(2) Horní hranice výše náhrady škody způsobené z nedbalosti a při nesplnění povinnosti k odvrácení škody nesmí přesáhnout u jednotlivého vojáka čtyřapůlnásobek minimální mzdy.¹³) Toto omezení neplatí, byla-li škoda způsobena

a) na svěřených hodnotách, které je voják povinen vyúčtovat, nebo ztrátou svěřených předmětů, kdy horní hranice náhrady škody nesmí přesáhnout u jednotlivého vojáka částku šestinásobku minimální mzdy,¹³)

b) v opilosti, kterou si voják přivodil, nebo v důsledku toho, že vědomě užil jiné návykové látky.¹⁴)