KLINICKÉ HODNOCENÍ VETERINÁRNÍCH LÉČIV
Kvalitativní a kvantitativní podrobnosti o složkách
Produkce a kontrola výchozích materiálů
Testování bezpečnosti
Testování účinnosti

(1) O průběhu klinického hodnocení je vedena dokumentace stanovená v příloze č. 9.

(2) Před zahájením klinického hodnocení v daném místě musí být k dispozici dokumenty uvedené v příloze č. 9.

(3) Každá změna nebo oprava v záznamech hodnocených zvířat musí být označena datem, podpisem, v případě potřeby i vysvětlením, přičemž původní záznam musí být zachován. Změny nebo opravy se provádějí podle písemných pracovních postupů zadavatele.

(4) Záznamy související s klinickým hodnocením musí být přístupné zadavateli i Ústavu pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv.

(5) Zkoušející zajistí po ukončení provádění klinického hodnocení po dobu stanovenou zákonem uchování dokumentace uvedené v příloze č. 9.

(6) Zpráva o průběhu klinického hodnocení obsahuje údaje uvedené v příloze č. 13.

(1) Zadavatel je odpovědný za zavedení a udržování systémů zabezpečování a řízení jakosti a používání písemně zpracovaných standardních pracovních postupů zaručujících, že klinické hodnocení, včetně provádění s ním souvisejících laboratorních zkoušek, bude prováděno a údaje budou získávány, dokumentovány, zpracovávány, vyhodnocovány a hlášeny v souladu s protokolem, zásadami správné klinické praxe, správné laboratorní praxe a dalšími právními předpisy,⁵) aby byla zajištěna jejich věrohodnost a správnost.

(2) Protokol klinického hodnocení, volba lékové formy, dávkování i délka a způsob podávání hodnoceného léčiva musí být podloženy dostatečnými údaji o všeobecné bezpečnosti a účinnosti z neklinických studií anebo klinických hodnocení.

(1) Žádost o udělení povolení klinického hodnocení podává Ústavu pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv ve dvojím vyhotovení zadavatel nebo jím pověřená osoba. V případě, že žádost podává osoba pověřená zadavatelem, předkládá s každou částí úředně ověřené pověření. Jednotlivé části dokumentace se předkládají samostatně, s průběžně číslovanými stránkami a s uvedením obsahu.

(2) S žádostí se předkládá ve dvojím vyhotovení následující dokumentace:

(3) Na základě vyžádání Ústavu pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv předloží zadavatel další podklady potřebné k posouzení daného klinického hodnocení. Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv může jednotlivé části požadované dokumentace podle odstavce 2, postup stanovený pro jednotlivé typy klinického hodnocení a z toho vycházející požadavky a potřebné podklady oznámit zveřejněním ve svém informačním prostředku.¹³)

(1) Zadavatel v průběhu klinického hodnocení průběžně vyhodnocuje postup klinického hodnocení, bezpečnost hodnoceného léčiva, popřípadě kritické parametry účinnosti a na základě zjištěných poznatků činí příslušná opatření, včetně změn podmínek provádění klinického hodnocení nebo jeho ukončení.

(2) Zadavatel používá jednoznačný identifikační kód hodnocených zvířat umožňující identifikaci všech sledovaných údajů jednotlivých hodnocených zvířat.

(3) Pokud jsou údaje či pozorování získaná v průběhu klinického hodnocení dále zpracovávány, musí být umožněno porovnání původních údajů a pozorování se zpracovanými daty.

(1) Informaci o ukončení klinického hodnocení předkládá zadavatel Ústavu pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv do 60 dnů od ukončení klinického hodnocení v České republice.

(2) Informace o ukončení klinického hodnocení obsahuje údaje uvedené v příloze č. 14.

