(1) Při výměře pokuty je třeba přihlédnout též k osobním poměrům odsouzeného.

(2) Výše pokuty nesmí být vyšší než částka, kterou má odsouzený na zvláštním účtu a se kterou může volně nakládat.

b) peněžité odměny udělené podle tohoto zákona a

c) části úložného, se kterou může odsouzený volně nakládat.

(3) Věznice výkon pokuty provede převodem postupně z

a) kapesného,

(4) Částka získaná výkonem pokuty je příjmem státního rozpočtu.