ÚVODNÍ USTANOVENÍ

(1) Tento zákon upravuje

a) v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropské unie v oblasti postupu celních orgánů při ochraně práv duševního vlastnictví¹) (dále jen „nařízení Evropské unie“) provádění opatření celních orgánů, existuje-li podezření, že zboží porušuje práva k duševnímu vlastnictví, nebo v případě zjištění, že takové zboží práva k duševnímu vlastnictví porušuje,

b) provádění dozoru podle zákona o ochraně spotřebitele.

(2) Tento zákon rovněž stanoví podmínky, za kterých je celní úřad oprávněn

a) zadržet zboží, o němž má důvodné podezření, že jsou jím porušena práva k duševnímu vlastnictví,

b) zajistit zničení zboží, kterým jsou porušena práva k duševnímu vlastnictví,

c) vyřadit zboží z obchodování a jiného nakládání se zbožím, bylo-li soudem rozhodnuto, že se jedná o zboží, kterým jsou porušena práva k duševnímu vlastnictví,

d) projednávat správní delikty při porušení tohoto zákona.

a) dovozcem osoba, která je deklarantem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie⁴⁴), je-li na dovážené zboží podáno celní prohlášení, nebo osoba, která má v době provedení celní kontroly zboží vstupující na celní území Evropské unie nebo nacházející se na tomto území u sebe, není-li na dovážené zboží podáno celní prohlášení,

b) vývozcem osoba, která je deklarantem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie⁴⁴), je-li na vyvážené nebo zpětně vyvážené zboží podáno celní prohlášení, nebo osoba, která má v době provedení celní kontroly zboží vystupující z celního území Evropské unie u sebe, není-li na vyvážené nebo zpětně vyvážené zboží podáno celní prohlášení.

a) navrhnout na propuštění do režimu volného oběhu, režimu vývozu nebo režimu s podmíněným osvobozením od cla,

b) navrhnout na propuštění ke zpětnému vývozu nebo na umístění do svobodného pásma nebo svobodného skladu,

c) přepravit na celní území Evropské unie, vlastnit, držet, skladovat nebo prodávat na území České republiky, jestliže tím dochází k úniku zboží celnímu dohledu.

(1) Má-li být uskladněno zadržené zboží do jeho propuštění do navrženého celního režimu,¹²) uplatní se obdobně podmínky pro dočasné uskladnění zboží.¹³)

(2) Má-li být složena jistota, jíž lze podle nařízení Evropské unie dosáhnout propuštění zboží nebo ukončení jeho zadržení¹⁴), lze jistotu složit v hotovosti na účet celního úřadu nebo nahradit finanční zárukou. Držitel práva je povinen na výzvu celního úřadu předložit ve stanovené lhůtě vyjádření, jakou výši jistoty považuje za dostatečnou k tomu, aby ochránila jeho zájmy.

(3) Bylo-li složením jistoty dosaženo propuštění nebo ukončení zadržení zboží, o němž je pravomocně rozhodnuto, že neporušuje práva k duševnímu vlastnictví, nebo jsou-li splněny podmínky stanovené nařízením Evropské unie⁴⁷), jistota se vrátí osobě, která ji celnímu úřadu složila. V opačném případě se jistota zúčtuje ve prospěch držitele práva, a to ve výši odpovídající částce stanovené rozhodnutím soudu o náhradě vzniklé škody. Je-li složená jistota nižší nebo rovna přiznané náhradě škody, zúčtuje se ve prospěch držitele práva v plné výši. Je-li složená jistota vyšší než přiznaná náhrada škody, vrátí se osobě, která jistotu složila, její část zbývající po zúčtování jistoty na zaplacení náhrady vzniklé škody, popřípadě po jejím započtení na úhradu pokuty uložené v řízení o správním deliktu podle tohoto zákona a na úhradu nákladů za zničení zboží. Započtení jistoty na úhradu pokuty uložené v řízení o správním deliktu podle tohoto zákona a na úhradu nákladů za zničení zboží se provede i v případě, že o náhradě škody nebylo rozhodnuto.