(3) Zadavatel po ukončení klinického hodnocení bezodkladně vypracuje souhrnnou zprávu, ve které uvede závěry daného klinického hodnocení a jejich interpretaci. Souhrnná zpráva obsahuje náležitosti uvedené v příloze č. 15.

a) povolení k použití pokusných zvířat vydané příslušným státním orgánem podle zvláštních právních předpisů,¹¹)

b) protokol klinického hodnocení a jeho případné dodatky obsahující údaje uvedené v příloze č. 10,

c) písemné informace určené zkoušejícímu, a to buď ve formě souboru informací pro zkoušejícího, který obsahuje údaje podle přílohy č. 11, nebo ve formě souhrnu údajů o přípravku,⁹)

d) písemné informace určené chovatelům v českém jazyce,

e) formuláře záznamů hodnocených zvířat,

f) informace, zda ke klinickému hodnocení bylo již vydáno zahraničním kontrolním úřadem nesouhlasné stanovisko,

g) farmaceutické údaje o hodnocených léčivech podle přílohy č. 12,

h) doklad o uhrazení nákladů předem podle příslušného ustanovení zákona.¹²)

a) změně svého sídla či adresy,

b) nových poznatcích o hodnoceném léčivu,

c) opatření úřadů cizích států, která se vztahují k danému klinickému hodnocení a mohou ovlivnit bezpečnost hodnocených zvířat,

d) dočasném či trvalém ukončení klinického hodnocení v České republice,

e) zastavení vývoje léčiva.

a) aktivním složkám imunobiologického přípravku,

b) adjuvanciím,

c) vehikulu, konzervačním prostředkům, stabilizátorům, emulgátorům, barvivům, aromatickým substancím, markerům apod., pokud jsou v imunobiologickém přípravku obsaženy.

a) počtu organismů v imunobiologickém přípravku,

b) obsahu specifického proteinu,

c) počtu mezinárodních jednotek (IU) nebo jednotek biologické aktivity na dávku nebo objem,

d) mase nebo objemu adjuvancí nebo vehikul,

e) účinnosti každého konzervačního systému,

f) biologické aktivitě definované mezinárodní jednotkou.

c) je dokumentován původ a anamnéza výchozích materiálů. Byl-li tento materiál získán genetickým inženýrstvím, jsou uvedeny veškeré kroky včetně průkazu genetické stability,

a) produkce vakcín je založena na štokovém systému a na vytvoření buněčných bank,

b) u sér je uveden původ, zdravotní a imunologický stav produkujících zvířat,

f) živé atenuované vakcíny jsou stabilní.

d) štokové materiály včetně buněčných bank a surového séra pro produkci antiséra jsou testovány na identitu a cizí agens,

e) buňky buněčných bank si zachovaly nezměněné vlastnosti,

b) testaci inaktivace nebo detoxikace u inaktivovaných nebo detoxikovaných vakcín nebo bezprostředně po inaktivačním nebo detoxikačním procesu u každého výrobního cyklu.

a) shodu výrobního procesu a finálního imunobiologického přípravku,

c) je provedena identifikace a zkouška podstatných částí vehikula,

a) jsou uvedeny jeho obecné charakteristiky, jakož i např. fyzikální a chemické,

b) je provedena identifikace a analýza aktivních složek,

e) k průkazu nepřítomnosti kontaminace jsou provedeny testy sterility a čistoty,

d) testy bezpečnosti jsou provedeny na jednom z nejcitlivějších cílových druhů zvířat, doporučenou cestou aplikace, která vytváří největší riziko,

h) je prokazována shoda po sobě následujících šarží.

g) každá šarže lyofilizovaného imunobiologického přípravku je testována na reziduální vlhkost,

f) test inaktivace je prováděn u finálního balení,

b) u rekonstituovaných imunobiologických přípravků dobu použitelnosti po rekonstituci,

a) uvažovanou dobu použitelnosti za navržených podmínek,

c) provedení studií u nejméně 3 šarží.

c) vzorkem odebraným ze šarže připravené podle popsaného postupu.

