4.2.1 Karcinogenní látky (karcinogeny)
Pro účely klasifikace a značení a s přihlédnutím k současnému stavu znalostí se tyto látky dělí do tří kategorií:
Karcinogeny kategorie 1 (Karc. kat. 1)
Látky o nichž je známo, že jsou karcinogenní pro člověka. Existuje průkazná souvislost mezi expozicí člověka látkou a vznikem rakoviny.
Karcinogeny kategorie 2 (Karc. kat. 2)
Látky, na něž je třeba pohlížet, jako by byly karcinogenní pro člověka. Existují dostatečné důkazy dovolující závažný předpoklad, že expozice člověka látkou může mít za následek vznik karcinomu, obvykle na základě:
– příslušných dlouhodobých studií na zvířatech,
– jiných závažných informací.
Karcinogeny kategorie 3 (Karc. kat. 3)
Látky, které u lidí vyvolávají obavy vzhledem k možným karcinogenním účinkům, u kterých však jsou dostupné informace o karcinogenitě nedostačující pro uspokojivé posouzení. Existují některé důkazy na základě příslušných studií na zvířatech, nejsou však dostačující pro zařazení látky do kategorie 2.

4.2.1.1 Používají se následující symboly a věty označující specifickou rizikovost látek:
Karcinogeny kategorie 1 a 2 (Karc. kat. 1 a 2)
Karcinogenům kategorie 1 a 2 se přiřazuje grafický symbol nebezpečnosti se slovním vyjádřením „toxický“ a věta R 45 nebo R 49 podle následujících kritérií:
T; R 45 Může vyvolat rakovinu
Látkám, které představují nebezpečí rakoviny pouze při vdechování, např. jako prach, páry nebo dýmy (jiné způsoby expozice, např. při požití nebo styku s kůží nebezpečí rakoviny nepředstavují), se přiřazuje grafický symbol nebezpečnosti se slovním vyjádřením „toxický“ a věta R 49.
T; R 49 Může vyvolat rakovinu při vdechování
Karcinogeny kategorie 3 (Karc. kat. 3)
Látkám zařazeným do kategorie 3 se přiřazuje grafický symbol nebezpečnosti Xn se slovním vyjádřením „zdraví škodlivý“ a věta R 40
Xn; R 40 Možné nebezpečí nevratných účinků

4.2.1.2 Poznámky ke kategorizaci karcinogenních látek
Zařazení látky do kategorie 1 se provádí na základě epidemiologických údajů; zařazení do kategorií 2 a 3 je založeno především na pokusech na zvířatech.
Pro klasifikaci látky jako karcinogenu zařazeného do kategorie 2 je zapotřebí buď pozitivních důkazů na dvou živočišných druzích, nebo zcela pozitivní nálezy u jednoho živočišného druhu, společně s doplňujícími nálezy, jako jsou údaje o genotoxicitě, výsledky metabolických nebo biochemických studií, vznik benigních nádorů, strukturní vztah k jiným známým karcinogenům, nebo údaje z epidemiologických studií svědčící o spojitostech.
Kategorie 3 zahrnuje ve skutečnosti 2 subkategorie
Pro rozlišení mezi kategoriemi 2 a 3 slouží níže uvedené důkazy, které snižují význam vyvolání nádoru v experimentu v porovnání k možné expozici člověka. Tyto důkazy, zejména v kombinaci, by měly ve většině případů vést k zařazení do kategorie 3, i když byly nádory vyvolány u zvířat:
– karcinogenní účinky pouze při velmi vysokých dávkách přesahujících „maximální tolerovanou dávku“ (MTD). Maximální tolerovaná dávka je charakterizována toxickými účinky, které, i když ještě nezkracují délku života, jsou doprovázeny fyzickými změnami, jako je přibližně 10 % zpomalení váhového přírůstku,
– výskyt nádorů, zejména při vysokých dávkách, pouze v některých orgánech určitých druhů, známých svou náchylností k vysoké spontánní tvorbě nádoru,
– výskyt nádorů pouze v místě aplikace u velmi citlivých testovacích systémů (např. i.p. nebo s.c. aplikace určitých lokálně účinných látek), i když konkrétní výskyt neodpovídá možnému výskytu u člověka,
– chybějící genotoxicita u krátkodobých testů in vivo a in vitro,
– existence sekundárního mechanismu působení při překročení prahu nad určitou hladinu dávky (např. hormonální účinky na cílené orgány nebo na mechanismus fyziologického pochodu, chronická stimulace tvorby buněk),
– vznik nádoru, specifického danému druhu (např. specifickou metabolickou cestou), bezvýznamného pro člověka.
Pro rozlišení mezi kategorií 3 a neklasifikací jako karcinogen jsou důležité důkazy, které vylučují obavy o možném poškození člověka:
– látku nelze zařadit do žádné z kategorií, pokud je dokonale znám mechanismus experimentální tvorby nádoru a existuje dostatečný důkaz, že tento proces nelze extrapolovat na člověka,
– pokud jediné dostupné údaje o nádorech jsou pouze o nádorech jater u určitých sensitivních druhů myší, bez jakýchkoliv dalších dodatečných nálezů, nelze látku zařadit do žádné z těchto kategorií,
– zvláštní pozornost je nutno věnovat případům, kdy jsou k dispozici údaje o nádorech, týkající se pouze výskytu novotvarů na určitých místech nebo u určitých druhů, kdy je dobře znám spontánní a vysoký výskyt.

a) látky, které jsou dobře prozkoumány, ale u nichž nejsou postačující důkazy o vyvolání nádoru pro zařazení do kategorie 2. Neočekává se, že by další pokusy poskytly další informace vztahující se ke klasifikaci;

b) látky, které nejsou dostatečně prozkoumány. Dostupné údaje nejsou postačující, ale jsou znepokojující pro lidi. Tato klasifikace je dočasná; před provedením konečného rozhodnutí je zapotřebí provést další pokusy.