(4) Nelze-li s jistotou naložit způsobem uvedeným v odstavci 3, složená jistota propadne státu. Propadlá jistota je příjmem státního rozpočtu.

(1) Za správní delikt podle § 23 písm. a), b) a e) se uloží pokuta do 100 000 Kč. Za správní delikt podle § 23 písm. d) se uloží pokuta do 1 000 000 Kč.

(2) Za správní delikt podle § 23 odst. 1 písm. c) se uloží pokuta

a) do 1 000 000 Kč,

b) do 5 000 000 Kč, porušil-li pachatel povinnosti ve větším rozsahu, nebo

c) do 20 000 000 Kč, porušil-li pachatel povinnosti ve značném rozsahu.

(3) O porušení povinností ve větším rozsahu se jedná v případě, kdy celní hodnota zboží, kterým byla porušena práva k duševnímu vlastnictví, přesahuje částku 1 000 000 Kč, a jde-li o zboží vyvážené nebo zpět vyvážené, přesahuje-li statistická hodnota uplatněná podle předpisu Evropské unie³⁷) částku 1 000 000 Kč. O porušení povinnosti ve značném rozsahu se jedná v případě, že celní hodnota zboží, kterým jsou porušena práva k duševnímu vlastnictví, přesahuje částku 5 000 000 Kč, a jde-li o zboží vyvážené nebo zpět vyvážené, přesahuje-li statistická hodnota uplatněná podle předpisu Evropské unie³⁷) částku 5 000 000 Kč.

(1) Celní úřad může při provádění dozoru podle zákona o ochraně spotřebitele, bez ohledu na práva třetích osob, zadržet zboží, existuje-li podezření, že v souvislosti s jeho nabízením nebo prodejem dochází k porušení ustanovení zvláštního právního předpisu⁴⁹) nebo zákazu nabízení, prodeje a vývozu výrobků určených pro humanitární účely podle tohoto zákona nebo zvláštního právního předpisu⁵⁰).

(2) Při zadržení zboží podle odstavce 1 se použije § 9 odst. 3, 4 a 6 obdobně.

(3) Celní úřad může uskladnit zadržené zboží na náklady kontrolované osoby, včetně nákladů na zajištění a přepravu v souvislosti se skladováním.

(4) Nelze-li u zadrženého zboží uložit propadnutí nebo zabrání zboží, celní úřad zadržení zboží ukončí a zboží vrátí osobě, které bylo zadrženo.

(1) Zjistí-li celní úřad v řízení o správním deliktu vedeném podle zákona o ochraně spotřebitele, že byl porušen zákaz používání klamavých obchodních praktik⁵¹) nebo zákaz nabízení, prodeje a vývozu výrobků určených pro humanitární účely, uloží rozhodnutím kromě pokuty i propadnutí nebo zabrání zboží, kterým jsou právní předpisy porušeny. Pro ukládání propadnutí a zabrání zboží se použije § 28a a 28b obdobně.

(2) Celní úřad na náklady pachatele správního deliktu zajistí

a) se souhlasem držitele práva odstranění ochranných známek z propadlých nebo zabraných padělků a zničení takto odstraněných ochranných známek, nebo

b) zničení propadlého nebo zabraného zboží, v souvislosti s jehož nabízením nebo prodejem došlo k porušení zákazu používání klamavých obchodních praktik.

(3) Je-li pachatel správního deliktu osobou neznámou nebo osobou, která není za spáchání správního deliktu odpovědná, celní úřad zajistí zničení zboží, v souvislosti s jehož nabízením nebo prodejem byl porušen zákaz používání klamavých obchodních praktik a u něhož bylo vysloveno zabrání. V takovém případě nese náklady na zničení zboží stát.

(4) Jsou-li propadlé nebo zabrané padělky využitelné pro humanitární účely, může celní úřad rozhodnout, že budou bezplatně převedeny na přejímající organizaci podle § 14b.

(5) V případech uvedených v odstavci 2 celní úřad rozhodnutím stanoví částku odpovídající nákladům spojeným se zničením nebo s úpravami zboží.