a) na cílovém druhu zvířat,

b) dávkou doporučenou pro použití a obsahující maximální titr nebo účinnost,

a) bezpečnost aplikace jedné dávky. Dávka musí být aplikována každou doporučenou cestou, každému druhu a kategorii, pro které je určena, včetně zvířat nejnižší věkové kategorie pro aplikaci. Doba pozorování celkových a místních reakcí je nejméně 14 dní po aplikaci,

c) bezpečnost opakovaného aplikování jedné dávky. Aplikace doporučenou cestou musí být provedena na nejcitlivější kategorii cílového druhu. Doba pozorování musí být nejméně 14 dnů po poslední aplikaci,

b) bezpečnost jedné aplikace nadměrné dávky. Tato nadměrná dávka obsahující 10 dávek živé vakcíny nebo 2 dávky inaktivovaného imunobiologického přípravku musí být aplikována každou doporučenou cestou aplikace, a to nejcitlivější kategorii cílového zvířete. Doba pozorování celkových a místních reakcí je nejméně 14 dnů po aplikaci,

2. návrat virulence atenuovaných vakcín po nejméně 5 sériových pasážích na cílovém druhu, a to cestou aplikace, kterou s největší pravděpodobností dochází k reverzi virulence,

d) průběh reprodukce po aplikaci doporučené dávky, a to u každé z doporučených cest aplikace, zejména u materiálů s potenciálním rizikovým faktorem (účinky na potomstvo, teratogenní účinky apod.),

e) imunologické funkce tam, kde může imunobiologický přípravek nepříznivě ovlivnit imunitní odpověď,

f) u živých vakcín

g) rezidua a navrhuje ochrannou lhůtu u přípravků s adjuvanciimi nebo s konzervačními prostředky a u živých vakcín proti významným zoonózám navrhuje ochrannou lhůtu se zřetelem pro místo vpichu,

h) interakce - jakékoliv známé s jinými léčivy.

1. šíření vakcinačního kmene z vakcinovaných na nevakcinovaná zvířata,

3. rozšiřování ve vakcinovaném zvířeti - trusu, moči, mléce, vejcích, orálních a nasálních sekretech. Predilekční místa replikace se vyšetřují u významných zoonóz,

4. biologické vlastnosti vakcinačního kmene - podle potřeby,

5. rekombinace nebo genomové opětovné roztřídění kmenů s terénními nebo jinými kmeny,

b) metody aplikace,

a) způsobu použití,

c) možnosti vylučování imunobiologického přípravku, jeho aktivních složek nebo metabolitů,

d) zbytku imunobiologického přípravku nebo jeho odpadů.

b) pokusy v laboratorních podmínkách musí také zahrnovat kontrolní neošetřená zvířata a obecně musí být podpořeny pokusy v terénních podmínkách s neošetřenými kontrolami,

c) účinnost je prokázána pro každou kategorii každého cílového druhu zvířete doporučeného k vakcinaci každou doporučenou cestou aplikace. Musí být přiměřeně vyhodnocen vliv mateřských protilátek,

a) výběr vakcinačních kmenů je založen na epizootologických údajích,

d) účinnost každé z podstatné části vícevalentních a kombinovaných imunobiologických přípravků je prokázána a pro aplikaci v kombinaci je prokázána slučitelnost,

e) kdykoliv tvoří imunobiologický přípravek část vakcinačního schématu, je prokázán jeho přínos,

g) vzorky použité pro pokusy účinnosti jsou odebrány ze šarží připravených podle popsaného výrobního postupu.

f) dávka imunobiologického přípravku doporučeného k použití obsahující minimální titr nebo účinnost,

b) podle možnosti je specifikován a dokumentován mechanismus imunity u cílového zvířete doporučenou cestou aplikace.

a) je proveden průkaz účinnosti za dobře kontrolovatelných podmínek na cílovém zvířeti. Tyto podmínky musí co nejvíce napodobovat přirozené podmínky pro infekci,

b) provedení samotných terénních ověření, nemohou-li laboratorní pokusy stanovit účinnost přípravku,

c) v odůvodněných případech, že Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv provede vlastní prověření bezpečnosti a účinnosti na testovaných cílových zvířatech.

(1) Zadavatel v terénním ověřování zajistí

a) pokud není zdůvodněno jinak, že výsledky z laboratorních pokusů musí být doplněny údaji z terénního ověřování,

(2) Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv může navrhnout u registrovaných i neregistrovaných léčivých přípravků opakování terénního ověření bezpečnosti a účinnosti.