícím rozsahu:

a) zpracování, tisk a zveřejnění informační příručky, která seznámí obyvatelstvo trvale žijící a trvale pracující v zóně havarijního plánování se základními údaji o ionizujícím záření a jeho účincích na lidský organismus a životní prostředí, s opatřeními na ochranu obyvatel a životního prostředí připravenými pro případ vzniku radiační havárie a s návody, jak postupovat při vzniku radiační havárie. Tu část podkladů pro vytištění příručky, která vychází z vnějšího havarijního plánu, předá držiteli povolení k případnému doplnění koordinující okresní úřad nejméně 6 měsíců před jejím zveřejněním. Před vytištěním příručky bude její navržený obsah projednán s koordinujícím okresním úřadem a Úřadem. Forma a frekvence vydávání příručky musí odrážet aktuální stav připravených opatření na ochranu obyvatel a životního prostředí. Příručku zveřejňuje držitel povolení její distribucí do míst určených koordinujícím okresním úřadem v zóně havarijního plánování. První zveřejnění příručky zajistí držitel povolení nejméně 1 měsíc před uvedením jaderného zařízení podle § 2 písm. h) bodů 2, 3 a 4 zákona nebo pracoviště s velmi významným zdrojem ionizujícího záření do provozu a nejméně 1 měsíc před prvním zavezením jaderného paliva do reaktoru u jaderného zařízení podle § 2 písm. h) bodu 1 zákona,

b) zabezpečení účasti svých odborníků na školení představitelů orgánů samosprávy v zóně havarijního plánování a na školení orgánů koordinujícího okresního úřadu, které jsou určeny pro řešení radiačních havárií, o vazbách vnitřního a vnějšího havarijního plánu a pro vzájemnou výměnu souvisejících informací, pokud jsou tato školení organizována koordinujícím okresním úřadem.

§ 5

Podíl držitele povolení na zajištění systému vyrozumění dotčených orgánů

(1) Držitel povolení zajišťuje souhrn technických a organizačních opatření zabezpečujících neprodlené předání informace o vzniku nebo podezření na vznik radiační havárie a její charakteristiky okresním úřadům, do jejichž území zasahuje zóna havarijního plánování, Úřadu a dalším dotčeným orgánům 2 vzájemně se zálohujícími technicko-organizačními způsoby v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem,¹⁰) který těmto orgánům umožní zahájit přípravu na nejvhodnější likvidaci této radiační havárie a omezení jejích následků, (dále jen „systém vyrozumění“). Dalšími dotčenými orgány jsou subjekty, které držitel povolení uvede ve svém vnitřním havarijním plánu. Tyto subjekty držitel povolení vyrozumí a případně vyzve k účasti na likvidaci radiační havárie v jaderném zařízení nebo na pracovišti s velmi významným zdrojem ionizujícího záření a na omezení jejích následků.

(2) Jestliže systém vyrozumění zajišťovaný držitelem povolení podle odstavce 1 využívá systému vyrozumění poskytovaného Ministerstvem obrany v rámci civilní ochrany,¹¹) držitel povolení jej zajišťuje a náklady nese v rozsahu potřebném pro dovybavení systému poskytovaného Ministerstvem obrany nad jeho stav ke dni nabytí účinnosti tohoto nařízení.

§ 6

Podíl držitele povolení na zajištění systému varování obyvatelstva

(1) Držitel povolení zajišťuje souhrn technických a organizačních opatření zabezpečujících včasné varování obyvatelstva při vzniku radiační havárie (dále jen „systém varování“). Varováním se rozumí vyslání akustického signálu pro přijetí obyvatelstvem v celé zóně havarijního plánování a případně i optického signálu pro orgány obcí a informování obyvatelstva o vzniku radiační havárie a o potřebných opatřeních na základě rozhodnutí orgánů státní správy nebo orgánů místní samosprávy cestou rozhlasového a televizního vysílání¹²) za použití předem připravených obrazových a zvukových nahrávek.

(2) Jestliže systém varování zajišťovaný držitelem povolení podle odstavce 1 využívá systému varování poskytovaného Ministerstvem obrany v rámci civilní ochrany,¹¹) držitel povolení jej zajišťuje a hradí náklady spojené s dovybavením systému poskytovaného Ministerstvem obrany nad jeho stav ke dni nabytí účinnosti tohoto nařízení.

