(1) Kázeňský trest propadnutí věci lze uložit, jde-li o věc,

d) kterou odsouzený nabyl za věc uvedenou pod písmenem c).

b) která byla určena ke spáchání kázeňského přestupku,

c) kterou odsouzený získal kázeňským přestupkem nebo jako odměnu za něj, nebo

a) jíž bylo použito ke spáchání kázeňského přestupku,

(2) Kázeňský trest propadnutí věci je možno uložit samostatně nebo s jiným kázeňským trestem, patří-li věc pachateli kázeňského přestupku. Vlastníkem propadlé věci se stává stát.

(3) Kázeňský trest propadnutí věci nelze uložit, pokud by vzhledem k vyšší hodnotě věci bylo vyslovení jejího propadnutí v nápadném nepoměru k povaze kázeňského přestupku.