ZÁSADY PRO STANOVENÍ A ZMĚNY OCHRANNÝCH PÁSEM VODNÍCH ZDROJŮ

(1) Ochranná pásma se stanovují na základě odborného posouzení stavu a potřeb ochrany vydatnosti, jakosti nebo zdravotní nezávadnosti vodního zdroje ve vztahu k jeho hydrologickému povodí nebo hydrogeologickému rajónu.

(2) Ochranná pásma vodních zdrojů určených pro individuální zásobování domácností pitnou vodou se stanovují a mění individuálním postupem s přihlédnutím k zásadám pro stanovení a změny ochranných pásem vodních zdrojů uvedeným v této vyhlášce.

(1) Ochranné pásmo prvního stupně se stanoví jako souvislé území:

(2) Vodohospodářský orgán může stanovit ochranné pásmo prvního stupně v rozsahu menším, než je uveden v odstavci 1 písm. a) až d), po projednání s Ministerstvem životního prostředí.

(1) Ochranné pásmo druhého stupně se stanoví vně ochranného pásma prvního stupně; může být tvořeno jedním souvislým nebo více od sebe oddělenými územími v rámci hydrologického povodí nebo hydrogeologického rajónu.

(2) Vodohospodářský orgán může ochranné pásmo druhého stupně, je-li to účelné, projednávat i stanovovat postupně po jednotlivých územích.

(3) Ochranné pásmo druhého stupně se nestanoví v případech, kdy území ochranného pásma prvního stupně v daných místních podmínkách dostatečně zajišťuje ochranu vydatnosti, jakosti nebo zdravotní nezávadnosti vodního zdroje.

(1) Při stanovení hranic ochranného pásma vodohospodářský orgán přihlíží k hranicím jednotlivých parcel podle katastru nemovitostí, případně k přirozeným liniím a umělým hranicím v terénu.

(2) Hranice ochranných pásem se vyznačují podle rozhodnutí vodohospodářského orgánu o stanovení ochranných pásem na viditelných místech tabulemi s nápisem „ochranné pásmo x stupně vodního zdroje“; je-li vodohospodářským orgánem stanoven zákaz vstupu, pak i textem „nepovolaným vstup zakázán“. Ochranné pásmo druhého stupně se v terénu označuje obvykle pouze v místech se zvýšeným nebezpečím znečištění vodního zdroje a v místech křížení hranice ochranného pásma s komunikacemi. Probíhá-li ochranné pásmo vodní hladinou nádrže, umístí se tabule na plovoucí zakotvené bóje.

(1) Při rozhodování o stanovení nebo změně ochranných pásem vychází vodohospodářský orgán z návrhu, jehož součástí jsou podklady podle § 2, z vyhodnocení podmínek, které mohou ovlivnit vydatnost, jakost nebo zdravotní nezávadnost vodního zdroje, a z výsledků provedeného řízení.

(2) V řízení o stanovení či změně ochranných pásem vodohospodářský orgán posoudí činnosti, na které se vztahují zákazy podle § 19 odst. 4 zákona, vždy:

(3) V rozhodnutí o stanovení nebo změně ochranných pásem vodohospodářský orgán vždy stanoví pro ochranné pásmo prvního, bude-li stanoveno též pro ochranné pásmo druhého stupně, podmínky k ochraně vydatnosti, jakosti nebo zdravotní nezávadnosti vodního zdroje, sledování účinnosti stanoveného způsobu ochrany vodního zdroje, provedení potřebných technických úprav v ochranných pásmech a po projednání s dotčenými orgány státní správy i činnosti, na které se vztahují zákazy a omezení užívání nemovitostí ve smyslu § 19 odst. 4 zákona.

a) popisné a technické údaje o vodním zdroji a odběru vody z něho, s přihlédnutím k tomu, zda parametry surové vody užívané k úpravě na vodu pitnou odpovídají požadavkům vyplývajícím z příslušné technické normy,¹) a jejich vývoji, povolení k odběru vody z tohoto vodního zdroje,

b) charakteristiku území navrhovaných ochranných pásem ve vztahu k hydrologickému povodí nebo hydrogeologickému rajónu vodního zdroje zahrnující:

1. geomorfologické poměry,

3. hydrografické a hydrologické poměry,

2. meteorologické a klimatické poměry,

6. údaje o ochranných pásmech přírodních léčivých zdrojů,²) zvláště chráněných územích a ostatních územích chráněných podle zvláštních předpisů o ochraně přírody a krajiny,³) chráněných oblastí přirozené akumulace vod,⁴) chráněných ložiskových územích,⁵) ochranných pásmech vodních zdrojů, ochranných pásmech k ochraně vodohospodářských děl,⁶) například pozorovacích objektů podzemních vod a pramenů,