§ 7

Ustanovení společná a přechodná

(1) V případě, kdy se překrývají zóny havarijního plánování více držitelů povolení, opatření podle § 3, 4, 5 a 6 tohoto nařízení mohou být v překrývajících se oblastech činěna držiteli povolení společně.

(2) U zóny havarijního plánování stanovené před nabytím účinnosti tohoto nařízení se obyvatelstvo vybaví antidoty v rozsahu tohoto nařízení do 3 měsíců od nabytí jeho účinnosti.

§ 8

Účinnost
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Příloha k nařízení vlády č. 11/1999 Sb.
Tabulka č. 1:
Monitorování složek životního prostředí a článků potravního řetězce v zóně havarijního plánování za obvyklé radiační situace

Monitorovaná složka	Měřená veličina	Počet míst odběru	Frekvence odběrů	Frekvence měření	Požadovaná citlivost měření
ovzduší	objemová aktivita^a radionuklidů, které mohou vznikat při provozu jaderného zařízení nebo pracoviště	4 místa (z toho 1 místo v převládajícím směru větru)	kontinuálně	jednou týdně	možnost stanovit objemovou aktivitu^a zjišťovaných radionuklidů, která způsobí při celoročním vdechování úvazek efektivní dávky^c na úrovni 1 ‰ obecného základního limitu^d
voda	objemová aktivita^a radionuklidů, které mohou vznikat při provozu jaderného zařízení nebo pracoviště	1 místo pod zaústěním odpadních vod do vodního recipientu^e (po promíchání)	jednou měsíčně	vždy po odběru vzorku	možnost stanovit hmotnostní aktivitu^a zjišťovaných radionuklidů, která způsobí při celoročním požívání úvazek efektivní dávky^c na úrovni 1 ‰ obecného základního limitu^d
		veřejné vodovod^f	jednou měsíčně	vždy po odběru vzorku
		1 místo ve směru proudění podzemních vod od objektu jaderného zařízení nebo pracoviště	jednou čtvrtletně	vždy po odběru vzorku
půdy	hmotnostní aktivita^g radionuklidů, které mohou vznikat při provozu jaderného zařízení nebo pracoviště	4 místa (z toho 1 místo v převládajícím směru větrů)	jednou ročně	vždy po odběru vzorku	možnost stanovit hmotnostní aktivitu^a menší než 100 Bq/kg pro zjišťované radionuklidy^b
ovzduší + půda	příkon dávkového ekvivalentu záření gama	16 míst mimo areál jaderného zařízení nebo pracoviště (pro k sobě přiléhající 22,5° kruhové výseče)		kontinuální (vyhodnocení nejméně jednou čtvrtletně)	možnost stanovit příkon dávkového ekvivalentu vyšší než 0,05 μSv/h
ovzduší + půda	příkon dávkového ekvivalentu záření gama	16 míst na hranici areálu jaderného zařízení nebo pracoviště (pro k sobě přiléhající 22,5° kruhové výseče)		kontinuální (vyhodnocení nejméně jednou čtvrtletně)	možnost stanovit příkon dávkového ekvivalentu vyšší než 0,05 μSv/h
alespoň 4 v zóně havarijního plánování pěstované zemědělské plodiny (z nichž alespoň u 2 typů jsou zkrmovány jejich nadzemní části), zelenina a ovoce	hmotnostní aktivita^g radionuklidů, které mohou vznikat při provozu jaderného zařízení nebo pracoviště	nejméně 1 místo pro každý monitorovaný článek potravního řetězce	jednou ročně	vždy po odběru vzorku	možnost stanovit hmotnostní aktivitu^g zjišťovaných radionuklidů, která způsobí při celoročním požívání úvazek efektivní dávky^c na úrovni 1 ‰ obecného základního limitu^d
mléko	objemová aktivita^a radionuklidů, které mohou vznikat při provozu jaderného zařízení nebo pracoviště	1 místo ve směru převládajících větrů	jednou za 2 týdny	vždy po odběru vzorku	možnost stanovit objemovou aktivitu^a zjišťovaných radionuklidů, která způsobí při celoročním požívání úvazek efektivní dávky^c na úrovni 1‰ obecného základního limitu^d
ryby	hmotnostní aktivita^g radionuklidů, které mohou vznikat při provozu jaderného zařízení nebo pracoviště	1 místo pod zaústěním odpadního kanálu do vodního recipientu^e	jednou ročně	vždy po odběru vzorku	možnost stanovit hmotnostní aktivitu^g zjišťovaných radionuklidů, která způsobí při celoročním požívání úvazek efektivní dávky^c na úrovni 1 ‰ obecného základního limitu^d

