(1) Pojistitel nehradí

a) újmu, kterou utrpěl řidič vozidla, jehož provozem byla újma způsobena,

b) škodu podle § 6 odst. 2 písm. b) a c), kterou je pojištěný povinen nahradit svému manželu nebo osobám, které s ním v době vzniku škodné události žily ve společné domácnosti, s výjimkou škody podle § 6 odst. 2 písm. c), jestliže tato škoda souvisí s újmou podle § 6 odst. 2 písm. a),

c) škodu na vozidle, jehož provozem byla škoda způsobena, jakož i na věcech přepravovaných tímto vozidlem, s výjimkou škody způsobené na věci, kterou měla tímto vozidlem přepravovaná osoba v době škodné události na sobě nebo u sebe, a to v rozsahu, v jakém je pojištěný povinen škodu nahradit,

d) škodu podle § 6 odst. 2 písm. b) a c) vzniklou mezi vozidly jízdní soupravy tvořené motorovým a přípojným vozidlem, jakož i škodu na věcech přepravovaných těmito vozidly, nejedná-li se o škodu způsobenou provozem jiného vozidla,

e) újmu vzniklou manipulací s nákladem stojícího vozidla,

f) náklady vzniklé poskytnutím léčebné péče, dávek nemocenského pojištění (péče) nebo důchodů z důchodového pojištění v důsledku újmy na zdraví nebo usmrcením, které utrpěl řidič vozidla, jehož provozem byla tato újma způsobena,

g) újmu způsobenou provozem vozidla při jeho účasti na organizovaném motoristickém závodu nebo soutěži, s výjimkou újmy způsobené při takovéto účasti, jestliže je řidič při tomto závodu nebo soutěži povinen dodržovat pravidla provozu na pozemních komunikacích,

h) újmu vzniklou provozem vozidla při teroristickém činu nebo válečné události, jestliže má tento provoz přímou souvislost s tímto činem nebo událostí.

(2) Byla-li újma způsobena vlastníku vozidla provozem jeho vozidla, které v době vzniku újmy řídila jiná osoba, nebo osobě, která s vozidlem, jehož provozem byla této osobě újma způsobena, oprávněně nakládá jako s vlastním nebo se kterým oprávněně vykonává právo pro sebe, a jestliže v době vzniku újmy řídila vozidlo jiná osoba, je pojistitel povinen uhradit tomuto vlastníku nebo této osobě pouze újmu podle § 6 odst. 2 písm. a) včetně náhrady nákladů vynaložených na péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění a regresního nároku podle § 6 odst. 4.

(3) V případě střetu vozidel, která jsou ve vlastnictví téže osoby, se újma způsobená této osobě hradí pouze tehdy, jestliže jde o různé provozovatele vozidel zúčastněných na vzniku škodné události a jestliže není současně tato osoba provozovatelem vozidla, na němž byla tato újma způsobena.

(4) Plnění za újmu způsobenou provozem vozidla, v rozsahu, v jakém je pojištěný povinen tuto újmu nahradit a kterou poškozený řádně prokázal, nelze odmítnout ani snížit s výjimkou případů uvedených v tomto zákoně.

Judikatura k tomuto ustanovení

  • Nejvyšší soud rozhodl, že zamítá návrh žalobce na odklad vykonatelnosti rozsudku Městského soudu v Praze. Důvodem je, že žalobce neprokázal reálnou hrozbu závažné újmy, která by mu hrozila neprodleným…

  • Nejvyšší soud rozhodl, že provozovatel závodního motorového vozidla odpovídá podle § 427 odst. 2 obč. zák. za škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu, a to i v případě, kdy je vozidlo použito

  • Nejvyšší soud rozhodl, že nárok na náhradu nemajetkové újmy za ztrátu osoby blízké, způsobenou provozem vozidla, může poškozený uplatnit přímo proti pojistiteli odpovědnosti škůdce, i když je zároveň

  • Nejvyšší soud rozhodl, že záhlaví jeho rozsudku ze dne 15. 8. 2023, č. j. 25 Cdo 2961/2022-90, se opravuje tak, že žalovaná je zastoupena Mgr. Michalem Dlabolou, advokátem se sídlem U studánky 250/3,

  • Opatřením k nápravě podle § 95 odst. 1 zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, může být pojišťovně uložena povinnost, která má přímý vztah k plnění jiné její zákonné povinnosti.

  • o zaplacení 33 600 Kč s příslušenstvím

Zobrazit všech 36 rozhodnutí →