4.2.2 Mutagenní látky (mutageny)
4.2.2.1 Pro účely klasifikace a označení a vzhledem k současnému stavu znalostí se tyto látky dělí do tří kategorií.
Mutageny kategorie 1 (Mut. kat. 1)
Látky, o nichž je známo, že jsou mutagenní pro člověka.
Existují dostatečné důkazy pro určení příčinného vztahu mezi expozicí člověka látkou a genetickým poškozením.
Mutageny kategorie 2 (Mut. kat. 2)
Látky, na něž je třeba pohlížet, jako by byly mutagenní pro člověka.
Existují dostatečné důvody, které ve značné míře umožňují předpokládat, že expozice člověka touto látkou může způsobit poškození dědičných vlastností, zpravidla na základě:
– příslušných studií na zvířatech,
– jiných závažných informací.
Mutageny kategorie 3 (Mut. kat. 3)
Látky, které mohou vyvolat u člověka obavy vzhledem k možným mutagenním účinkům. Existuje důkaz z příslušných studií mutagenity, není však dostatečný pro zařazení látky do kategorie 2.
4.2.2.2 Používají se následující symboly a věty označující specifickou rizikovost
Mutageny kategorie 1 (Mut. kat. 1)
Přiřazuje se jim jim grafický symbol nebezpečnosti se slovním vyjádřením „toxický“ a R-věta R 46
T; R 46 Může vyvolat poškození dědičných vlastností
Mutageny kategorie 2 (Mut. kat. 2)
Přiřazuje se jim grafický symbol nebezpečnosti se slovním vyjádřením „toxický“ a věta R 46
T; R 46 Může vyvolat poškození dědičných vlastností
Mutageny kategorie 3 (Mut. kat. 3)
Přiřazuje se jim grafický symbol nebezpečnosti se slovním vyjádřením „zdraví škodlivý“ a věta R 40
Xn; R 40 Možné nebezpečí nevratných účinků
4.2.2.3 Poznámky k zařazování mutagenů
Definice pojmů
Mutace je trvalá změna množství nebo struktury genetického materiálu v organismu, jež má za následek změnu fenotypových znaků organismu. Alterace mohou zahrnovat jednotlivý gen, blok genů, nebo celý chromosom. Účinky zahrnující změny jednotlivých genů mohou být důsledkem změn na jednotlivé bázi DNA (bodové mutace), nebo rozsáhlých změn v rámci genu. Účinky na celé chromosomy mohou zahrnovat strukturní změny nebo změny počtu. Mutace zárodečných buněk u pohlavně reprodukujících organismů mohou být přenášeny na potomstvo. Mutagen je činitel, který způsobuje zvýšený výskyt mutací.
Je třeba poznamenat, že látky jsou klasifikovány jako mutageny se specifickým odkazem na poškození dědičných vlastností. Avšak typ výsledků vedoucí k zařazení chemické látky nebo chemického přípravku do kategorie 3 „vyvolání geneticky závažných účinků v somatických buňkách“ je obecně také považován jako upozornění na možný karcinogenní účinek.
Mutageny kategorie 1 (Mut. kat. 1)
Pro zařazení látky do kategorie 1 jsou zapotřebí pozitivní důkazy z epidemiologických studií mutace u lidí. Příklady těchto látek nejsou v současné době známé. Je známo, že je velmi obtížné získat vhodné informace ze studií výskytu mutací v populaci lidí nebo možného nárůstu jejich četnosti.
Mutageny kategorie 2 (Mut. kat. 2)
Pro zařazení látky do kategorie 2 jsou zapotřebí pozitivní výsledky testů, vykazujících (a)mutagenní účinek, nebo (b)jiné buněčné interakce vztahující se k mutagenitě v zárodečných buňkách savců in vivo, nebo (c)mutagenní účinek v zárodečných buňkách savců in vivo v kombinaci se zřetelným důkazem, že látka nebo odpovídající metabolit zasahují zárodečné buňky.
Pro zařazování do kategorie 2 jsou v současné době vhodné následující metody:
2a) Testy mutagenity v zárodečných buňkách in vivo:
– test mutace ve specifickém lokusu,
– test na přenosné translokace,
– test na dominantní letální mutace.
Tyto testy skutečně ukazují výskyt postiženého plodu nebo vadu vyvíjejícího se embrya.
2b) Testy in vivo ukazující závažnou interakci se zárodečnými buňkami (obvykle DNA)
– testy na abnormality chromosomů, při detekci cytogenetickou analýzou, včetně aneuploidie způsobené nesprávnou segregací chromosomů,
– testy na výměnu sesterských chromatid (SCE),
– testy neplánované syntézy DNA (UDS),
– testy kovalentní vazby mutagenů na DNA zárodečné buňky,
– testy jiných druhů poškození DNA.
Tyto testy poskytují důkaz více méně nepřímé povahy. Pozitivní výsledky těchto testů by měly být obvykle podloženy pozitivními výsledky in vivo testů mutagenity somatických buněk na savcích nebo na lidech (viz Mut. kat. 3, zejména metody uvedené v bodě písm. 3a)).
2c) Testy in vitro ukazující mutagenní účinek na somatické buňky savců (viz Mut. kat. 3 pod písm. 3a)), v kombinaci s toxikokinetickými metodami, nebo jinými metodami, schopnými prokázat, že sloučenina nebo odpovídající metabolit zasahují zárodečné buňky.
U zkoušek uvedených v písm. b) a c) lze považovat za podpůrný důkaz pozitivní výsledky testu host-mediated assays, nebo průkaz jednoznačných účinků in vitro testů.
Mutageny kategorie 3 (Mut. kat. 3)
Pro zařazení látky do kategorie 3 jsou zapotřebí pozitivní výsledky testů ukazujících (a) mutagenní účinky, nebo (b) jiné buněčné interakce vztahující se k mutagenitě u somatických buněk savců in vivo. Buněčné interakce by měly být obvykle podloženy pozitivními výsledky z in vitro testů mutagenity.
Pro účinky na somatické buňky in vivo jsou v současné době vhodné následující metody:
3a) Testy mutagenity v somatických buňkách in vivo
– cytogenetická analýza kostní dřeně; mikronukleus test,
– cytogenetická analýza periferních lymfocytů,
– spot test u myší.
3b) In vivo testy interakce DNA somatických buněk
– test SCE v somatických buňkách,
– test UDS v somatických buňkách,
– test na kovalentní vazbu mutagenu na DNA somatických buněk,
– test na poškození DNA, např. alkalickou elucí, v somatických buňkách.
Látky vykazující pozitivní výsledky pouze u jednoho nebo více testů in vitro mutagenity by obvykle neměly být klasifikovány. Výrazně to však ukazuje na jejich další zkoumání za použití testů in vivo. Ve výjimečných případech, např. u látky vykazující výrazné reakce u několika testů in vitro, pro které nejsou k dispozici odpovídající in vivo údaje a které vykazují podobnost se známými mutageny nebo karcinogeny, je nutno uvažovat o zařazení do kategorie 3.