Pozn.: Konkrétní místa odběru, frekvence odběrů a měření se stanoví tak, aby byly získávány výsledky reprezentativní z hlediska radiační ochrany obyvatelstva.
Tabulka č. 2:
Monitorování složek životního prostředí a článků potravního řetězce v zóně havarijního plánování za havarijní radiační situace (HRS)

Monitorovaná složka	Měřená veličina	Počet míst odběru	Frekvence odběrů	Frekvence měření	Požadovaná citlivost měření
ovzduší	objemová aktivita^a radionuklidů, které mohou vznikat při provozu jaderného zařízení nebo pracoviště	4 místa^c	kontinuálně	minimálně jednou do 6 hodin od vzniku HRS	možnost stanovit objemovou aktivitu^a zjišťovaných radionuklidů^d, která způsobí při vdechování za období 1 měsíce úvazek efektivní dávky^e na úrovni 1 ‰ obecného základního limitu^f
voda	objemová aktivita^a radionuklidů, které mohou vznikat při provozu jaderného zařízení nebo pracoviště	veřejné vodovody^f	každých 6 hodin od vzniku HRS	okamžitě po odběru vzorku	možnost stanovit objemovou aktivitu^a menší než 10 Bq/1 pro zjišťované radionuklidy^d
voda		1 místo pod zaústěním odpadních vod do vodního recipientu^g (po promíchání)	každých 6 hodin od vzniku HRS	okamžitě po odběru vzorku	možnost stanovit objemovou aktivitu^a menší než 10 Bq/1 pro zjišťované radionuklidy^d
půda	plošná aktivita^h radionuklidů, které mohou vznikat při provozu jaderného zařízení nebo pracoviště	minimálně 2 místa stanovená ve vnitřním havarijním plánu	každých 6 hodin od vzniku HRS	okamžitě po odběru vzorku	možnost stanovit plošnou aktivitu^hmenší než 1000 Bq/m² pro jednotlivé zjišťované radionuklidy^d
ovzduší + půda	příkon dávkového ekvivalentu záření gama	místa na trase monitorováníⁱ		minimálně jednou do 6 hodin od vzniku HRS a vždy po změně směru větru do jiné 22,5° výseče	možnost stanovit příkon dávkového ekvivalentu vyšší než 0,05 μSv/h
		16 míst mimo areál jaderného zařízení nebo pracoviště^c		kontinuální	možnost stanovit příkon dávkového ekvivalentu vyšší než 0,05 μSv/h
		16 míst na hranici areálu jaderného zařízení nebo pracoviště^c		kontinuální	možnost stanovit příkon dávkového ekvivalentu vyšší než 0,05 μSv/h
zemědělské plodiny se zkrmovanou nadzemní částí (nejméně 2 druhy)	hmotnostní aktivita^j radionuklidů, které mohou vznikat při provozu jaderného zařízení nebo pracoviště^b	1 místo pro každou zemědělskou plodinu	min. 1x každých 12 hodin od vzniku HRS	okamžitě po odběru vzorku	možnost stanovit hmotnostní aktivitu^j menší než 100 Bq/kg pro jednotlivé zjišťované radionuklidy^d
mléko	objemová aktivita^a radionuklidů, které mohou vznikat při provozu jaderného zařízení nebo pracoviště^b	1 místo ve směru převládajících větrů^c	min. l x každých 12 hodin od vzniku HRS	okamžitě po odběru vzorku	možnost stanovit objemovou aktivitu^a menší než 10 Bq/1 pro jednotlivé zjišťované radionuklidy^d