4. pedologické poměry,

5. geologické a hydrogeologické poměry,

c) analýzu rizik ohrožení vydatnosti, jakosti nebo zdravotní nezávadnosti vodního zdroje zahrnující údaje o:

1. ohrožení vodního zdroje vlivem přírodních poměrů,

2. množství a jakosti podzemních a povrchových vod, které se nacházejí v blízkosti vodního zdroje a mohou ovlivnit jeho vydatnost, jakost nebo zdravotní nezávadnost,

3. odběrech vody, nakládání s vodami včetně povolení k nakládání s vodami, které mohou ovlivnit přirozené hydrologické poměry vodního zdroje,

5. bodových a plošných zdrojích znečištění a z nich vyplývající možnosti vlivů na jakost nebo zdravotní nezávadnost vodního zdroje, jakož i činnostech, které mohou ohrozit jeho vydatnost, jakost nebo zdravotní nezávadnost,

4. charakteristice zástavby a hospodářského využívání území,

d) návrh stanovení ochranných pásem a jeho zdůvodnění obsahující:

1. zákres a popis ochranných pásem na kopii katastrální mapy včetně návrhu jejich vyznačení v terénu,

2. parcelní čísla a druh pozemků podle katastru nemovitostí pro území ochranných pásem včetně uvedení jejich vlastníků nebo osob s právem hospodaření podle zvláštních předpisů;⁷) v případě, že návrh stanovení ochranných pásem se týká pouze částí pozemků evidovaných v katastru nemovitostí jako parcely, i geometrický plán těchto pozemků pro vyznačení věcného břemene k části pozemku,⁸)

3. návrh a zdůvodnění konkrétních ochranných opatření (technické úpravy, zákazy a omezení činností, omezení užívání nemovitostí) ve vztahu k jednotlivým nemovitostem,

4. návrh ověřování účinnosti ochrany vodního zdroje ochrannými pásmy [monitoring jakosti vody¹) a podobně].

a) u vodárenských nádrží uvedených v příloze a u dalších nádrží určených výhradně pro zásobování pitnou vodou pro celou plochu hladiny nádrže při maximálním vzdutí rozšířenou o pruh o minimální šířce 50 m nad maximální kótu vzdutí podél celé nádrže, podle potřeby i v účelném rozsahu podél vybraných přítoků nádrže,

b) u ostatních nádrží s vodárenským využitím s minimální vzdáleností hranice jeho vymezení na hladině nádrže 100 m od odběrného zařízení,

c) u vodních toků

2. bez vzdutí na břehu odběru minimálně v délce 200 m nad místem odběru proti proudu, po proudu do vzdálenosti 50 m od místa odběru a šířce ochranného pásma 15 m, ve vodním toku zahrnuje minimálně jednu třetinu jeho šířky v místě odběru,

1. se vzdutím na břehu odběru minimálně v délce 200 m nad místem odběru proti proudu, po proudu k hraně vzdouvacího objektu a šířce ochranného pásma 15 m, ve vodním toku zahrnuje minimálně jednu polovinu jeho šířky v místě odběru,

d) u zdrojů podzemní vody s minimální vzdáleností hranice jeho vymezení 10 m od odběrného zařízení,

e) v ostatních případech individuálně s přihlédnutím k zásadám uvedeným v § 1 odst. 1.

a) činnosti, při kterých dochází k výrobě, skladování či manipulaci s látkami ohrožujícími jakost nebo zdravotní nezávadnost vod⁹) a látkami vykazujícími toxické, karcinogenní, mutagenní nebo teratogenní vlastnosti,¹⁰) především s organohalogenovými, organofosforovými, organocínovými sloučeninami, rtutí a jejími sloučeninami, kadmiem a jeho sloučeninami, minerálními oleji a uhlovodíky, kyanidy, kovy a jejich sloučeninami, biocidy a jejich deriváty, statkovými hnojivy, látkami ovlivňujícími organoleptické vlastnosti vody, persistentními sloučeninami křemíku, neorganickými sloučeninami fosforu a elementárního fosforu, fluoridy, amoniakem a dusitany,

b) zásahy, jimiž se narušuje půdní vrstva a zmenšuje mocnost krycích vrstev, zemní práce porušující půdní pokryv, používání trhavin, těžbu, hornickou činnost a provozování zařízení, která mohou ovlivnit režim zvodnělých vrstev.