MIMOŘÁDNÁ OPATŘENÍ ZA STAVU OHROŽENÍ STÁTU A ZA VÁLEČNÉHO STAVU
Mimořádná služba

(1) Osobními úkony pro potřeby ozbrojených sil se rozumí činnost vojáků v záloze, která souvisí s mimořádnými opatřeními.

(2) Bylo-li nařízeno mimořádné opatření podle tohoto zákona, lze pro potřeby ozbrojených sil požadovat osobní úkony od vojáků v záloze, kteří mohou být pro tento případ předem určeni příslušnou územní vojenskou správou. Tito vojáci nejsou po dobu plnění osobních úkonů vojáky v činné službě, ale podléhají vojenské kázeňské pravomoci a mají trestní odpovědnost i za trestné činy vojenské.

(3) Vojáci v záloze předem určení k osobním úkonům vykonávají nezbytnou přípravu. Pro povolání k této přípravě, o jejím nastoupení a propuštění z ní platí přiměřeně § 30.

(4) Pro povolání k osobním úkonům, nastoupení k osobním úkonům a propuštění z nich platí přiměřeně § 47 a 48.

(5) Povoláním vojáků v záloze k mimořádné službě se ruší jejich určení k osobním úkonům.

(1) Po vyhlášení stavu ohrožení státu může prezident republiky na návrh vlády nařídit, aby byli povoláni vojáci v záloze k mimořádné službě v rozsahu podle § 42 písm. a).

(2) Po dobu stavu ohrožení státu nelze propustit z vojenské činné služby vojáky, kteří v této době dosáhli věku 60 let.

(3) Mimořádná opatření zrušuje prezident republiky na návrh vlády.

(1) Po vyhlášení válečného stavu prezident republiky na návrh vlády nařizuje mobilizaci ozbrojených sil.

(2) Mobilizace ozbrojených sil může být všeobecná nebo částečná. Všeobecná mobilizace ozbrojených sil se vztahuje na všechny vojáky v záloze kromě těch, kteří mají dočasné úlevy ze služební povinnosti nebo kteří jsou zproštěni mimořádné služby, a na celé státní území. Částečná mobilizace ozbrojených sil se vztahuje na část vojáků v záloze nebo na část státního území.

(3) Mobilizace se zrušuje demobilizací. Demobilizaci nařizuje prezident republiky na návrh vlády.

(1) Okamžikem vyhlášení válečného stavu jsou vojáci, kteří dlí mimo území České republiky, povinni dostavit se bez zvláštního povolání neprodleně k nastoupení mimořádné služby, kromě těch, kteří mají dočasné úlevy ze služební povinnosti.

(2) Prezident republiky může vyzvat vojáky, kteří z důvodů nezávislých na jejich vůli nemohou nastoupit mimořádnou službu podle odstavce 1, aby se přihlásili do ozbrojených sil spojeneckého státu, v němž dlí nebo do něhož se mohou dostat. Vojáci jsou povinni této výzvy uposlechnout.

(3) Za válečného stavu se konají jen mimořádné odvody a dobrovolné odvody.

(4) Vojákům v záloze, kteří nebyli povoláni k vojenské činné službě, může příslušná územní vojenská správa na jejich žádost povolit dobrovolné konání mimořádné služby. Žádost o povolení dobrovolného konání mimořádné služby nelze odvolat.

(1) Za válečného stavu občané podléhající branné povinnosti a dosud neodvedení mají mimořádnou odvodní povinnost. Jsou povinni podrobit se mimořádným odvodům, které nařizuje prezident republiky na návrh vlády.

(2) Dobu konání mimořádných odvodů stanoví veřejná vyhláška.

(3) Občané jsou povinni přihlásit se k mimořádným odvodům u obecního úřadu v místě jejich trvalého pobytu.

(4) Pro mimořádné odvody platí přiměřeně § 11 a 12.

(1) Za stavu ohrožení státu a za válečného stavu vykonávají všichni vojáci, kteří jsou v činné službě, mimořádnou službu, a to ode dne účinnosti vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu.

(2) Za stavu ohrožení státu a za válečného stavu se odvedenci a vojáci mimo činnou službu povolávají k mimořádné službě.

(3) Povolání vojáků v záloze a odvedenců k mimořádné službě se provádí zpravidla povolávacím rozkazem vydaným územní vojenskou správou, veřejnou vyhláškou nebo mobilizační výzvou oznámenou prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků.

