(2) Za škodu způsobenou vojákovi nemocí z povolání odpovídá stát. To platí i tehdy, jestliže občan byl před zjištěním nemoci z povolání vojákem a vykonával zaměstnání, při němž vzniká nemoc z povolání, kterou byl postižen. Jako nemoc z povolání se odškodňuje i nemoc, která vznikla před jejím zařazením do seznamu nemocí z povolání,¹⁵) a to od jejího zařazení do seznamu a za dobu nejvýše 3 let před jejím zařazením do seznamu.