2. KRITÉRIA HODNOCENÍ NA ZÁKLADĚ FYZIKÁLNĚ-CHEMICKÝCH VLASTNOSTÍ
Pokud jsou k dispozici odpovídající informace, které prakticky ukazují, že se fyzikálně-chemické vlastnosti látek a přípravků (vyjma organických peroxidů) liší od informací získaných zkušebními metodami uvedenými ve vyhláškách,2),3) a 4) pak je nutno tyto látky a přípravky klasifikovat v souladu s nebezpečím, které představují, aby bylo možno informovat osoby, které s těmito látkami a přípravky nakládají.
Zkušební metody pro výbušné, oxidační a hořlavé vlastnosti uvedené ve vyhláškách2),3) slouží k tomu, aby poskytly konkrétní význam obecným definicím, uvedeným v § 2 odst. 8 písm. a) až e) zákona. Kritéria hodnocení vyplývají přímo z těchto zkušebních metod, pokud jsou uvedena ve vyhláškách.2),3)
2.1 Úvodní poznámky
2.2 Kritéria pro klasifikaci, volbu výstražného symbolu nebezpečnosti a volbu vět pro označení specifické rizikovosti
– látky a přípravky, s výjimkou níže uvedených.
Látky a přípravky se klasifikují jako výbušné a přiřazuje se jim grafický symbol nebezpečnosti se slovním vyjádřením „výbušný“ na základě výsledků zkoušek uvedených ve vyhlášce,2) pokud jsou tyto látky a přípravky jako výbušné uváděny na trh. Látky a přípravky se povinně označí jednou větou označující specifickou rizikovost, která se volí podle těchto kritérií:
2.2.1 Výbušný
R 3 Velké nebezpečí výbuchu při úderu, tření, ohni nebo působením jiných zdrojů zapálení
R 2 Nebezpečí výbuchu při úderu, tření, ohni nebo působením jiných zdrojů zapálení
– látky a přípravky, které jsou zvláště citlivé, jako jsou soli kyseliny pikrové nebo pentaerythritoltetranitrát (PETN).
R 7 Může způsobit požár
– jiné látky a přípravky, včetně anorganických peroxidů, které se stávají výbušnými při smíchání s hořlavým materiálem, např. některé chlorečnany.
R 9 Výbušný při smíchání s hořlavým materiálem
– jiné oxidující látky a přípravky, včetně anorganických peroxidů, které mohou způsobit požár nebo zvýšit nebezpečí požáru při styku s hořlavým materiálem
R 8 Dotek s hořlavým materiálem může způsobit požár
– organické peroxidy, které mají hořlavé vlastnosti, i když nejsou ve styku s jiným hořlavým materiálem
Látky a přípravky se klasifikují jako oxidující a přiřazuje se jim grafický symbol nebezpečnosti se slovním vyjádřením „oxidující“ na základě výsledků zkoušek uvedených ve vyhlášce.3) Látky a přípravky se povinně označují jednou z vět označujících specifickou rizikovost, která se volí na základě výsledků zkoušek, avšak s ohledem na tato kritéria:
2.2.2 Oxidující
– plynné látky a přípravky, které jsou hořlavé při styku se vzduchem za teploty a tlaku okolí.
2.2.3 Extrémně hořlavý
– kapalné látky a přípravky, které mají bod vzplanutí nižší než 0 °C a teplotu varu (nebo v případě rozmezí teplot varu počáteční teplotu varu) nižší nebo rovnou 35 °C,
R 12 Extrémně hořlavý
Látky a přípravky se klasifikují jako extrémně hořlavé a přiřazuje se jim grafický symbol nebezpečnosti se slovním vyjádřením „extrémně hořlavý“ na základě výsledků zkoušek uvedených ve vyhlášce3). Věta pro slovní vyjádření specifické rizikovosti se volí podle těchto kritérií:
R 15 Při styku s vodou uvolňuje extrémně hořlavé plyny
R 11 Vysoce hořlavý
Látky a přípravky se klasifikují jako vysoce hořlavé a přiřazuje se jim grafický symbol nebezpečnosti se slovním vyjádřením „vysoce hořlavý“ na základě výsledků zkoušek uvedených ve vyhlášce.3) Věty pro označení specifické rizikovosti se volí podle těchto kritérií:
2.2.4 Vysoce hořlavý
– kapalné látky a přípravky s teplotou bodu vzplanutí nižší než 21 °C, které však nejsou extrémně hořlavé.
– látky a přípravky, které při styku s vodou nebo vlhkým vzduchem uvolňují vysoce hořlavé plyny v nebezpečném množství, minimálně 1 l.kg-1.h-1.
– látky a přípravky, které se mohou zahřát a následně vznítit ve styku se vzduchem při teplotě okolí bez přívodu energie.