(4) Povolávací rozkazy doručují vojáci v záloze určení k osobním úkonům, správní nebo obecní úřady. Mohou se přepravovat i jako poštovní zásilka.

(5) Vojáci v záloze a odvedenci odvedení při mimořádných odvodech jsou povinni dostavit se na stanovené místo v době uvedené v povolávacím rozkaze; pokud povolávací rozkaz neobdrží, jsou povinni dostavit se na stanovené místo v době uvedené ve veřejné vyhlášce nebo v mobilizační výzvě.

(6) O nastoupení mimořádné služby, není-li stanoveno jinak, platí obdobně ustanovení o nastoupení základní služby. Povolaní vojáci a odvedenci jsou povinni při nástupu k vojenskému útvaru upozornit na své zdravotní potíže, a pokud je toho třeba, podrobit se lékařské prohlídce vojenským lékařem.

(1) Mimořádná služba končí nejpozději do 30 dnů od zrušení mimořádných opatření nebo od nařízení demobilizace.

(2) Vojáci, kteří vykonávali mimořádnou službu, se propustí z vojenské činné služby, pokud délka mimořádné služby je shodná s délkou základní služby nebo byla delší anebo jsou starší 60 let. Pokud délka mimořádné služby byla kratší než délka základní nebo náhradní služby, postupuje se podle ustanovení upravujících základní nebo náhradní službu. Vojáci, kteří vykonávali vojenskou činnou službu jako své povolání ve služebním poměru podle zvláštního právního předpisu,⁷) se propustí z vojenské činné služby, jen mohou-li být propuštěni podle tohoto zvláštního právního předpisu.

(3) Z mimořádné služby se propouští buď jednotlivě nebo hromadně. Pro propouštění z mimořádné služby platí obdobně § 26 a 28.

(4) Vojáci propuštění z mimořádné služby se zařazují do zálohy, pokud podléhají branné povinnosti.

(5) Ženám odvedeným při mimořádných odvodech a osobám, které dobrovolně vstoupily do ozbrojených sil jen na dobu válečného stavu, zaniká branná povinnost dnem propuštění z mimořádné služby.

(1) Povinnosti nastoupit mimořádnou službu lze zprostit občany, u nichž je v důležitém zájmu bezpečnosti České republiky třeba, aby mohli dále vykonávat civilní zaměstnání. Vojáci v záloze mladší 35 let mohou být zproštěni mimořádné služby jen z důvodů hodných zvláštního zřetele.

(2) Žádost o zproštění mimořádné služby podávají zaměstnavatelé pro své zaměstnance u územní vojenské správy, v jejímž obvodu mají sídlo. Správní úřady mohou žádat o zproštění pro občany po projednání s jejich zaměstnavatelem.

(3) Povinnosti k mimořádné službě lze zprostit předem v míru nebo za stavu ohrožení státu anebo za válečného stavu.

(4) Územní vojenská správa rozhoduje o zproštění a vede evidenci zproštěných občanů. Rozhodnutí o zproštění mimořádné služby nabývá účinnosti, je-li provedeno v míru, dnem vyhlášení mimořádných opatření, je-li provedeno za mimořádných opatření, dnem, kdy územní vojenská správa rozhodla o zproštění. Rozhodnutí o zproštění mimořádné služby se doručuje žadatelům.

(5) Zaměstnavatelé jsou povinni oznámit pominutí důvodů, pro něž bylo zproštění provedeno, územní vojenské správě, která zproštění provedla, a územní vojenské správě místa trvalého pobytu zproštěného zaměstnance.

(6) Zproštění mimořádné služby může být omezeno na určitou dobu. Rozhodnutí o zproštění mimořádné služby lze po pominutí důvodů nebo v důležitém zájmu ozbrojených sil zrušit.

a) povolání vojáků v záloze k mimořádné službě v počtu nepřesahujícím počet vojáků v záloze 7 nejmladších ročníků narození,

b) mobilizace ozbrojených sil,

c) mimořádné odvody,

d) mimořádná služba.

(7) Proti rozhodnutí o zproštění mimořádné služby a o zrušení zproštění za stavu ohrožení státu a válečného stavu není odvolání přípustné.

(8) Ministerstvo stanoví vyhláškou důvody důležitého zájmu bezpečnosti České republiky a důvody hodné zvláštního zřetele, pro které lze zprostit mimořádné služby, dobu, na kterou lze zproštění omezit, a postup při zprošťování.