7. V § 5 odst. 4 se slova „1 a 2“ nahrazují slovy „1, 2 a 3“ a na konci se doplňují tyto věty: „Pokud je tato měna odlišná od stanovené měny a zaměstnavatel ji nemá k dispozici nebo pokud se tak se zaměstnancem dohodne, může poskytnout zaměstnanci náhradu též ve stanovené měně nebo v české měně. Při určení výše náhrady použije zaměstnavatel zaměstnancem doložený směnný kurz stanovené měny ke měně, ve které vznikly zaměstnanci výdaje, a kurzy devizového trhu a přepočítací poměry vyhlášené Českou národní bankou a platné v den poskytnutí náhrady.“.