(1) Za trestně bezúhonného se pro účely tohoto zákona nepovažuje uchazeč, který byl pravomocně odsouzen pro

a) trestný čin, pokud se na něj nehledí, jako by nebyl odsouzen, nebo

b) zvlášť závažný zločin nebo k trestu ztráty vojenské hodnosti, i když se na něj hledí, jako by nebyl odsouzen.