§ 5

Povolání do služebního poměru

(1) Služební poměr se zakládá dnem bezprostředně následujícím po dni doručení rozhodnutí služebního orgánu o povolání občana do služebního poměru (dále jen „rozhodnutí o povolání“). Rozhodnutí o povolání musí obsahovat

a) den nástupu služby,

b) služební zařazení,

c) místo nástupu služby,

d) dobu trvání služebního poměru,

e) zkušební dobu,

f) jmenování do hodnosti.

(2) Dnem, který je v rozhodnutí o povolání stanoven jako den nástupu služby, vzniká služební poměr.

(3) Služební poměr občanovi nevznikne, nesplňuje-li ke dni nástupu služby podmínky uvedené v § 3 nebo v tento den bez závažného důvodu nenastoupí k výkonu služby.

(4) Do služebního poměru se voják povolává na dobu určitou v trvání 2 až 20 let, není-li dále stanoveno jinak; dobu trvání služebního poměru může služební orgán na základě písemného souhlasu vojáka prodloužit. Při stanovení doby trvání služebního poměru se přihlíží k době přípravy pro výkon služby studiem na vojenských nebo jiných středních a vysokých školách, včetně studia v zahraničí. Zkrátit dobu trvání služebního poměru může služební orgán pouze na žádost vojáka, a to ze závažných osobních nebo sociálních důvodů, kterými se rozumí zejména osobní péče o osobu mladší 10 let, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni I, nebo o osobu, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni II až IV podle zákona o sociálních službách51), pokud žije s vojákem ve společné domácnosti a tuto péči jí nemůže poskytovat jiný člen rodiny vojáka; podmínka společné domácnosti se nevyžaduje, jde-li o osobu blízkou.

(5) Zkušební doba činí 3 měsíce. Doba, po kterou voják nekoná službu z důvodu překážek ve službě nebo z důvodu neschopnosti ke službě pro nemoc nebo úraz, se do zkušební doby započítává v rozsahu nejvýše 10 dnů. Při povolání do služebního poměru podle § 5a na dobu kratší než 6 měsíců se zkušební doba nestanovuje.

(6) Ministerstvo stanoví vyhláškou dobu setrvání ve služebním poměru u vojáků, kteří se připravují k výkonu služby studiem.

Judikatura k tomuto ustanovení

  • Nejvyšší soud rozhodl, že nárok na náhradu za ztížení společenského uplatnění vojáka z povolání, který vznikl v důsledku zhoršení následků služebního úrazu, je veřejnoprávním vztahem, o kterém nerozho…

  • Nejvyšší soud rozhodl, že nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, vzniklý vojákovi z povolání v důsledku služebního úrazu, je veřejnoprávním nárokem, o kterém rozhoduj…

  • Služební poměr vojáka se uzavírá vždy na dobu určitou, přičemž dobu trvání služebního poměru může služební orgán na základě písemného souhlasu vojáka změnit. Jestliže správní orgán není právní úpravou…

  • zaplacení 329 058 Kč s příslušenstvím