R 17 Samovznětlivý na vzduchu
– pevné látky a přípravky, které se mohou snadno vznítit při krátkém styku se zdrojem zapálení a které po odstranění zdroje zapálení dále hoří, nebo jich ubývá,
2.2.5. Hořlavý
Látky a přípravky se klasifikují jako hořlavé na základě výsledků zkoušek uvedených ve vyhlášce.3) Věta pro vyjádření specifické rizikovosti se volí podle těchto kritérií:
R 10 Hořlavý
kapalné látky a přípravky s bodem vzplanutí vyšším nebo rovným 21 °C, ale nižším nebo rovným 55 °C.
V praxi se však ukázalo, že přípravek s bodem vzplanutí větším nebo rovným 21 °C a menším nebo rovným 55 °C není zapotřebí klasifikovat jako hořlavý, jestliže přípravek nemůže žádným způsobem podporovat hoření a neexistují-li důvody k obavám z nebezpečí pro osoby nakládající s těmito přípravky nebo pro jiné osoby.
Pokyny pro přiřazení dalších R-vět jsou uvedeny v bodu 3.2.7.
R 19 Může vytvářet výbušné peroxidy
Pro přípravky, které nejsou samotné klasifikovány jako hořlavé, ale mohou se stát hořlavými v důsledku ztráty nehořlavých těkavých složek.
R 4 Vytváří vysoce výbušné kovové sloučeniny
Pro přípravky, které samotné nejsou klasifikovány jako hořlavé, ale obsahují těkavé složky, jež jsou hořlavé na vzduchu.
R 44 Nebezpečí výbuchu při zahřátí v uzavřeném obalu
R 7 Může způsobit požár
Pro reaktivní látky a přípravky: např. fluor, dithioničitan sodný.
R 5 Zahřívání může způsobit výbuch
R 18 Při používání může vytvářet hořlavé nebo výbušné směsi par se vzduchem
Pro látky a přípravky, které prudce reagují s vodou, např. acetylchlorid, alkalické kovy, chlorid titaničitý.
R 30 Při používání se může stát vysoce hořlavým
Pro látky a přípravky, které mohou vytvářet citlivé výbušné sloučeniny s kovy, např. kyselina pikrová, kyselina styfnová.
Pro látky a přípravky, které mohou při skladování tvořit výbušné peroxidy, např. diethylether, 1,4-dioxan.
Další věty označující specifickou rizikovost se přiřazují látkám a přípravkům klasifikovaným podle výše uvedených bodů 2.2.1 až 2.2.5, nebo níže uvedených kapitol 3, 4 a 5, podle těchto kritérií:
Pro látky a přípravky, které explozivně reagují s oxidačním činidlem, např. červený fosfor.
Pro tepelně nestálé látky a přípravky, které nejsou klasifikované jako výbušné, např. kyselina chloristá o koncentraci vyšší než 50 %.
R 14 Prudce reaguje s vodou
R 6 Výbušný za přístupu i bez přístupu vzduchu
R 1 Výbušný v suchém stavu
Pro výbušné látky a přípravky uváděné na trh v roztoku nebo ve zvlhčené formě; např. nitrocelulóza obsahující více než 12,6 % dusíku.
Pro látky a přípravky, které samotné nejsou klasifikovány jako výbušné podle výše uvedeného bodu 2.2.1, avšak v praxi mohou mít výbušné vlastnosti, pokud jsou zahřívány v dostatečně pevně uzavřeném prostoru. Například některé látky, které se rozkládají výbušně při zahřívání v ocelovém bubnu, nevykazují tyto vlastnosti při zahřívání v méně pevných nádobách.
2.2.6 Další fyzikálně-chemické vlastnosti
R 16 Výbušný při smíchání s oxidačními látkami
Pro látky a přípravky, které jsou nestálé za teploty okolí, např. acetylén.
Metody uvedené ve vyhlášce3) pro stanovení oxidačních vlastností nelze použít pro organické peroxidy.
Výbušné vlastnosti organického peroxidu nebo přípravku s obsahem organického peroxidu ve formě, v níž se uvádí na trh, se stanoví metodou uvedenou ve vyhlášce.2)
– více než 0,5 % aktivního kyslíku z organických peroxidů a více než 5 % peroxidu vodíku.
Každý organický peroxid nebo přípravek s obsahem organického peroxidu neklasifikovaný jako „výbušný“ se klasifikuje jako oxidující, jestliže peroxid nebo jeho směs obsahuje:
Přípravky, které nejsou klasifikovány jako výbušné, se klasifikují za použití výpočetní metody založené na procentuálním obsahu aktivního kyslíku, uvedené v bodě 8.5.
Organické peroxidy ve formě látek, které nejsou klasifikovány jako výbušné, se klasifikují jako nebezpečné na základě své struktury (např. R-O-O-H, R1-O-O-R2).
2.2.2.1 Poznámky týkající se peroxidů
– více než 5 % organického peroxidu, nebo