(1) Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona považuje ten, kdo nebyl pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný v souvislosti s odbornou veterinární činností, anebo ten, jehož odsouzení pro tento trestný čin bylo zahlazeno nebo se na něj z jiných důvodů hledí, jako by nebyl odsouzen. Ustanovení § 39c odst. 3 a § 42 odst. 7 tím nejsou dotčena.